Omyly ohledně placení zdravotního pojištění

Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem činí 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % na zdravotním pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel. Roční zdravotní pojištění placené OSVČ činí 13,5 % z vyměřovacího základu.

• Příklad 1: Při ztrátě se zdravotní pojištění neplatí
• Příklad 2: Z vedlejší činnosti se zdravotní pojištění neplatí
• Příklad 3: Roční zdravotko je zastropováno
• Příklad 4: Pojistné lze optimalizovat výběrem pojišťovny
• Příklad 5: Pracující penzisté již zdravotní pojištění neplatí
• Příklad 6: Zdravotní pojištění se platí jen z hlavního zaměstnání

Příklad 1: Při ztrátě se zdravotní pojištění neplatí

Živnostník Jakub bude za rok 2022 ve ztrátě, což se mu v předchozích letech nestalo. Očekává tedy, že z tohoto důvodu nebude platit zdravotní pojištění a zaplacené měsíční zálohy budou jeho přeplatkem. Není tomu tak. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být zdravotní pojištění zaplaceno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a to i při ztrátě. Za celý kalendářní rok 2022 je minimální roční vyměřovací základ ve výši 233 466 Kč.

Příklad 2: Z vedlejší činnosti se zdravotní pojištění neplatí

Paní Romana pracuje pro zaměstnavatele XY na klasickou pracovní smlouvu, přičemž si přivydělává výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Z hrubé mzdy je paní Romaně sráženo zdravotní pojištění a zdravotní pojištění za ni platí zaměstnavatel. Paní Romana se mylně domnívá, že při nízkém hrubém zisku z vedlejší činnosti ve výši 50 000 Kč již zdravotní pojištění neplatí. Není tomu tak. Pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti není stanoven žádný limit pro neplacení. Zdravotní pojištění se platí z jakkoliv vysokého zisku. Paní Romana tedy bude muset jednorázově zaplatit na zdravotním pojištění ze samostatné výdělečné činnosti částku 3375 Kč, tj. 13,5 % z vyměřovacího základu 25 000 Kč (což je polovina hrubého zisku).

Čtěte také: Z jakého vedlejšího příjmu se neodvádí zdravotní pojištění?

Příklad 3: Roční zdravotko je zastropováno

Manažerka Lucie bude mít za rok 2022 hrubou mzdu 2 000 000 Kč. Paní Lucie bude platit zdravotní pojištění z celé hrubé mzdy, stejně tak její zaměstnavatel. Pro platbu zdravotního pojištění není zaveden žádný maximální vyměřovací základ. Zdravotní pojištění se platí z libovolně vysoké hrubé mzdy. Strop pro platbu je zaveden pouze u sociálního pojištění, u zdravotního pojištění nikoliv.

Příklad 4: Pojistné lze optimalizovat výběrem pojišťovny

Podnikatel Tomáš přemýšlí o změně zdravotní pojišťovny, neboť má dobré finanční zkušenosti se změnou svých různých komerčních smluv. Sazba zdravotního pojištění je však daná zákonem a případná změna zdravotní pojišťovny, na kterou má nárok každý pojištěnec, nemá na roční částku zdravotního pojištění žádný vliv. Zdravotní pojištění je nutno chápat jako povinnou daň, takže zdravotní pojišťovny si nemohou konkurovat různou sazbou pojistného.

Čtěte také: Jak se odvádí zdravotní pojištění při souběhu více příjmů?

Příklad 5: Pracující penzisté již zdravotní pojištění neplatí

Starobní důchodce Jiří si přivydělává na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 25 000 Kč. Z hrubé mzdy je panu Jiřímu odvedeno zdravotní pojištění ve stejném rozsahu jako jeho kolegům, kteří jsou ještě v předdůchodovém věku. Přiznání starobního důchodu nijak neosvobozuje od platby zdravotního pojištění. Penzisté s rozhodnými příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti tedy odvádí zdravotní pojištění.

Příklad 6: Zdravotní pojištění se platí jen z hlavního zaměstnání

Slečna Jitka pracuje již dva roky pro hlavního zaměstnavatele AB na běžnou pracovní smlouvu. Nyní během letních měsíců si bude přivydělávat pro zaměstnavatele XY na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 20 000 Kč. Paní Jitce bude zdravotní pojištění sráženo nejenom z hrubé mzdy z hlavního zaměstnání, ale i z hrubé odměny z druhého zaměstnání. Zaměstnanci pracující pro více zaměstnavatelů současně nemají žádnou speciální úlevu od platby zdravotního pojištění z druhého příjmu ze závislé činnosti.