Nadprůměrné příjmy a důchod, co je dobré vědět?

Důchodové příjmy pod lupou

Při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 se hodnotí příjmových 40 let. Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že:

• Při nadprůměrných příjmech pouze v posledních několika letech může být celkový osobní vyměřovací základ podprůměrný. 

• Vysoké zdanitelné příjmy nezaručují nadprůměrný osobní vyměřovací základ, protože do výpočtu nevstupují např. pasivní příjmy (z kapitálového majetku, z nájmu…), ze kterých se sociální pojištění neplatí a nemají tedy žádný důchodový vliv. 

• Mezery v pojištění rozmělňují osobní vyměřovací základ, takže z případných nadprůměrných příjmů se kvůli mezerám v pojištění může stát podprůměrný osobní vyměřovací základ. 

• Výpočet osobního vyměřovacího základu „chrání“ vyloučené doby pojištění, např. během péči o dítě do 4 let věku, péči o závislou osobu při splnění zákonných podmínek péče, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu, čerpání předdůchodu.

Maximální vyměřovací základ od roku 2008

Od roku je pro výpočet ročního sociálního pojištění stanoven maximální vyměřovací základ. Roční vyměřovací základ za roky 2008 až 2025 tak nemůžou být vyšší než právě maximální vyměřovací základ v daném roce. Za roky 1986 až 2007 se roční vyměřovací základ započítává neomezeně, takže může mít po přepočtu hodnotu třeba i vyšší než 10 mil. korun. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 nemůže mít žádný přepočtený rok od roku 2008 vyšší hodnotu než 3 500 000 Kč. Ve většině případů ani více než 2 400 000 Kč, pouze v letech 2010 a 2011 byl maximální vyměřovací základ (po přepočtu) významně vyšší. 

Doba pojištění se počítá vždy stejně

Dosahovaná hrubá mzda v zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu nemá vliv na dobu pojištění. Odpracovaný jeden rok se počítá do doby pojištění pro důchodové účely jako jeden rok, bez ohledu na výši mzdy a částce zaplaceného pojištění. Vyšší mzda má pozitivní vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Lidé s nadprůměrnými příjmem mohou mít v praxi nižší dobu pojištění než lidé s podprůměrnými příjmy, kteří pracovali po celý život bez mezery v pojištění. 

Kalulačka věku odchodu do důchodu

Minimální doba pojištění při nadprůměrných příjmech

Za celý kalendářní rok 2025 činila průměrná hrubá měsíční mzda 49 215 Kč. Aktuální průměrný starobní důchod činí necelých 22 000 Kč (při zohlednění lednové valorizace). Vzhledem k tomu, že měsíční částku starobního důchodu ovlivňuje i získaná doba pojištění, tak při získání pouze minimální doby pojištění v rozsahu 35 let je měsíční částka starobního důchodu podprůměrná i při nadprůměrných příjmech. K získání průměrného starobního důchodu při minimální době pojištění je potřeba mít již poměrně vysoké rozhodné příjmy. V přiložené tabulce máme provedeny výpočty starobního důchodu u nadprůměrného osobního vyměřovacího základu (průměrné důchodové mzdě) a minimální doby pojištění. Při výpočtech nepočítáme s výchovným k důchodu. 

Z tabulky vidíme, že při osobním vyměřovacím základu 70 000 Kč a více je již řádný starobní důchod významně nadprůměrný i při minimální době pojištění. Na osobní vyměřovací základ ve výši 70 000 Kč a více pouze při době pojištění v rozsahu 35 let a mezerách v pojištění však z důvodu „rozmělnění“ dosáhnou pouze lidé s velmi vysokými příjmy. 

vlastní výpočet autora

Přečtěte si také:

Výpadek příjmů v předdůchodovém věku a důchod

Předčasný důchod? Finanční rozdíl je významný

Krácení u předčasného důchodu se provádí z výpočtového základu příslušným procentem. Lidé s vysokými příjmy tak mají pochopitelně vyšší rozdíl mezi řádným starobním důchodem a případným předčasným důchodem. Odchod do předčasného důchodu je vhodné si pečlivě promyslet. V přiložené tabulce máme proveden výpočet řádného starobního důchodu při době pojištění v rozsahu 46 let u nadprůměrných osobních vyměřovacích základů a předčasného důchodu při době pojištění 43 let a odchodu do předčasného důchodu dříve o 1080 dní před dosažením řádného důchodového věku. Při výpočtech nepočítáme s výchovným k důchodu. 

vlastní výpočet autora