Lidem, kteří dlouhodobě bydlí v pronajatých chatách nebo jiných rekreačních stavbách, úřady práce v minulosti odmítaly přiznat příspěvek na bydlení. Důvodem bylo, že zákon nárok výslovně přiznával pouze vlastníkům těchto staveb.
Co se dozvíte v článku
- Vlastník chaty měl na příspěvek nárok ano, nájemník však ne
- Argumenty státu soud nepřesvědčily
- Nová superdávka odhaluje nelogičnost původní úpravy
- Vypočítejte si, zda máte nárok na superdávku
- Nájemníci jsou často v těžší situaci
- Lidé, kterým úřad práce dávku zamítl, mohou příspěvek na bydlení získat zpětně
Ústavní soud 10. prosince rozhodl, že takový postup byl v rozporu s ústavním pořádkem a porušoval princip rovného zacházení.
Podnětem k rozhodnutí byl konkrétní případ ženy, která žila se svým partnerem a třemi dětmi v pronajaté rekreační stavbě. K žádosti o příspěvek na bydlení doložila nájemní smlouvu a stavební úřad potvrdil, že objekt splňuje potřebné hygienické i technické podmínky. Úřady jí však příspěvek nepřiznaly s odkazem na zákon o státní sociální podpoře, podle kterého měli na příspěvek u rekreačních staveb nárok pouze jejich vlastníci, nikoli nájemníci.
Vlastník chaty měl na příspěvek nárok ano, nájemník však ne
Podle úpravy, který určoval nárok na příspěvek na bydlení, na něj měl nárok vlastník rekreační stavby, pokud ji využíval k trvalému bydlení. Zatímco nájemník stavby nikoli. Ústavní soud ale zdůraznil, že z hlediska samotné funkce bydlení mezi vlastnictvím a nájmem neexistuje žádný podstatný rozdíl.
V obou případech jde o zajištění základní životní potřeby. Soud proto uzavřel, že nájemníci rekreačních staveb tvoří s vlastníky srovnatelnou skupinu a jejich vyloučení z nároku na příspěvek na bydlení je neodůvodněné.
Argumenty státu soud nepřesvědčily
Autoři zákona své rozhodnutí zdůvodňovali snahou minimalizovat nadužívání dávky. Ústavní soud však upozornil, že není zřejmé, před čím konkrétně měl zákon chránit. Z praxe totiž nevyplývá, že by u příspěvku na bydlení docházelo k masivnímu zneužívání. Navíc se tato dávka nikdy netýkala ubytoven, s nimiž bývají problémy spojovány.
Neobstála ani obecná argumentace ochranou veřejných rozpočtů. Podle soudu je takové odůvodnění příliš vágní a nelze jím ospravedlnit zásah do základního práva na přiměřené zabezpečení v hmotné nouzi, jehož součástí je i právo na bydlení.
Tip: Příspěvek na péči se od 1. ledna 2026 zvýší, komu?
Nová superdávka odhaluje nelogičnost původní úpravy
Nejasnost celé úpravy navíc podle Ústavního soudu podtrhuje i současná podoba nové dávky státní sociální pomoci, tzv. superdávky, která od října nahradila mimo jiné příspěvek na bydlení.
U této nové dávky už zákon s nájemníky rekreačních staveb počítá a umožňuje jim získat podporu na bydlení, pokud v takové stavbě skutečně žijí. I to podle soudu ukazuje, že původní vyloučení nájemníků z příspěvku na bydlení nemělo žádné promyšlené věcné opodstatnění.
Vypočítejte si, zda máte nárok na superdávku
Nájemníci jsou často v těžší situaci
Ústavní soud poukázal také na paradox celé úpravy. Z hlediska sociální nouze jsou často zranitelnější právě nájemníci, nikoli vlastníci. Nájemníci musí hradit pravidelné nájemné a jejich bydlení závisí na smluvním vztahu s pronajímatelem. Pokud neplatí, hrozí jim ztráta bydlení.
Tip: Na žádost o superdávku zbývá posledních pár dnů. Jak o ni požádat?
Lidé, kterým úřad práce dávku zamítl, mohou příspěvek na bydlení získat zpětně
Ústavní soud sice zákon formálně nezrušil, ale stanovil, jak se má vykládat. Úřady práce musí nově postupovat tak, že umožní přiznat příspěvek na bydlení i nájemníkům, kteří rekreační stavbu skutečně užívají k trvalému bydlení a objekt splňuje technické a hygienické podmínky. Nájemníci, kterým byl z tohoto důvodu nárok odepřen, mohou nyní příspěvek získat i zpětně.
Čtěte také:
Od ledna skokově vzrostou invalidní důchody a to někomu až o více než 4000 korun
Kdy dosáhnete na průměrný důchod v roce 2026? Vypočítáme 50 různých variant
