Platební karta, tento termín obvykle označuje malou plastovou kartu s identifikačními údaji svého majitele. Nejčastěji se jedná o jméno, příjmení, fotografii, podpis, magnetický proužek nebo čip. Pomocí karty je prováděna identifikace držitele karty a jeho autorizace k úhradě služeb či zboží výběru peněz a podobně.
Trocha historie
Úplně první platební kartu začala v roce 1914 vydávat americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company. Byla vyrobena z plechu a umožňovala svým stálým zákazníkům telefonovat a posílat telegramy bez okamžitého placení. Zákazník potom obdržel na konci měsíce soupis telefonátů a telegramů, jejich jednotlivé ceny a celkový součet, který jednorázově zaplatil šekem nebo příkazem z banky.
Rok 1950 byl rokem vzniku první univerzálně použitelné platební karty, a to od klubu nazvaného Diners Club. Ten vydával svým členům úvěrové karty nazvané Charge Card pro bezhotovostní placení v restauracích a později u všech smluvních hotelů, restaurací a obchodů, které s klubem uzavřou smlouvu.
Na český trh přišly platební karty až mnohem později. První platební karta na našem území byla vydána v roce 1988 Živnostenskou bankou jako dispoziční karta k tuzexovému účtu. A od poloviny roku 1989 vydávala Česká státní spořitelna svým klientům ke sporožirovým účtům karty k výběru z bankomatů.
Jaké známe druhy platebních karet?
Základním kritériem při členění karet je tvz. způsob zúčtování, podle kterého můžeme platební karty rozdělit na:
- 
      Debetní karta - jedná se o kartu, kterou lze platit u obchodníka nebo vybírat z bankomatu, pokud je na účtu, ke kterému byla karta vydána, dostatek peněz.
 - 
      Kreditní karta - kartou můžete nakupovat zboží nebo služby na úvěr. Úvěr se čerpá prostřednictvím revolvingového (opakujícího se) úvěrového limitu, který se obnovuje automaticky po splacení dlužné částky. Pokud klient částku splatí v tzv. bezúročném období, neplatí žádný úrok.
 - 
      Charge karta - fungují obdobně jaké kreditní karty. Charge kartou však nenakupujete na úvěr. Při zúčtování, které je také stanovené k určitému datu , musíte splatit jednorázově celou dlužnou sumu. Z čerpané částky není účtován žádný úrok.
 - 
      Úvěrová karta - jedná se o kreditní karty, které však vydávají nebankovní instituce. Jsou podobné kartám kreditním, ale neznají pojem bezúročného období.
 
S dobou, po kterou jsou platební karty na světě, dochází i k vývoji jejich technologií. V současné jsou u nás nejvíce používány tři technologie, podle nichž jsou karty vyráběny:
- 
      Karta s magnetickým proužkem - Magnetický proužek na zadní straně karty slouží jako médium pro záznam identifikačních údajů při elektronických transakcích. Složen je ze tří stop, přičemž u každé z nich je přesně určená struktura dat a účel použití.
 - 
      Karta s čipem - Karta s čipem obsahuje zabudovaný mikroprocesor, do něhož lze bezpečně uložit informace potřebné k ověření osobního kódu klienta. V budoucnu bude většina platebních karet vydávána jako čipové.
 - 
      Hybridní karta - Hybridní karta obsahuje čip i magnetický proužek. Tato karta tedy má výhody obou předchozích karet. Lze ji použít na všech obchodních místech a navíc je bezpečnější.
 
Vývoj platebních karet v ČR v letech 2000 až 2005
V ČR jsou bankami vydávány převážně karty systémů MasterCard a Visa, v menší míře American Express. Z nebankovních karet jsou v současné době v ČR vydávané karty Diners Club a karty společnosti CCS. Trh platebních karet je v jednotlivých zemích dosti rozdílný. Někde, jako třeba v USA nebo Velké Británii zásadním způsobem dominují karty kreditní, jinde jako třeba u nás nebo v sousedním Německu hrají naopak prim karty debetní. Jak je patrné z tabulek č.1 a 2, kreditky u nás rostou rychlejším tempem než karty debetní a byť je rozdíl mezi nimi stále poměrně velký, rychle se snižuje. Je to pochopitelné, odpor, který české domácnosti vůči zadlužování maly, slábne a navíc kreditní karta často slouží i jako nevyužívaný rezervní zdoj finančních prostředků. Růst celkového počtu kreditních karet se postupně snižuje, což je důsledek postupnému nasycování trhu platebních karet. 
Zajímavé údaje lze vyčíst i z tabulky č.3, která srovnává počet plateb kartou a výběrů hotovosti. Poměr mezi těmito dvěma ukazateli se pomalu mění ve prospěch plateb, což je logické. Důvodem je především poplatková politika českých bank, kdy výběry z bankomatu jsou klientovi zpoplatněny, zatímco platba kartou za zboží nikoliv. To se promítá i do průměrné výše platby a výběru hotovosti. Postupný rozvoj platebních karet u nás se promítá i do počtu instalovaných platebních terminálů (tabulka č.4), ten se přes částečný pokles tempa růstu v posledních letech stále zvyšuje.
Tabulka č.1: Vývoj počtu aktivních karet v ČR
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 
|---|---|---|---|---|---|
| Počet debetních karet | 4.504.285 | 5.194.057 | 5.829.857 | 5.873.728 | 6.418.446 | 
| Počet kreditních karet | 48.520 | 97.629 | 203.274 | 372.933 | 971.911 | 
| Počet čipových karet | 794.592 | 800.551 | 1.428.732 | 2.166.418 | 2.830.302 | 
| Počet karet celkem | 4.658.902 | 5.296.607 | 6.373.591 | 6.867.733 | 7.390.357 | 
Tabulka č.2: Vývoj meziročních nárůstů aktivních karet v ČR
| Meziroční nárůst (%) | 00/01 | 01/02 | 02/03 | 03/04 | 04/05 | 
|---|---|---|---|---|---|
| Počet debetních karet | + 20,14 | + 15,31 | + 12,24 | + 0,75 | + 30,64 | 
| Počet kreditních karet | + 28,74 | + 101,21 | + 108,21 | + 83,46 | + 160,61 | 
| Počet čipových karet | + 19,86 | + 0,75 | + 78,47 | + 51,63 | + 9,27 | 
| Počet karet celkem | + 17,62 | + 13,68 | + 20,35 | + 7,75 | + 7,61 | 
Tabulka č.3: Vývoj používání platebních karet k platbám a výběrům hotovosti
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 
|---|---|---|---|---|---|
| Počet plateb kartou | 21.886.186 | 35.815.952 | 67.652.432 | 83.493.644 | 99.756.686 | 
| Průměrná výše platby (Kč) | 1.877 | 1.503 | 1.186 | 1.147 | 1.099 | 
| Počet výběrů kartou | 97.579.382 | 108.807.976 | 118.096.693 | 119.815.016 | 133.508.321 | 
| Průměrná výše výběru (Kč) | 2.325 | 2.466 | 2.920 | 3.192 | 3.350 | 
Tabulka č.4: Vývoj počtu platebních terminálů v ČR
| Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 
|---|---|---|---|---|---|
| Počet platebních terminálů | 18.998 | 25.439 | 31.678 | 37.394 | 44.661 | 



				
								
								
								
								
						Rakousko končí s nalepovacími dálničními známkami a zdražuje
					
						Test Fiat Panda La Prima: Styl za dobrou cenu a automat k tomu
					
						Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
					
						Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
					
						Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
					