Měsíční částka starobního důchodu závisí na průměrné důchodové mzdě a získané době pojištění. Zdali někdo pracoval celý život pro jednoho zaměstnavatele, tak je na tom úplně stejně jako žadatel o starobní důchod, který měnil zaměstnání co dva roky.
Co se dozvíte v článku
Dvě zaměstnání současně
Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Hodnotí se příjmy od roku 1986, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Každý rok má tedy při výpočtu starobního důchodu stejnou váhu. Doba pojištění se hodnotí v celých ukončených letech a žádné období nemůže být hodnoceno dvakrát. To znamená, že práce pro dva zaměstnavatele současně zvyšuje průměrnou důchodovou mzdu (za předpokladu platby sociálního pojištění), ale doba pojištění se počítá stejně jako při práci pro jednoho zaměstnavatele.
Praktický příklad – Dva zkrácené úvazky
Paní Martina pracovala v letech 2023 až 2025 na dva zkrácené úvazky současně. Pro výpočet starobního důchodu se jí obě mzdy sčítají, protože ze zkráceného úvazku se sociální pojištění odvádí. Dobu pojištění si však nezvyšuje a je na tom stejně jako žadatelé o starobní důchod, kteří v letech 2023 až 2025 pracovali pouze pro jednoho zaměstnavatele.
Praktický příklad – Přivýdělek na dohodu o provedení práce
Pan Michal si ke svému hlavnímu zaměstnání s hrubou mzdou 48 000 Kč přivydělává v roce 2026 na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 11 900 Kč. Pro důchodové účely se mu hodnotí pouze hrubá mzda ze zaměstnání. Z dohody o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 11 999 Kč a méně se totiž sociální pojištění neplatí a takový příjem nemá žádný vliv na budoucí důchodové nároky. Dobu pojištění si hlavním zaměstnáním zvyšuje stejně jako ostatní zaměstnanci s pracovní smlouvou.
Kalkulačka starobního důchodu
Nutnost důslednější kontroly průběhu pojištění
Žadatelé o starobní důchod, kteří vystřídali hodně zaměstnání, by měli kontrole svého průběhu pojištění věnovat velkou pozornost. Možnost neúplného průběhu pojištění v databázi ČSSZ je v takových případech vyšší, když některý z bývalých zaměstnavatelů v minulosti nesplnil své zákonné povinnosti, zejména v dřívějších letech. Na první pohled nemusí být půlroční či roční chybějící zaměstnání vidět, a přesto to má negativní vliv na výši důchodu. Každá mezera v pojištění je problém, když se nezvyšuje doba pojištění a „rozmělňuje“ se osobní vyměřovací základ (průměrná důchodová mzda). Jakékoliv nesrovnalosti je vhodné včas řešit a „vydokladovat“. ČSSZ při výpočtu starobního důchodu vychází pochopitelně pouze z údajů, které má k dispozici.
Co když se nepodaří doložit příjmy?
Aktivní přístup je při řešení vlastního důchodu velmi důležitý a žadatelé o starobní důchod, kteří si schovávali pracovní smlouvy, zápočtové listy atd., následně chybějící zaměstnání prokážou, v některých případech se však nepodaří prokázat již příjmy. V takových případech se samozřejmě nepočítá „nula“ a ani žádný fiktivní příjem. Legislativa na tyto případy pamatuje a toto období se počítá jako vyloučená doba pojištění, takže osobní vyměřovací základ (průměrná důchodová mzda) se vypočítá z ostatních příjmů. Uvedené zákonné opatření (dle § 16 zákona o důchodovém pojištění) tedy „chrání“ žadatele o starobní důchod. Zjednodušeně řečeno je primárně důležité prokázat trvání zaměstnání, nedoložení příjmů nevadí, protože se dané období při výpočtu důchodu vyloučí.
Závěrem: jaký vliv má střídání zaměstnání na důchod?
Počet zaměstnání během produktivního života nemá přímý vliv na výpočet důchodu. Částka důchodu záleží pouze na rozhodných příjmech a době pojištění. Výkon dvou zaměstnání současně, ze kterých se platí sociální pojištění, má pozitivní vliv na výši průměrné důchodové mzdy, doba pojištění se však z tohoto důvodu nezvyšuje. Při práci pro hodně zaměstnavatelů však značně stoupá důležitost kontroly průběhu pojištění, aby byla při samotném výpočtu důchodu všechna zaměstnání zohledněna.
