Od července činí minimální měsíční záloha na sociálním pojištění pro OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost 5 005 Kč místo 5 720 Kč, a to zpětně od začátku roku 2026.
- Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění tak odpovídá částce 17 139 Kč.
- Snížení minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění se dotklo i OSVČ dobrovolně účastných v první pásmu paušální daně, když se platí 9 162 Kč místo 9 984 Kč.
Přímé daně v prvním paušálním pásmu
Při splnění zákonných podmínek si mohou OSVČ plnit veškeré své daňové povinnosti dobrovolnou účastí v daňovém paušálním režimu. V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou stanovena tři pásma paušální daně. V textu se zaměřujeme na OSVČ v nejnižším prvním paušálním pásmu, kde z částku 9 162 Kč činí sociální pojištění 5 756 Kč, zdravotní pojištění 3 306 Kč a daň z příjmu 100 Kč.
- OSVČ v prvním paušálním pásmu tak platí na sociálním pojištění o 15 % více než OSVČ platící minimální měsíční sociální pojištění, což má pochopitelně pozitivní důchodový vliv.
- Vyšší platba na sociálním pojištění odpovídá vyměřovacímu základu ve výši 19 710 Kč (17 139 Kč x 1,15).
Praktický výpočet: paušální daň a důchod
Základním příjmovým vstupním údajem pro výpočet starobního důchodu je osobní vyměřovací základ. Druhým údajem ovlivňujícím měsíční částku starobního důchodu je získaná doba pojištění v celých ukončených letech. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočteny důchodové varianty u osobního vyměřovacích základů ve výši 17 139 Kč a 19 710 Kč. Veškeré výpočty jsou provedeny dle výpočtové formule roku 2026 a nepočítáme s výchovným na děti.
Osobní vyměřovací základ se počítá z rozhodných příjmů od roku 1986, úmyslně však situaci zjednodušujeme a provádíme výpočet u osobních vyměřovacích základů odpovídajících platbě minimální měsíční zálohy v roce 2026 a prvnímu paušálnímu pásmu. Pro samotné přiznání řádného starobního důchodu musí být získána doba pojištění alespoň v rozsahu 35 let.
|
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Řádný důchod |
Rozdíl |
|
17 139 Kč |
35 let |
13 779 Kč |
1 332 Kč |
|
19 710 Kč |
35 let |
15 111 Kč |
|
|
17 139 Kč |
37 let |
14 286 Kč |
1 408 Kč |
|
19 710 Kč |
37 let |
15 694 Kč |
|
|
17 139 Kč |
39 let |
14 794 Kč |
1 484 Kč |
|
19 710 Kč |
39 let |
16 278 Kč |
|
|
17 139 Kč |
41 let |
15 301 Kč |
1 560 Kč |
|
19 710 Kč |
41 let |
16 861 Kč |
|
|
17 139 Kč |
43 let |
15 808 Kč |
1 636 Kč |
|
19 710 Kč |
43 let |
17 444 Kč |
|
|
17 139 Kč |
45 let |
16 316 Kč |
1 712 Kč |
|
19 710 Kč |
45 let |
18 028 Kč |
|
|
17 139 Kč |
47 let |
16 823 Kč |
1 788 Kč |
|
19 710 Kč |
47 let |
18 611 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Z tabulky názorně vidíme, že účast v prvním paušálním režimu je pro výpočet důchodu výhodnější než platby minimálního sociálního pojištění. Dle zvolených parametrů se rozdíl v měsíčním důchodu pohybuje od 1 332 Kč po 1 788 Kč v závislosti na získané době pojištění. Čím vyšší doba pojištění, tím je finanční rozdíl vyšší.
Současně vidíme, že ani při vysoké době pojištění v rozsahu 47 let nedosahuje měsíční řádný starobní důchod ani 19 000 Kč. Měsíční důchod je ve všech případech podprůměrný, při nízké době pojištění poměrně výrazně. Předčasný důchod, který je kvůli krácení značně nižší, si tak nemohou z finančních důvodů dovolit ani OSVČ v prvním paušálním pásmu. Vlastní finanční zajištění na důchod je pro OSVČ ještě důležitější než pro zaměstnance.
Kalkulačka starobního důchodu
