Pojištění v Česku ztrácí na dynamice růstu

Celkové příjmy domácností od roku 2000 rostou průměrným ročním tempem 5,3 %, přičemž nejrychleji rostly v roce 2003 o plných 6,0 % a naopak nejpomaleji v roce 2000 (o 4,8 %).  Vedle toho ale bohužel dynamika, tedy tempo výdajů domácností na pojistnou ochranu se snižuje. Klesá jak podíl výdajů na neživotní pojištění k celkovým běžných výdáním domácností, ale také dosti výrazně i dynamika celkového objemu peněz, které domácnosti posílají každoročně do pojišťoven v podobě předepsaného pojistného u životního pojištění. Neplní se tak předpovědi analytiků, že po povodních v roce 2002 bude trh pojištění domácností výrazně růst. Ani životní pojištění evidentně není vnímáno jako jeden z významných prvků úspor na stáří.
 
V roce 2005 lidé na neživotní pojištění vydali 19,329 mld. korun, což bylo jen nepatrně více než v roce 2004, kdy to bylo 19,227 miliard. Z předběžných údajů národních účtů  za sektor domácností podle Českého statistického úřadu také vyplývá, že náhrady z neživotního pojištění v podobě přijatých peněz z pojistných plnění v roce 2005 činily 17,593 mld. korun, zatímco v roce 2004 to bylo 18,389 mld. korun. U životního pojištění vzrostlo předepsané pojistné v roce 2005 proti roku 2004 o 1,6 %, což byl nejnižší meziroční přírůstek od roku 1993! Loni předepsaly pojišťovny pojistné na životní pojištění ve výši 44,9 mld. korun.

Ani katastrofální povodně, které postihly Českou republiku v letech 1997 a 2002 nemotivovaly lidi k vyšším výdajům na pojistnou ochranu jejich majetku, ba naopak. V letech 1998 a 1999 došlo dokonce k poměrně značnému snížení růstu předepsaného pojistného placeného domácnostmi. V roce 2003 byl sice jeho nárůst mírně vyšší (zřejmě jako bezprostřední reakce na záplavy), ovšem již v roce 2004 se tempo výdajů domácností na pojistné v případě neživotního pojištění meziročně opět snížilo. Loni došlo k jeho stagnaci.

Hrubý domácí produkt rychlejší pojistného růstu
Pojistný trh rostl loni opět pomaleji než ekonomika jako celek měřená přírůstkem HDP. V roce 2004 stoupl HDP o 7,9 % zatímco objem předepsaného pojistného o 6,6 %. A v roce loňském vzrostla ekonomika podle HDP o 7,1 % (data po revizi), přičemž trh podle předepsaného pojistného zaznamenal růst o pouhých 3,7 %.*) Rok 2005 také potvrdil, že ztráta tempa pojistného trhu nebyla pouhým výkyvem, protože jde již o druhý rok v řadě, kdy přírůstek peněz, které pojišťovny získaly od klientů na pojistném, byl ve srovnání s předchozím rokem výrazně menší. Celkový objem předepsaného pojistného stoupl o 3,7 % proti 6,6 % v roce 2004. Jak vyplývá z analýzy ČSÚ nižší dynamiku zapříčinil zejména pomalý růst životního pojištění.

V prvním pololetí loňského roku se v celkovém předepsaném pojistném (které dokonce meziročně kleslo) promítl pravděpodobně zajímavý fakt týkající se změny legislativy, kdy pojišťovny a finančně-poradenské firmy věnovaly značné úsilí přeškolování prodejců na poradce, aby bylo učiněno zadost nové zákonné úpravě týkající se pojišťovacích zprostředkovatelů.

Vývoj, kdy růst pojistného trhu byl v posledních dvou letech pomalejší než ekonomický růst země se promítl také do tzv. pojištěnosti.

Pojištěnost v Česku nižší než v Evropské unii
Ve srovnání pojištěnosti Česka a EU je ta naše proti evropské poloviční. V roce 2004 se v rozšířené EU podílelo pojistné na HDP plnými 9 %, pak v ČR pouhými 4,5 %. Pokud porovnáme ČR pouze s nově vstoupivšími členy unie, nejde o špatný výsledek, protože vyšší Pojištěnost měří objem celkového předepsaného pojistného k HDP a je přitom v ČR proti průměru EU stále velmi nízká. Výsledek loňského roku však navíc způsobil, že se do té doby pozitivní trend tohoto poměrného srovnání zastavil. Mimoto slabší výsledek za sféru životního pojištění dokázal snížit i proporci za celý sektor pojišťovnictví, takže relativní pokles zaznamenal i poměr celkového pojistného k HDP.pojištěnost než ČR dosáhly pouze tři z deseti zemí (Slovinsko 5,8 % HDP, Malta 5,2 % HDP a Kypr 4,8 % HDP). Mírně nižší pojištěnost v porovnání s ČR zaznamenávají sousední středoevropské země (Polsko 3,6 % HDP, Slovensko 3,5 % HDP, Maďarsko 3,0 % HDP ), velmi slabou pak pobaltské republiky (Estonsko 2,2 %, Lotyšsko 2,1 % a Litva dokonce pouze 1,3 % HDP). "Tyto poměry indikují u všech nových zemí značný potenciál, záleží však na tom, jak rychle bude využit, což souvisí s tempy růstu předepsaného pojistného v těchto zemích daných i fázemi ekonomického cyklu, změnami v chování domácností, rozsahem konkurence spořících produktů nabízeních subjekty finančního sektoru, pokrokem v penzijních reformách, apod.," uvádí se ve zveřejněné analýze ČSÚ.

Kterak inflace ovlivňuje pohled na věc
Pohled na poslední zveřejněné údaje týkající se vývoje evropského pojistného trhu vykresluje vývoj v České republice pokud jde o tempa předepsaného pojistného v zajímavém světle. Jeho dynamika založená na nominálním vyjádření (neočištěno o inflaci) byla v roce 2004 sice nižší než dynamika v EU 25, ale pojistné v neživotním pojištění rostlo v ČR v uvedeném roce rychleji než v EU 25 (+ 6,0 % proti + 5,7 %).

Jiný obrázek však vykreslují data beroucí v úvahu inflaci. Zde (vzhledem k nízkému růstu spotřebitelských cen v ČR) vykázaly statistiky růst českého pojistného trhu rychlejší než u pojistného trhu EU 25. V ČR bylo také dosaženo ještě o něco vyšší dynamiky než u pojistného trhu eurozóny (celkové pojistné + 4,4 %), který roste zpravidla pomaleji než pojistné v EU 25. I ve vyspělých evropských zemích je však dynamika diferencovaná. Zatímco Belgičané vydali za životní pojištění v roce 2004 ve srovnání s předchozím rokem reálně o 11,1 % více a Norové dokonce o 21,2 % více, v Německu, Švédsku a zejména Švýcarsku předepsané pojistné v životním pojištění meziročně dokonce kleslo.

Výdaje domácností na neživotní pojištění přestaly růst
V případě živelných pohrom, k nimž patří i povodně velkého rozsahu, vzniká vždy otázka adekvátní pojistné ochrany, která do jisté míry snižuje negativní finanční dopady takovýchto katastrof na majetky rodin. Co se týká neživotního pojištění v České republice, z údajů národních účtů za sektor domácností vyplývá, že zatímco ještě v roce 2003 stoupl meziročně objem peněz vydávaných domácnostmi jako čisté pojistné o 11,8 %, v roce 2004 klesl meziročně o 13,1 %. V roce 2005 čisté pojistné na neživotní pojištění v podstatě stagnovalo, když růst proti předchozímu roku činil pouze 0,5 %.

Na vině drahé majetkové pojištění?
Neživotní pojištění se zřejmě lidem zdá drahé, protože majetková pojištění zaznamenávají v letech po roce 2001 (a to je patrné v celém světě) růst pojistných sazeb v souvislosti s vyššími riziky daných rostoucí cenou zajištění. Právě ta v rozhodující míře určuje, že cena pojistného je pro klienty vyšší. To je asi hlavní faktor, v jehož důsledku se lidé, zdá se, „nepoučili“ ani z katastrofálních povodní, které zasáhly Českou republiku v srpnu roku 2002. Jejich zřejmým bezprostředním dozvukem byl sice v roce 2003 růst peněz vydávaných na neživotní pojištění, ovšem v roce 2004 již došlo, jak je výše uvedeno, k propadu a v roce 2005 k následné meziroční stagnaci objemu čistého pojistného na neživotní pojištění.

Z pohledu celkových výdajů domácností byl podíl výdajů na neživotní pojištění v posledních letech takovýto:

• v roce 2005 byl 2,63 %
• v roce 2004 byl 2,75 %
• v roce 2003 byl 3,25 % 
   

Mzdy rostou rychleji než výdaje na životní pojištění
Také dynamika výdajů domácností na životní pojištění se ve srovnání s tempy růstu jejich běžných výdajů snižuje. Srovnáme-li objem předepsaného pojistného v daném roce s objemem běžných příjmů (výdajů) domácností a především jejich dynamiky, je vidět (viz graf níže), že v roce 2005 byl růst výdajů na životní pojištění nižší než růst běžných výdajů domácností celkem.

 

 

Minulé extrémní růsty životního pojištění
Proč se v minulosti pojištění dařilo a nyní se trend obrátil a tempo se výrazně zpomalilo? Během let 1994 až 2005 rostlo celkové předepsané pojistné v průměru o 14,3 % ročně, v životním pojištění pak činil průměrný roční přírůstek dokonce 16,4 %. Jde o velmi silnou dynamiku. Nejvyšší meziroční přírůstky byly zaznamenány v letech 2001 až 2003 a pohybovaly se mezi 20,2 % až 24,2 %. V roce 2000 činilo předepsané pojistné v životním pojištění 22,8 mld., v roce 2003 už 41,1 mld. korun. V loňském roce dosáhlo toto pojistné necelých 45 mld. korun s minimálním přírůstkem pouhých 0,7 mld. korun proti roku 2004.

Přestože běžné placené pojistné u životního pojištění roste relativně slušně (+ 9,1 % v roce 2005 proti roku 2004), je celkový výsledek ovlivněn propady v jednorázově ukládaných částkách na účty životního pojištění (- 14,2 %). Životní pojištění se na celkovém objemu předepsaného pojistného podílí z menší části (38,8 % v roce 2005).

Příčiny ztráty dynamiky podle analýzy ČSÚ
Mezi objektivní příčiny předchozích vysokých růstů životního pojištění v České republice patří fakt, že nasycenost trhu produkty životního pojištění zde byla relativně velmi nízká. Později přinesla příznivé efekty na čas také nová legislativa v podobě daňových odpočtů. Neujasněnost pokud jde o penzijní reformu a nutnost disponovat ve stáří i jistou sumou vlastních našetřených peněz také zřejmě vedlo domácnosti k využití především jednorázových vkladů na účty kapitálového životního pojištění. Jejich podíl na pojistném v životním pojištění však v posledních dvou letech klesá ve prospěch tzv. běžně placeného pojistného (v roce 2004 představovaly jednorázového vklady téměř třetinu peněz, které lidé umístili do pojišťoven v podobě předepsaného pojistného v životním pojištění, v roce 2005 se jejich objem blížil čtvrtině).

Další příčinou, spíše obchodně-produktovou je především skutečnost, že v minulé dekádě se na trh dostávaly produkty, které nebyly do té doby příliš rozšířené. To platilo i o různých modifikacích kapitálového životního pojištění, později pak zcela jasně o vyspělém produktu investičního životního pojištění. Ani velmi dynamický růst investičního životního pojištění, s tempy podstatně rychlejšími než celkový pojistný trh, však v posledních dvou letech nezabránil zde dokázané ztrátě dynamiky trhu.

Závěr
Téměř 70 % domácností podle průzkumu agentury Factum Invenio z jara letošního roku uvedlo, že si vytváří finanční rezervy. Jen čtvrtině z nich by však úspory podle vlastního sdělení vydržely déle než půl roku. Životní pojištění je jednou z forem úspor na stáří. Ve světle nižších přírůstků posledních dvou let, kdy zejména v roce 2005 byla dynamika pojistného v životním pojištění více než třikrát nižší než tempa růstu běžných příjmů i běžných výdajů domácností, je vidět, že se Česká republika z tohoto pohledu přibližuje poměrům vyspělých zemí jen zvolna. Připomeňme, že v Německu leží v životních pojišťovnách a penzijních fondech 29 % úspor domácností, ve Velké Británii dokonce 57 %. České domácnosti mají v těchto produktech uloženo pouze 17 % svých úspor.

Větev neživotního pojištění v podobě pojistek odpovědnosti za škody a pojištění majetku zaznamenala v posledních dvou letech za celý pojistný trh nejnižší meziroční tempa růstu za posledních dvanáct let, za sektor domácností v roce 2005 čisté pojistné na neživotním pojištění stagnovalo.

*) předběžné údaje za členy České asociace pojišťoven

Zdroj: Analýza Českého statistického úřadu

A jak jste na tom s pojištěním vy? Máte uzavřenu pojistku domácnosti nebo nemovitosti? Máte tu správnou životní pojistku, nebo alespoň penzijní připojištění? Pokud ne, pak to můžete napravit uzavřením smluv on-line v našem Prodejním centru!