V sociálnosti nijak nevyčníváme

27.04.2006 | , Finance.cz
FinTriky


Pod sociálním státem si lze představit takový stát, který se snaží zajistit přijatelné životní podmínky pro všechny své občany. Do jaké míry jsme sociální a jak jsme na tom v porovnání s Evropou?

Téma týdne: Ekonomika evropských států - jak si stojí Česko?

Na rozdíl od zámoří se Evropa vždy vyznačovala sociálním cítěním a přístupem. To se mnohdy projevuje i ve volebních výsledcích, kdy v čele nejednoho evropského státu stala strana s rozvinutým sociálním programem.

Co je to sociálnost?
Pod pojmem sociální stát si každému může vybavit něco jiného. Vystihnout pravou podstatu a definici tohoto pojmu je vždy značně obtížné. O co by měl sociální stát usilovat? V prvé řadě by měl usilovat o blahobyt obyvatelstva a zajistit přijatelné podmínky pro život. Jeho cílem by tak mělo být udržení přiměřené sociální úrovně, bezpečí a suverenity jedince, resp. jeho rodiny.

Sociální politika významně zatěžuje státní rozpočet, ze kterého každoročně ukrajuje pořádný krajíc. Sociálnost systému pociťují zejména skupiny obyvatel s nižšími příjmy, které jsou závislé na státních sociálních dávkách. Každý stát má eminentní zájem na zajištění základního příjmu pro každého jedince a jeho rodiny a na zmírnění nebo překonání případných sociálních rizik v důsledku možných sociálních událostí (např. ztráta příjmů jedince či rodiny v důsledku ztráty zaměstnání, nemoci, úmrtí, atd.). Zároveň se snaží poskytnout odpovídající úroveň veřejných sociálních služeb, zejména v problematických oblastech jako jsou zdravotnictví nebo školství.

Měření sociálnosti
O síle sociálního státu hovoří především výše sociálních výdajů. Pro názornou ukázku sociálnosti jednotlivých evropských států jsme zvolili dva ukazatele:

  • podíl celkových sociálních výdajů k hrubému domácímu produktu
  • výše celkových sociálních výdajů na jednoho obyvatele, vztahnutá k paritě kupní síly obyvatelstva

 

/> />
Země Celkové sociální výdaje
v % HDP v EUR na obyvatele
EU 25 28,0 6 012,2
Belgie 29,7 7 476,2
Česká republika 20,1 2 963,6
Dánsko 30,9 8 115,0
Německo 30,2 7 086,5
Estonsko 13,4 1 411,2
Řecko 26,3 4 567,1
Španělsko 19,7 4 186,0
Francie 30,9 7 433,9
Irsko 16,5 4 813,6
Itálie 26,4 6 023,5
Lotyšsko 13,4 1 173,9
Litva 13,6 1 341,5
Lucembursko 23,8 10 904,6
Maďarsko 21,4 2 783,1
Holandsko 28,1 7 604,5
Rakousko 29,5 7 699,8
Polsko 21,6 2 120,8
Portugalsko 24,3 4 076,4
Slovinsko 24,6 1 076,4
Slovensko 18,4 2 062,8
Finsko 26,9 6 560,3
Švédsko 33,5 8 258,0
Velká Británie 26,7 6 812,3
Island 23,8 6 038,8
Norsko 27,7 8 727,8
Švýcarsko 29,8 8 363,3

Zdroj: Eurostat

Údaje z Evropského statistického úřadu jsou sice z roku 2003, přesto můžeme říci, že za poslední dva roky nedošlo k diametrálním změnám v sociálních výdajích a vypovídací schopnost je dostatečná. Zatímco nejvyšší míru sociální ochrany si drží skandinávské země, na opačné straně žebříčku je kromě pobaltských zemí také Irsko. Česká republika nijak nevyčnívá a můžeme ji zařadit do sociálního průměru.Tyto rozdíly odrážejí odlišnosti nejen v životní úrovni, ale poukazují také na odlišnost sociálních systémů jednotlivých zemí.

Další finanční tipy a triky najdete na www.finance.cz/aktuality.

Autor článku

Lukáš Buřík  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: FinTriky