Zdravotní pojištění je pro zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné i osoby bez zdanitelných příjmů povinnou daní, pouze za státní pojištěnce (např. studenty nebo důchodce) platí zdravotní pojištění stát. Samotný výpočet zdravotního pojištění se však liší.
Co se dozvíte v článku
Kdo nemá žádné starosti? Zaměstnanec
Zaměstnanci musí svému zaměstnavateli oznámit zdravotní pojišťovnu, u které jsou pojištěni a případnou změnu zdravotní pojišťovny. Za výpočet a odvod zdravotního pojištění je však odpovědný za zaměstnance zaměstnavatel. Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % platí za zaměstnance zaměstnavatel. Měsíčními platbami jsou všechny povinnosti na zdravotním pojištění splněny. Za dobu trvání pracovního poměru nemůže zaměstnanci vzniknou přeplatek a ani nedoplatek na zdravotním pojištění.
Výpočet čisté mzdy v roce 2026
OBZP si musí hlídat měsíční platby
Osoby bez zdanitelných příjmů jsou pro účely placení zdravotního pojištění samoplátci a mají povinnost platit zdravotní pojištění vždy do osmého dne následujícího měsíce. V praxi jsou OBZP např. „věční“ studenti, nezaměstnaní občané bez evidence na úřadu práce, lidé v domácnosti nesplňující status státního pojištěnce nebo lidé pouze s pasivními příjmy.
Měsíční platba na zdravotním pojištění je pro všechny OBZP stejně vysoká. V roce 2025 musely všechny OBZP platit měsíční zdravotní pojištění v částce 2 808 Kč. V roce 2026 musí platit již 3 024 Kč. Měsíčními platbami mají OBZP všechny povinnosti splněny, nevyplňují žádný přehled a nemůže jim vzniknout přeplatek na zdravotním pojištění. Pokud si OBZP neplní své zákonné povinnosti, tak mají dluh na zdravotním pojištění, který následně po nich jejich zdravotní pojišťovna důsledně vymáhá.
Praktický příklad – OBZP vše vyřeší měsíčními platbami
Paní Marcela žije pouze z pasivních příjmů z kapitálového majetku a z nájmu. Pro účely placení zdravotního pojištění je OBZP a musí si sama platit zdravotní pojištění. Z pasivních příjmů se totiž neplatí zdravotní pojištění a tyto příjmy nezakládají účast na zdravotním pojištění. Pravidelnými měsíčními platbami ve výši 2 808 Kč během loňského roku si splnila paní Marcela všechny své povinnosti vůči zdravotní pojišťovně. Začátkem února bude již platit měsíční zdravotní pojištění ve výši 3 024 Kč, musela si tedy změnit částku u trvalého příkazu z úhradě.
OSVČ: Nejméně starostí mají „paušalisté“
Osoby samostatně výdělečně činné si musí plnit povinnosti u své zdravotní pojišťovny. Základní povinností je měsíční platba zdravotního pojištění. Nejjednodušší pozici mají OSVČ, které dobrovolně vstoupily do měsíčního daňového paušálního režimu a jednou daňovou platbou hradí současně daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění.
V roce 2025 byla tři pásma paušální daně v závislosti na výši a struktuře příjmů. Dobrovolně vstoupit do daňového paušálního režimu mohly pouze OSVČ splňující zákonné podmínky. „Paušalisté“ mají měsíčními platbami všechny povinnosti na zdravotním pojištění splněny a nevyplňují již přehled a nemůže jim vzniknout přeplatek na zdravotním pojištění.
Kdo vyplňuje přehled?
Za rok 2025 budou muset své zdravotní pojišťovně doručit přehled všichni občané, kteří alespoň po část loňského roku vykonávali samostatnou výdělečnou činnost a přitom vedou daňovou evidenci nebo uplatňují roční výdajový paušál, nevstoupili tedy do dobrovolného daňového paušálního režimu. Vliv na výpočet ročního zdravotního pojištění následně má skutečnost, zdali byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší samostatná výdělečná činnost.
Příklad – Podnikající zaměstnanec
Zaměstnanec Pavel vykonával během roku 2025 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti činí 240 000 Kč. Podnikající zaměstnanci neplatí během roku měsíční zálohy a zdravotní pojištění doplatí jednorázově v závislosti na dosaženém zisku. Neplacení záloh znamená, že podnikajícím zaměstnancům nemůže vzniknout přeplatek na zdravotním pojištění.
Pan Pavel vykonává vedlejší činnost, takže se roční zdravotní pojištění vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Sazba zdravotního pojištění je pro všechny OSVČ stejná a činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Roční zdravotní pojištění tak činí 16 200 Kč (240 000 Kč x 50 % x 13,5 %).
Příklad – Hlavní činnost a minimální zdravotní pojištění
Podnikatelka Hana vykonávala po celý rok 2025 hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Dosáhla hrubého zisku (příjmu poníženého o výdaje) ve výši 500 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ 250 000 Kč (50 % z 500 000 Kč) je nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 279 342 Kč, takže se roční zdravotní pojištění vypočítá z minimálního vyměřovacího základu. Roční zdravotní pojištění činí 37 712 Kč. Paní Hana platila během roku minimální měsíční zálohy ve výši 3 143 Kč, takže jí nevzniká nedoplatek na zdravotním pojištěním. OSVČ vykonávající hlavní činnost platící minimální měsíční zálohy nemohou obdržet přeplatek na zdravotním pojištění.
Příklad – Vysoký nedoplatek na zdravotním pojištění
Podnikatel Martin má za rok 2025 hrubý zisk ve výši 1 400 000 Kč. Na měsíčních zálohách zaplatil 61 400 Kč. Roční zdravotní pojištění činí 94 500 Kč a do osmi dní od odevzdání přehledu bude muset pan Martin zaplatit nedoplatek na zdravotním pojištění ve výši 33 100 Kč.
