Končíte v práci? Kdy odstupné nedostanete?

Podmínky pro výplatu odstupného jsou uvedeny v § 67 zákoníku práce. Nárok na odstupné má pouze zaměstnanec, když dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí podanou zaměstnavatelem z důvodu uvedených v § 52 písmenu a) až c) nebo vzájemnou dohodou ze stejných důvodů. Těmito důvody jsou: 

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část
• přemísťuje-li se zaměstnavatelem nebo jeho část
• stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách

Praktický příklad – smlouva na dobu určitou

Slečně Heleně skončí pracovní poměr sjednaný na dobu určitou koncem září. Slečna Helena žádné odstupné nedostane. Při skončení smlouvy na dobu určitou odstupné nenáleží. 

Praktický příklad – OSVČ nikdy žádné odstupné nemají

Živnostník Martin vykonává dlouhodobě svoji činnost pro několik různých odběratelů. Když jeden z jeho stálých odběratelů s ním ukončil ze dne na den spolupráci, tak samozřejmě pan Martin nemá nárok na žádné odstupné. Na OSVČ se samozřejmě nevztahuje žádná ochrana dle zákoníku práce. 

Co když dá zaměstnanec sám výpověď? 

Zaměstnanec může dát zaměstnavateli dle § 50 zákoníku práce výpověď kdykoliv a bez udání důvodu. Jestliže zaměstnanec dá zaměstnavateli výpověď, tak však nemá na odstupné nárok. 

Praktický příklad – výpověď podaná zaměstnancem

Pan Jiří pracoval pro svého zaměstnavatele 20 let. Aktuálně však obdržel výrazně výhodnější pracovní nabídku a tak podal výpověď. Ani odpracovaných 20 let však nezakládá nárok na odstupné, když podá výpověď zaměstnanec. 

Věk zaměstnance nehraje roli

Pro nárok na odstupné není směrodatný věk zaměstnance. Jestliže zaměstnanec obdrží výpověď od zaměstnavatele z některého z výše uvedených důvodů, potom má nárok na zákonné odstupné, jehož výše závisí na počtu odpracovaných let pro daného zaměstnavatele. Standardní částky odstupného jsou nejméně ve výši: 

• jednonásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval méně než jeden rok
• dvojnásobku průměrného výdělku, když pracovní poměr trval alespoň jeden rok a méně než dva roky
• trojnásobku průměrného výdělku, pokud pracovní poměr trval u zaměstnavatele alespoň dva roky

Kdy náleží vyšší odstupné?

V praxi může být odstupné i vyšší, než je uvedeno v předchozím odstavci. Ve výši součtu trojnásobku průměrného výdělku a výše uvedených částek v předchozím odstavci náleží odstupné, jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86, odstavce 4 zákoníku práce. Ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku má nárok na odstupné zaměstnanci, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou ze stejného důvodu uvedeného v § 52 písm. e) zákoníku práce. 

Mzdová kalkulačka 2026: Jaká bude vaše čistá mzda v roce 2026?

Kdy se odstupné dostane na účet? 

Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. 

Tip: Evidenci na Úřadu práce i podporu v nezaměstnanosti vyřídíte snadno z domova. Jak na to?

Odstupné a nárok na podporu v nezaměstnanosti

Obdržení odstupného již nemá vliv na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Od roku 2024 čerpání zákonného odstupného od zaměstnavatele neposouvá termín, od kterého náleží podpora v nezaměstnanosti. I občané, kteří obdrželi odstupné, tak mají nárok na podporu v nezaměstnanosti od prvního měsíce evidence na úřadu práce.