Ve které zemi EU žije nejméně občanů v „chudobě“? Jsou Češi propadlíci, či premianti?

Životní úroveň a celkové podmínky „chudých“ Evropanů se vzhledem k propracované sociální politice v jednotlivých členských zemích EU nedá srovnávat s chudobou v ostatních zemích světa. Přesto mají „chudí“ Evropané finanční problémy a nemohou si dovolit životní standard jako většinová společnost a cítí se sociálně vyloučeni. 

Evropská definice chudoby a sociálního vyloučení

V členských zemích Evropské unie se za chudého nebo sociálně vyloučeného považuje každý, kdo nesplňuje některou ze tří níže uvedených podmínek: 

• rozhodný příjem domácnosti nedosahuje ani 60 % mediánu mzdy, pro vícečetné domácnosti je stanoven přepočet zohledňující počet lidí v domácnosti, protože vícečetné domácnosti šetří provozní výdaje 

• domácnost je postižena značnou materiální a sociální deprivací

• život v domácnosti s velmi nízkou participací pracovní síly, kdy v podstatě všichni členové domácnosti jsou nezaměstnaní

Nejčastějším důvodem je první varianta. Pochopitelně nejsložitější je životní situace v domácnostech, kde jsou současně splněny všechny tři výše uvedené podmínky, což se v rámci členských zemí EU týká 5,6 mil. obyvatel.

Největším problémem je dlouhodobá nezaměstnanost

V posledních letech ve většině členských zemí Evropské unie výrazně stoupá minimální mzda. Cílem je vytváření takových pracovněprávních podmínek, aby životní úroveň zaměstnance pracujícího za minimální mzdu byla významně vyšší než dlouhodobě nezaměstnaného občana, který již pobírá pouze sociální dávky. 

Právě dlouhodobá nezaměstnanost je velmi nepříjemná a hlavním důvodem sociálního vyloučení. Občané dlouhodobě nezaměstnaní mají samozřejmě měsíc po měsíci těžší pozici na trhu práce a hůře hledají pracovní uplatnění a při dlouhodobé nezaměstnanosti se postupně ztrácí pracovní návyky a dovednosti. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí pouze po omezenou dobu a zpravidla postupně klesá.

Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti v Česku

V roce 2026 náleží při splnění zákonných podmínek podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících ve výši 80 % rozhodného příjmu, v následujících dvou měsících 50 % rozhodného příjmu a následující měsíce 40 % rozhodného příjmu. Lidé ve věku do 52 let mají nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 5 měsíců, lidé ve věku 52 let až 57 let potom 8 měsíců a lidé starší 57 let již mohou podporu v nezaměstnanosti pobírat 11 měsíců. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mají občané v evidenci na úřadu práce, kteří získali dobu pojištění alespoň v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech.

Přečtěte si také:

Podpora v nezaměstnanosti se od ledna 2027 sníží, plánuje ministr Juchelka. Podpora by někomu klesla až o 10 000 Kč

V Česku jsme na to nejlépe

V přiložené tabulce níže máme v procentním vyjádření uveden počet občanů žijících v chudobě nebo sociálním vyloučení v členských zemích EU v roce 2024. Nejlepší situace byla v Česku (11,3 %), ve Slovinsku (14,4 %), v Nizozemí (15,4 %) a v Polsku (16,0 %). Nejhorší situace byla v Bulharsku (30,3 %), v Rumunsku (27,9 %), v Řecku (26,9 %), v Litvě (25,8 %) a ve Španělsku (25,8 %). 

Počet občanů ohrožených „chudobou“ nebo sociálním vyloučením
(v zemích EU v roce 2024, v %)

Pramen: Eurostat: „Key figures on European Living Conditions – 2025 edition“

Přečtěte si také:

Je pro Čechy letní dovolená nedostupná? Jak jsou na to ve srovnání s ostatními státy EU?