Vstupní pracovnělékařské prohlídky již nejsou povinné pro všechny. Kdo se jim vyhne?

Již od 1. ledna 2023 Ministerstvo zdravotnictví zmírnilo pravidla pro vyžadování tzv. periodických prohlídek pro činnosti spadající do první a druhé kategorie rizikovosti. Tyto prohlídky jsou povinné již jen pro třetí a čtvrtou kategorii rizikovosti. Zároveň se zrušily od 1. července 2023 také potravinářské průkazy, které byly spíše formalitou a nijak nevyhodnocovaly zdravotní způsobilost jejich držitelů.

Vstupní prohlídky pro první kategorii rizikovosti jsou již pouze na dobrovolné bázi

Ministerstvo zdravotnictví opět zmírnilo pro zaměstnavatele vyžadování pracovnělékařských prohlídek. Již od 1. června 2025 nemusejí zaměstnanci, jejichž činnost spadá do 1. kategorie rizikovosti, podstupovat tzv. vstupní prohlídky. Do této doby byla vstupní prohlídka povinná pro všechny čtyři kategorie. Na dobrovolné bázi je mohou dále vyžadovat zaměstnavatel i zaměstnanec a druhá strana je povinna požadavek akceptovat.

O zařazení rozhoduje zaměstnavatel

Do první kategorie spadají práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. O zařazení činnosti do kategorie rizikovosti rozhoduje sám zaměstnavatel. Konkrétně postupuje tak, že posoudí práce vykonávané v jeho působnosti podle faktorů vyjmenovaných ve vyhlášce č. 432/2003 Sb.

Posuzuje se vliv zejména těchto faktorů: prach, chemické látky, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž apod.

Při zařazování do kategorií mu mohou pomoci stanoviska hygieny, která se vyjadřuje k jednotlivým etapám výroby v rámci stavebního a kolaudačního řízení. Případně s ní zaměstnavatel může posuzování konzultovat.

Ministerstvo zdravotnictví však upozorňuje, že nadále zůstávají práce v kategorii první, u kterých je povinné provádět vstupní prohlídky, a to v případě, je-li součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem (podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), nebo jinými právními předpisy.

Cílem novely má být snížení administrativní zátěže nejen zaměstnavatelů ale i zdravotnických středisek. „Přijetím dobrovolného přístupu provádění vstupních prohlídek u vybraných prací (prací zařazených do kategorie první, jejichž součástí práce není profesní riziko) dojde ke snížení administrativy s tím spojené a snížení nákladů na jejich realizaci,” uvádí důvodová zpráva návrhu zákona.

Tip: Novela zákoníku práce: Souhrn změn účinných od 1. června 2025

Požadavek na vstupní lékařskou prohlídku není odmítnutím práce

Pokud uchazeč o zaměstnání během pracovního pohovoru projeví zájem absolvovat vstupní pracovnělékařskou prohlídku, nelze to automaticky považovat za odmítnutí nabídnuté práce. Úřad práce v takovém případě nesmí vyhodnotit tento krok jako zmaření nástupu do vhodného zaměstnání nebo jako důvod k vyřazení uchazeče z evidence. Takové jednání uchazeče je legitimní součástí procesu nástupu do zaměstnání a neznamená, že by o práci neměl skutečný zájem.

Když se nedostavíte na žádost k lékaři, nejste způsobilí

Nová úprava upřesňuje, že pokud se uchazeč o zaměstnání nedostaví na vstupní pracovnělékařskou prohlídku, na kterou byl vyslán, pohlíží se na něj jako na zdravotně nezpůsobilého k výkonu dané práce. Tato zásada platí jak pro nerizikové práce (zařazené do 1. a 2. kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví), tak i pro rizikové profese a činnosti spojené s tzv. profesním rizikem – tedy takové, které mohou omezit zdravotní způsobilost pracovníka.

Vyžadovat provedení vstupní lékařské prohlídky může zaměstnavatel i uchazeč o zaměstnání. Pokud o ni požádá uchazeč, zaměstnavatel mu musí vystavit žádost k jejímu provedení.

Dále platí, že zaměstnanec, který začne vykonávat práci bez absolvování vstupní prohlídky, se až do vydání opačného lékařského posudku považuje za zdravotně způsobilého. 

Čtěte také:

Na plné uznání zapomeňte. Jak se počítá evidence na Úřadu práce pro důchod?

Pouze každá desátá žena vydělává v Německu více než její partner. Proč?