OSVČ si mohou při splnění zákonných podmínek plnit veškeré své daňové povinnosti dobrovolnou účastí v měsíčním daňovém paušálním režimu, kdy se jednou platbou platí současně daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. V článku se však zaměříme na OSVČ, které do dobrovolného měsíčního daňového paušálního režimu nevstoupily a platí sociální pojištění samostatně.
Co se dozvíte v článku
Minimální měsíční záloha v roce 2026
V lednu až červnu letošního roku činila měsíční minimální záloha na sociálním pojištění 5 720 Kč, od července došlo ke snížení na 5 005 Kč, přičemž nižší minimální záloha platí zpětně od ledna, čili pro celý kalendářní rok 2026 (některé OSVČ budou mít nárok na přeplatek).
-
Původní minimální vyměřovací základ tak činil 19 587 Kč a nově činí 17 139 Kč. To je velmi důležité s ohledem na důchodové nároky.
Původně totiž činil minimální vyměřovací základ 40 % průměrné mzdy, po legislativní změně se vrátil na 35 % průměrné mzdy, tak jako to bylo v roce 2025.
Kdy se používá minimální vyměřovací základ?
Během roku platí OSVČ vykonávající hlavní činnost, které dobrovolně nevstoupily do daňového paušálního režimu, měsíční zálohy na sociálním pojištění. Teprve za celý rok se následně vypočítá roční sociální pojištění, od kterého se vypočtenou zaplacené zálohy během roku. Sazba sociálního pojištění je 29,2 %..
- Když je skutečný vyměřovací základ (55 % z daňového základu) vyšší než minimální vyměřovací základ, tak se roční sociální pojištění vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu.
- Jestliže je však minimální vyměřovací základ vyšší než skutečný vyměřovací základ, potom se vypočítá roční sociální pojištění právě z minimálního vyměřovacího základu.
Když je minimální měsíční vyměřovací základ 17 139 Kč, tak je roční minimální vyměřovací základ 205 668 Kč (17 139 Kč x 12 měsíců). Za celý rok 2026 budou vypočítávat sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu OSVČ vykonávající hlavní činnost po celý rok s hrubým ziskem do 373 941 Kč. OSVČ s vyšším hrubým ziskem (tj. příjmem poníženým o související výdaje) budou sociální pojištění vypočítávat ze skutečného vyměřovacího základu, který je vyšší.
Nižší minimální vyměřovací základ a důchod
Pro výpočet řádného starobního důchodu jsou rozhodující dva údaje: osobní vyměřovací základ a doba pojištění. Osobním vyměřovacím základem je průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 se hodnotí rozhodné příjmy v letech 1986 až 2025, tedy za 40 let. Zjednodušeně řečeno můžeme říci, že každý příjmový rok ovlivňuje výši osobního vyměřovacího základu z 2,5 %.
Pro OSVČ, které budou odcházet do starobního důchodu během příštích let tak má snížení minimálního vyměřovacího základu menší vliv než pro OSVČ, které jsou na začátku své podnikatelské kariéry. Navíc samozřejmě platí, že během příštích let může opět dojít ke změně minimálního vyměřovacího základu, samozřejmě může dojít k dalším významným důchodovým změnám a samotná výpočtová formule důchodu může být v budoucnu hodně odlišná od současného stavu.
Každá stokoruna hraje roli
Při výpočtu starobního důchodu platí jednoduché pravidlo, čím vyšší osobní vyměřovací základ a vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční starobní důchod. Každá stokoruna navíc rozhoduje. Zaměstnanec pracující v roce 2026 za minimální mzdu 22 400 Kč je na tom s ohledem na výpočet důchodu výrazně lépe než OSVČ platící sociální pojištění.
Praktické porovnání u výpočtu důchodu
V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten řádný starobní důchod dle výpočtové formule starobního důchodu v roce 2026 při získání doby pojištění v rozsahu 46 let u osobního vyměřovacího základu 17 139 Kč (nový minimální vyměřovací základ 2026), 19 587 Kč (původní minimální vyměřovací základ 2026) a 22 400 Kč (minimální mzda v roce 2026). Zjednodušeně řečeno počítáme, že průměrná důchodová mzda za odpracované roky je právě v těchto částkách. Ani v jednom případě se nepočítá s výchovným na děti.
|
Osobní vyměřovací základ |
Doba pojištění |
Řádný starobní důchod |
|
17 139 Kč |
46 let |
16 569 Kč |
|
19 587 Kč |
46 let |
18 236 Kč |
|
22 400 Kč |
46 let |
19 722 Kč |
Snížení minimálního vyměřovacího základu a tím i minimální měsíční zálohy je pro OSVČ, jejichž skutečný vyměřovací základ je nižší než minimální vyměřovací základ, příznivé. Mají více finančních prostředků, se kterými mohou libovolně nakládat. Na druhou stranu to znamená nižší starobní důchod. Přesná částka je samozřejmě pro každou OSVČ jiná, protože záleží, kolika let se toto opatření dotkne, zdali bylo v některých letech placeno sociální pojištění i ze zaměstnání, jaká důchodová pravidla budou platit v roce odchodu do starobního důchodu apod.
Vy si váš konkrétní důchod můžete vypočítat v naší důchodové kalkulačce
Závěrem: Minimální zálohy a důchod
OSVČ platící dlouhodobě minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění by měly počítat s nízkým starobním důchodem (v minulosti byly minimální vyměřovací základy nižší) a této skutečnosti přizpůsobit vlastní finanční zajištění na důchod.
