Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace

Je dluhová krize teprve na svém začátku? Jak ochránit v této době své investice?

Současná dluhová krize, její dopady na ekonomiku a také na naše peněženky, je určitě tím nejzásadnějším ekonomickým tématem posledních měsíců. A právě na dluhovou krizi a na její konkrétní dopady se můžete v období od 19.3. do 2.4. ptát v našem "on-line chatu s odborníkem" pana Jaroslava Brychty, hlavního analytika společnosti X-TRADE BROKERS.


Jaroslav Brychta, Hlavní analytik X-Trade Brokers

  • Absolvent Slezské Univerzity v Opavě - Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné
  • V XTB se zabývá především analýzou devizových kurzů
  • Mezi další oblast zájmu patří makroekonomie, banky, měnová politika a ekonomické teorie
  • Svými odbornými články a rozhovory přispívá do většiny předních médií
  • Jeho blog si můžete přečíst na http://brychta.blog.ihned.cz
O XTB

X-Trade Brokers je nadnárodní investiční společnost působící v mnoha evropských zemích. Patří mezi přední obchodníky s cennými papíry na burzovních i mimoburzovních trzích a splňuje veškeré regulatorní požadavky dohledu nad finančním trhem. Společnost byla založena v roce 2002 a od roku 2007 působí také v České republice. Klientům nabízí rozsáhlé portfolio služeb spojené s investováním na měnových, komoditních, akciových i dluhopisových trzích.

Otázky a odpovědi

TÉMA:

Je dluhová krize teprve na svém začátku? Jak ochránit v této době své investice?


Strana: 1 2 3 4 5

(Jaroslav Brychta , 22.3.2012 10:49)

Dobrý den, díky za vaše díky :) Nejsem si jistý, zda úplně chápu otázku. Vliv eurozóny na ČR je samozřejmě značný, a pokud se eurozóna dostane do problémů, budeme je mít i my. Vyšší inflace v eurozóně však nutně neznamená, že bude vyšší inflace také v ČR. Tu má v rukou Česká národní banka, a pokud se nepustí do podobných experimentů, jako ECB a další CB, koruna by nás svým posilováním měla před inflací dlouhodobě chránit. Pak je však velmi důležité, aby byla česká ekonomika dostatečně flexibilní a mohla se se silnou korunou rychle vyrovnat. A právě zde vidím problém. Například mzdová flexibilita směrem dolů je u nás díky regulacím pracovního trhu a síle odborů silně omezená. Pokud by koruna výrazně posilovala, je přitom zcela nezbytné, aby nominálním mzdám bylo v případě potřeby umožněno klesnout. Reálné mzdy by pak mohly zůstat stejné a nedošlo by ke zbytečnému, propouštění a růstu nezaměstnanosti.

(milan , 21.3.2012 22:39)

chci se zeptat kde reálně končí všechny nově tištěné peníze "nalévané" do ekonomiky, při pohledu na jakoukoliv oblast obchodu kde jsou peníze potřeba mi přijde že nikde žádný finanční boom nevidím....obchodníci se vším mají menší obraty, banky půjčují méně než dřív, poklesy obchodů na BCP jsou velmi výrazné tak přemýšlím kde vlastně ty nově vytištěné peníze reálně jsou? používají se na "zaplacení" dříve proinvestovaného nebo končí v bankách na spořících účtech? je to hodně laický dotaz ale peníze jsou myslím oběživo a aktuálně nikde v ekonomice nevidím že by jich více obíhalo

(Jaroslav Brychta , 22.3.2012 10:37)

Dobrý den, správně jste si všiml, že tyto nové peníze do ekonomiky vůbec nedoputují. Zůstávají v bankovním sektoru, kde plní roli polštáře, díky kterému mají nyní banky zajištěno levné financování od centrální banky. Pokud by CB nezasáhla, musely by si banky půjčovat na mezibankovním trhu, což s kvalitou jejich úvěrového portfolia začínal být problém a řadě z nich by hrozil bankrot. Například ještě koncem minulého roku dosahoval výnos z jednoletých dluhopisů některých italských bank 8 % až 12 %, což bylo pro banku naprosto neúnosné. Dnes, kdy jsou zaplaveny likviditou od ECB, si italské banky mohou půjčovat za 2 %. Díky tomu se zklidnila také situace na trhu se státními dluhopisy, kde jsme svědky podobného pádu výnosů. Centrální banka tak svou měnovou politikou pomáhá zejména komerčním bankám a státům dále se zadlužovat, což ale následně vede k růstu inflačních tlaků a znehodnocování úspor domácností. Je to vlastně takový skrytý transfer bohatství od domácností do finančního sektoru. Tato záchrana bank se následně neprojeví ve státním rozpočtu (zvýšením výdajů, nebo státního dluhu), ale projevuje se skrytě snižováním kupní síly národních měn.

(Petr , 21.3.2012 21:22)

Jak byste laikovi vysvětlil pojmy "aktiva" a "pasiva"? A do jakých aktiv investovat, když není mnoho volných peněz. Předem děkuji za odpověď.

(Jaroslav Brychta , 22.3.2012 10:09)

Dobrý den, aktivum je to co vlastníte a pasivum to, čím je tento majetek krytý. Pokud máte například dům na hypotéku, je tento dům aktivum, zatímco hypotéka pasivum. Do jakých aktiv investovat? Na to nelze snadno odpovědět, protože záleží na tom, jaký výnos očekáváte, jaký máte vztah k riziku a jaký je váš časový horizont. Já si například oblíbil drahé kovy, ale počítám s tím, že se jedná o dlouhodobou investici. Někdo chce mít peníze k ruce a volí termínované vklady. Jiní volí reálná aktiva a inkasují rentu a další, kteří mají rádi své investice pevně pod kontrolou a nebojí se rizika, spekuluji s akciemi, nebo obchodují na forexu, jako klienti naší firmy. Protože vás neznám, nemůžu vám radit. A kdo vám radí i přesto, že vás nezná, tak na toho bacha :)

(Lukáš Vojáček , 21.3.2012 19:06)

Dobrý den,mám dotaz ohledně CDS.Nemyslíte že právě tento nástroj značně přispěl k dluhové krizi?Nevídíte do budoucna problém s jeho uplatněním v případě defaultu dalších států EU?

(Jaroslav Brychta , 22.3.2012 09:53)

Dobrý den, nemyslím. CDS za dluhovou krizi nemohou. Za tu je zodpovědná především dlouhodobě uvolněná měnová politika nízkých sazeb a rozhazovačná fiskální politika naprosté většiny vyspělých zemí. CDS je vynikající nástroj pro ocenění rizika, který je mnohem užitečnější, než hodnocení ratingových agentur, jenž dnes stejně vývoj CDS kopírují, často s docela velkým zpožděním. S jejich uplatněním v případě defaultu více zemí teoreticky skutečně může být problém. To ale nesouvisí ani tak s podstatou a konstrukcí CDS, jako spíše se skutečností, že je dnes situace ve finančním sektoru natolik špatná, že by případný neřízený default vyvolal dominový efekt, který by kromě států smetl i banky, a tedy emitenty těchto CDS. Je to stejné, jako by Vám shořela střecha nad hlavou a ve stejný moment zkrachovala Vaše pojišťovna. I když nic nedostanete, neznamená to, že pojištění nemá smysl.

(radek , 21.3.2012 07:01)

Dobry den,chtel bych se zeptat,jak se podle vas bude pohybovat vyse mezd(vseobecne-prumysl,strojirenstvi atd.),budou v nejblizsich letech stagnovat,klesat ,nebo stoupat a jak se bude podle vas pohybovat cena plynu,benzinu?predem diky za odpoved

(Jaroslav Brychta , 21.3.2012 11:21)

Dobrý den, nominálně mzdy pravděpodobně porostou, i když podstatně pomaleji, než v minulosti. Reálně očekávám v nejbližších letech spíše stagnaci, eventuelně mírný pokles, což bude způsobeno vyšší inflací (ceny energií porostou rychleji než mzdy) a růstem daňového zatížení.

(martin , 20.3.2012 12:22)

Dobrý den, předpokládáte ještě v následujícím období takový pád trhu, jaký se odehrál na podzim loňského roku? Jak vidíte další vývoj ceny zlata? Děkuji

Strana: 1 2 3 4 5

Zajímavé štítky

Zobrazit další štítky