Odvody na sociální pojištění a důchod v příkladech

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu neboli průměrné hrubé měsíční mzdě v současné hodnotě. Do doby pojištění se však započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění, např. péče o děti do 4 let věku, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, péče o závislou osobu nebo studium v zákonném rozsahu před rokem 2010. Občané s vysokým rozsahem náhradních dob pojištění tak zaplatí na sociálním pojištění v produktivním věku značně méně, přitom to nemá téměř vliv na výpočet důchodu.

• Výpočet při vyšších příjmech a vyšším počtu odpracovaných let
• Výpočet při nižších příjmech a nižším počtu odpracovaných let

1) Výpočet při vyšších příjmech a vyšším počtu odpracovaných let

Paní Adéla má osobní vyměřovací základ (průměrnou hrubou měsíční mzdu v současné hodnotě) ve výši 60 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. Náhradní doby pojištění činí pouze 6 let a 38 let paní Adéla odpracovala a odváděla z hrubé mzdy pojistné.

Pro zjednodušení budeme počítat s odvody sociálního pojištění dle aktuálně platné legislativy po celých 38 let. V dnešní hodnotě tedy zaplatila paní Adéla na sociálním pojištění 8 563 680 Kč. Souhrnná hrubá mzda v dnešní hodnotě za odpracované roky je totiž 27 360 000 Kč (60 000 Kč × 12 měsíců × 38 let). Souhrnná sazba sociálního pojištění u zaměstnanců dle aktuální legislativy činí 31,3 % (6,5 % je z hrubé mzdy placeno zaměstnancem a dalších 24,8 % odvádí za zaměstnance zaměstnavatel).

• Dle výpočtové formule letošního roku činí měsíční důchod paní Adély 22 559 Kč. Roční státní důchod ve výši 270 708 Kč (22 559 Kč × 12 měsíců) činí pouze 3,16 % odvodů na sociálním pojištění (270 708 Kč : 8 563 680 Kč).

Čtěte také: Co se vám nebude počítat do důchodu?

2) Výpočet při nižších příjmech a nižším počtu odpracovaných let

Paní Marta má osobní vyměřovací základ 20 000 Kč a získala dobu pojištění rovněž v rozsahu 44 let, náhradní doby pojištění však činí 24 let, a paní Marta tak odpracovala a z příjmu odváděla sociální pojištění po dobu 20 let. V dnešní hodnotě odvedla paní Marta na sociálním pojištění 1 502 400 Kč, neboť souhrnná hrubá mzda je 4 800 000 Kč (20 000 Kč × 12 měsíců × 20 let) a souhrnná sazba sociálního pojištění 31,3 %.

• Dle výpočtové formule letošního roku činí měsíční důchod paní Marty 15 695 Kč. Roční státní důchod ve výši 188 340 Kč (15 695 Kč × 12 měsíců) činí tedy 12,54 % odvodů na sociálním pojištění (188 340 Kč : 1 502 400 Kč), což je téměř čtyřikrát lepší poměr než v případě paní Adély.

Můžeme tedy říci, že zatímco paní Adéla zaplatila na sociálním pojištění (zjednodušeně dle aktuálních legislativních podmínek) 5,7krát více (8 563 680 Kč : 1 502 400 Kč) než paní Marta, státní měsíční důchod má vyšší pouze 1,44krát (22 559 Kč : 15 695 Kč).

Tip: Kalkulačka výše starobního důchodu

Závěrem

Pro lidi s nižšími příjmy a zápočtem náhradních dob pojištění ve větším rozsahu je výpočet starobního důchodu vzhledem ke skutečným odvodům na sociálním pojištění značně výhodnější než pro lidi s vysokými příjmy.

Tip: Jaký bude váš důchod v roce 2023?

Čtěte také: Důchodové rovnostářství v příkladech