Naši dědečkové a babičky smlouvu o smlouvě budoucí kupní (dále jen SSBK) možná ani neznali. Tento nástroj začal být tím užívanější, čím častěji se obchody s nemovitostmi začaly uskutečňovat pomocí úvěrů. Protože se dnes koupě/prodeje bez hypotéky nebo úvěru od spořitelny většinou neobejdou, podepisování SSBK je zcela běžné. Přichází na řadu po uzavření rezervační smlouvy.
SSBK je tedy využívána především za situace, kdy zájemce o koupi nemovitosti bude potřebovat zajistit finanční prostředky k nákupu nemovitosti pomocí hypotečního úvěru či jiného finančního produktu. SSBK je akceptována většinou bank jako jeden z důkazů účelovosti použití úvěru – dokladujete jí vaši právo na klasickou účelovou hypotéku nebo úvěr od spořitelny (vždy účelový). V SSBK je totiž detailně popsána nemovitost, jež je předmětem koupě/prodeje.
Dalším okruhem použití tohoto smluvního typu je situace, kdy budoucí kupující nemůže v době uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě z nějakého důvodu nabýt vlastnictví k nemovitosti. Nejčastěji tomu tak bývá v případě zahraničních investorů, jejichž právo nabývat nemovitosti v tuzemsku je omezeno devizovými předpisy. Tato situace je pak řešena smlouvou, oprávněním budoucího kupujícího, tedy investora, postoupit práva a povinnosti na třetí subjekt, který v budoucnu bude mít oprávnění nemovitosti na našem území nabývat. Jako příklad tohoto třetího subjektu lze např. uvést nově zakládanou společnost.
Podstata SSBK spočívá v písemném závazku jejích účastníků, že do dohodnuté doby uzavřou kupní smlouvu za podmínek, které jsou dohodnuty v předmětné smlouvě o budoucí kupní smlouvě.
Je třeba důrazně doporučit, aby úplné znění zamýšlené kupní smlouvy bylo přílohou smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Tímto krokem se vyhnete možnému budoucímu neúspěchu při vyjednávání dalších podmínek smlouvy.
V případě uzavření kupní smlouvy ve stanoveném termínu potíže nevznikají. Jinak je tomu v případě, že k uzavření smlouvy ve stanoveném termínu nedojde. V takovém případě se lze, na základě ustanovení občanského zákoníku, domáhat u soudu, aby bylo prohlášení vůle jednoho z účastníků nahrazeno soudním rozhodnutím.
Z hlediska nároků na platné uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě je třeba dodržet několik zákonných předpokladů. Z formálního hlediska je především nutné, aby smlouva byla v písemné formě. V rámci obsahu je nutné dostatečně určitým způsobem stanovit smluvní strany, projevit závazek k uzavření kupní smlouvy a dohodou stran také stanovit termín, do něhož musí dojít k uzavření. Vzhledem k tomu, že součástí budoucí smlouvy bývá i smlouva kupní, je nutné zohlednit i tuto skutečnost, a to určením předmětu koupě, určením povinnosti prodávajícího převést na kupujícího vlastnické právo a povinnosti kupujícího zaplatit prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. V neposlední řadě je bezpodmínečně nutné stanovit buď konkrétní kupní cenu nemovitosti, nebo alespoň způsob jejího následného určení.
Následně je také třeba upozornit na právní úpravu problematiky. Ačkoliv se obecně režim smlouvy o budoucí kupní smlouvě týkající se převodu vlastnického práva k nemovitostem řídí právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku, smlouva o budoucí kupní smlouvě se v obchodních vztazích řídí zásadně obchodním zákoníkem, i když se týká nemovitosti. Na toto je také třeba dát si pozor.
Vedle nutných smluvních ujednání je třeba také poukázat na ujednání další, která by se, pro vaši ochranu a jistotu, měla ve smlouvě objevit.
Smluvní svoboda účastníků smlouvy o budoucí kupní smlouvě poskytuje celou řadu možností přizpůsobit tuto smlouvu konkrétním potřebám účastníků a jejich momentální i očekávané životní situaci.
Text připraven ve spolupráci s advokátní společností GÜRLICH & Co.