Při výpočtu zdravotního pojištění ze zaměstnání musí být dodržen minimální vyměřovací základ na úrovni minimální mzdy platné pro práci na plný úvazek, v roce 2026 ve výši 22 400 Kč. Souhrnné minimální zdravotní pojištění ze zaměstnání je tedy 3 024 Kč (22 400 Kč x 13,5 %). V případě dopočtu zdravotního pojištění do minima je efektivní sazba zdravotního pojištění vyšší než standardních 4,5 %, protože dopočet do minima jde v plném rozsahu k tíži zaměstnance a zaměstnavatel platí na zdravotním pojištění vždy 9 % z hrubé mzdy nebo odměny.
Co se dozvíte v článku
Na koho se minimální vyměřovací základ nevztahuje?
Dopočet do minima se u zdravotního pojištění neprovádí pouze u státních pojištěnců (např. penzistů nebo studentů) a zaměstnanců odvádějících minimum z jiného zaměstnání nebo OSVČ platících z podnikání alespoň minimální měsíční zálohy. Součinnost s mzdovou účetní je důležitá, aby efektivní sazba zdravotního pojištění nebyla zbytečně vyšší.
Příklad 1) OSVČ a brigáda na DPP
Podnikatel Václav vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, přičemž vede daňovou evidenci. Během letních měsíců si přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 18 000 Kč. Hrubá měsíční odměna je nižší než 22 400 Kč. Aby se zdravotní pojištění vypočítávalo ze skutečné hrubé odměny 18 000 Kč, tak musí podnikatel Václav mzdové účetní svého zaměstnavatele doručit čestné prohlášení, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální zdravotní pojištění a nevztahuje se na něj povinnost dodržení minimálního vyměřovacího základu. Z hrubé odměny bude panu Václavovi sraženo z dohody o provedení práce 810 Kč (tj. 18 000 Kč x 4,5 %).
Příklad 2) „Paušalista“ a brigáda na DPP
Živnostník Lukáš si plní své daňové povinnosti účastí v dobrovolném měsíčním paušálním režimu. Na dohodu o provedení práce si tak může přivydělat pouze 11 999 Kč a méně, přičemž nesmí mít u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani. V takovém případě je odvedena z hrubé odměny srážková daň z příjmu a jsou stále splněny zákonné podmínky pro účast v paušálním daňovém režimu. Při hrubé odměně 11 999 Kč a méně se nemůže žádný dopočet do minima provádět, neboť při hrubé odměně z dohody o provedení práce ve výši 11 999 Kč a méně se zdravotní pojištění vůbec neplatí.
Kalkulačka zdanění DPP a DPČ
Příklad 3) Zkrácený úvazek a podnikání jako vedlejšák
Paní Gabriela pracuje po celý rok 2026 na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 24 000 Kč. I když má paní Gabriela podprůměrnou mzdu a pracuje na zkrácený úvazek, tak je její zaměstnání pro účely výpočtu zdravotního pojištění považováno za hlavní činnost a podnikání je vedlejší činnosti. To je velmi důležité, neboť při výpočtu ročního zdravotního pojištění z podnikání nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ platný pro hlavní činnost, ale roční zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu (poloviny daňového základu). Při nižším zisku tak přináší zkrácený úvazek a tím výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti významnou úsporu na zdravotním pojištění.
Příklad 4) Dva zkrácené úvazky
Zaměstnankyně Helena pracuje pro dva zaměstnavatele současně. U prvního má hrubou mzdu 25 000 Kč a u druhého 18 000 Kč. V prvním zaměstnání je překročen minimální vyměřovací základ, takže stačí druhému zaměstnavateli doručit potvrzení od mzdové účetní z prvního zaměstnání, že je hrubá mzda vyšší než minimální vyměřovací základ a ve druhém zaměstnání se zdravotní pojištění vypočítá ze skutečné hrubé mzdy a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.
Pracujete/pracovali jste v posledních 5 letech na zkrácený úvazek?
Příklad 5) Zkrácený úvazek v předdůchodu
Pan Jiří čerpá předdůchod (finanční prostředky ze své smlouvy o doplňkovém penzijním spoření). Pro účely placení zdravotního pojištění jsou předdůchodci státními pojištěnci, stejně jako řádní starobní důchodci. Pan Jiří si začal přivydělávat na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 20 000 Kč. Aby se při výpočtu neprováděl dopočet do minima, tak musí pan Jiří mzdové účetní doložit, že čerpá předdůchod a je tedy současně státním pojištěncem. Pan Jiří si musí splnit svoji oznamovací povinnost.
