Vláda chce změnit pravidla, podle kterých se rozlišuje mezi zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností. Změna je součástí balíku k nové úpravě platformové práce, ale dopadne obecně na všechny pracovní vztahy.
Co se dozvíte v článku
- Co je to závislá práce?
- Novela přesněji vymezí vztah zaměstnance a zaměstnavatele
- Ani flexibilita automaticky neznamená podnikání
- Benefity nejsou důkazem závislé práce
- Agentura odhaduje, že ze švarcsystému vypadnou desítky tisíc lidí
- Ministerstvo změnu jako zúžení definice nevidí
- Platformy mají mít zvláštní pravidla
Výzkumná agentura PAQ Research odhaduje, že nová definice může výrazně zúžit okruh případů, které bude možné jako švarcsystém postihovat.
Co je to závislá práce?
Podle současného zákoníku práce jde o práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně zaměstnancem. Závislá práce se zároveň vykonává za odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele a v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele nebo jiném dohodnutém místě.
Pokud člověk takovou práci fakticky vykonává, ale místo pracovní smlouvy pracuje jako OSVČ a firmě vystavuje faktury, mluví se o švarcsystému. Rozhodující přitom není jen název smlouvy, ale skutečný způsob výkonu práce.
Novela přesněji vymezí vztah zaměstnance a zaměstnavatele
Návrh mění způsob, jakým se bude posuzovat vztah nadřízenosti a podřízenosti. Nově se bude sledovat, zda zaměstnavatel práci organizuje, určuje její dobu, dává k ní pokyny a kontroluje její výkon. Zároveň zůstávají podmínky, že člověk pracuje osobně a jménem zaměstnavatele.
Důvodová zpráva počítá s tím, že všechny čtyři podmínky nadřízenosti a podřízenosti musí být splněny zároveň. Ministerstvo změnu zdůvodňuje snahou pravidla zpřesnit. Podle důvodové zprávy by přitom měla v závislé práci zůstat stejná skupina lidí jako dosud.
Ani flexibilita automaticky neznamená podnikání
Nová podmínka pracovní doby neznamená automaticky klasickou směnu od devíti do pěti. Důvodová zpráva počítá i s pružnou pracovní dobou, samorozvrhováním práce nebo některými flexibilními režimy u dohod.
Naopak pokud si člověk zcela sám rozhoduje, zda, kdy a jak dlouho bude pracovat, nemá stanovené ani minimální množství práce a druhá strana nemá na jeho časový režim vliv, nemusí být podle důvodové zprávy tento znak naplněn.
Benefity nejsou důkazem závislé práce
Důvodová zpráva zároveň uvádí, že benefity, příspěvky nebo například doplňkové pojištění nejsou samy o sobě projevem řídicí pravomoci zaměstnavatele. Samotná existence takových výhod proto nemá automaticky znamenat, že jde o závislou práci.
Rozhodující zůstává celkový způsob organizace práce a vztah mezi oběma stranami.
Agentura odhaduje, že ze švarcsystému vypadnou desítky tisíc lidí
Výzkumná agentura PAQ svůj odhad opírá o vlastní průzkum mezi 1361 OSVČ, jejichž pracovní podmínky porovnal s různými definicemi závislé práce. Klíčové je, jak agentura interpretuje samotnou změnu zákona.
Podle PAQ je dnes možné při posuzování nadřízenosti a podřízenosti zohledňovat širší soubor okolností. Novela ale tento znak podle jejich výkladu uzavírá do čtyř konkrétních podmínek: organizace práce, kontroly výkonu, práce podle pokynů a práce v určené pracovní době. PAQ předpokládá, že tyto podmínky budou muset být splněny současně. Pokud některá z nich chybí, vztah podle jejich modelu novou definici nesplní, i když by podle současných pravidel mohl být považován za závislou práci.
Když PAQ tento nový test aplikoval na data z průzkumu, vyšlo mu, že zatímco podle současné definice by znaky závislé práce splňovalo asi 6 procent OSVČ, podle navrhované definice jen 0,8 procenta. To odpovídá rozdílu zhruba 53 tisíc lidí.
Právě na základě tohoto srovnání PAQ odhaduje, že nová definice by mohla ze současného švarcsystému vyřadit 70 až 90 procent případů, tedy přibližně 50 až 80 tisíc lidí. Jde o modelový odhad PAQ, nikoli o počet lidí, který by bylo možné přímo vyčíst z návrhu zákona.
Ministerstvo změnu jako zúžení definice nevidí
MPSV výklad PAQ odmítá jako popis zamýšleného dopadu změny. Ministerstvo uvádí, že cílem je zachovat možnost skutečného podnikání a současně jasněji odlišit od něj práci vykonávanou v podmínkách zaměstnance.
Důvodová zpráva zároveň uvádí, že cílem je ponechat v režimu závislé práce stejné osoby jako dosud.
Platformy mají mít zvláštní pravidla
Součástí stejného legislativních změn je také nový zákon o platformové práci. Ten zavádí vyvratitelnou domněnku pracovněprávního vztahu. Neznamená to, že každý platformový pracovník se automaticky stane zaměstnancem.
Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že jde o závislou práci, bude se mít za to, že platformový pracovník je v základním pracovněprávním vztahu k platformě nebo zprostředkovateli. Platforma či zprostředkovatel mohou tuto domněnku vyvrátit prokázáním, že některý ze znaků závislé práce splněn není.
Změna definice závislé práce se přitom netýká jen platforem. Pokud bude schválena v navržené podobě, bude se vztahovat na posuzování závislé práce obecně.
Zatímco MPSV očekává hlavně větší předvídatelnost a zachování současného rozsahu závislé práce, PAQ na základě vlastního modelu odhaduje výrazné zúžení počtu případů, které bude možné jako švarcsystém postihovat. Skutečný dopad proto ukáže až praxe.
Změny jsou zatím součástí návrhu, který Poslanecká sněmovna teprve projednává. Pokud projdou v navržené podobě, mají pravidla pro závislou práci i nová úprava platformové práce nabýt účinnosti 1. ledna 2027. Do té doby se ale ještě může výsledné znění změnit.
ČLÁNKY DO MAILU