Gini index může mít hodnotu od 0 do 100. Pokud by neexistovala žádná příjmová nerovnost, potom by byla hodnota indexu rovna nule a kdyby měl hodnotu 100, tak by veškerý příjem měla jedna osoba. Za rok 2024 měl Gini index v členských zemích EU hodnotu od 21,7 po 38,4.
Co se dozvíte v článku
Jak si stojí jednotlivé členské země EU?
Dle statistky zveřejněné Eurostatem v publikaci „Key figures on European living Conditions 2025“ byl Gini index za rok 2024 nejnižší na Slovensku (21,7), v Česku (23,7), ve Slovinsku (23,8), v Belgii (24,6), v Nizozemí (25,9), v Polsku (26,0), ve Finsku (26,1), v Irsku (26,4), v Maďarsku (27,6), ve Švédsku (27,6) a v Rumunsku (28,0). Nejvyšší hodnotu měl Gini index za rok 2024 v Bulharsku (38,4), v Litvě (35,3), v Lotyšsku (34,2), v Itálii (32,2), v Portugalsku (31,9), v Řecku (31,8), ve Španělsku (31,2), na Maltě (30,8), v Estonsku (30,8) a v Lucembursku (30,1).
Vysoký růst minimální mzdy v posledních letech
V posledních letech docházelo v Česku k výraznému zvyšování minimální mzdy, což pochopitelně pomáhá snižovat příjmové rozdíly. V přiložené tabulce máme pro názornost uveden vývoj měsíční minimální mzdy v letech 2015 až 2026.
|
Rok |
Minimální mzda |
Rok |
Minimální mzda |
|
2026 |
22 400 Kč |
2020 |
14 600 Kč |
|
2025 |
20 800 Kč |
2019 |
13 350 Kč |
|
2024 |
18 900 Kč |
2018 |
12 200 Kč |
|
2023 |
17 300 Kč |
2017 |
11 000 Kč |
|
2022 |
16 200 Kč |
2016 |
9 900 Kč |
|
2021 |
15 200 Kč |
2015 |
9 200 Kč |
Na průměrnou dosáhne jenom třetina zaměstnanců
Vzhledem k tomu, že hodnota průměrné mzdy je nadhodnocena příjmy nejlépe placených zaměstnanců, kterým rostou mzdy nejrychleji, tak na průměrnou mzdu přibližně dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. Průměrnou a vyšší mzdu i v členských zemích Evropské unie, kde jsou oproti ostatním vyspělým zemím světa nižší příjmové rozdíly, pobírá přibližně pouze jedna třetina zaměstnanců.
Průměrná mzda versus medián mzdy
Často tak bývá v praxi publikován i medián mzdy, což je hodnota mzdy ležící při seřazení všech mezd v národní ekonomice od nejvyšší po nejnižší přesně uprostřed. To znamená, že polovina zaměstnanců má svoji mzdu vyšší než je medián mzdy a polovina zaměstnanců má svoji mzdu nižší. Když je Gini index nižší tak je mimo jiné nižší rozdíl mezi průměrnou mzdou a právě mediánem mezd. Za čtvrté čtvrtletí roku 2025 činila v Česku dle údajů ČSÚ průměrná hrubá měsíční mzda 52 583 Kč, zatímco medián mezd dosahoval 45 523 Kč. Medián mezd tak v Česku činí 86,6 % průměrné mzdy.
Nízké příjmové rozdíly mezi kraji
Ve většině vyspělých zemí světa jsou poměrně značné mzdové rozdíly mezi jednotlivými kraji či oblastmi. V Česku je finančně odskočená pouze Praha, kde činila dle údajů ČSÚ průměrná hrubá měsíční mzda za čtvrté čtvrtletí letošního roku 64 980 Kč. Vyšší průměrná hrubá mzda, než je průměr za celé Česko, byla již jenom ve Středočeském kraji, kde činila 52 035 Kč. V ostatních krajích se průměrná hrubá mzda za druhé čtvrtletí letošního roku pohybovala od 44 981 Kč (Karlovarský kraj) po 51 922 Kč (Jihomoravský kraj).
Zvýšila se vám v roce 2026 čistá mzda?
Hrubá mzda versus čistá mzda
Statistickými úřady bývá zveřejňována hrubá mzda, tedy částka před zdaněním. V závislosti na uplatnění daňových slev či odpočtů mohou mít dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou rozdílnou čistou mzdu. V Česku odvádí zaměstnanci z hrubé mzdy sociální pojištění (7,1 %), zdravotní pojištění (4,5 %) a daň z příjmu. Sazby daně z příjmu jsou v Česku dvě, a sice 15 % a 23 %, přičemž vyšší daňové sazbě podléhá až hrubá mzda nad trojnásobek průměrné mzdy. Vypočtenou daň z příjmu snižují daňové slevy, každý zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani má nárok alespoň na slevu na poplatníka.
Mzdová kalkulačka
Pramen: Eurostat: „Key figures on European Living Conditions – 2025 edition“
