Co možná nevíte o dani z příjmu

V Česku je zavedena rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob. To ale neznamená, že odvedou všichni občané na dani z příjmu efektivně stejně. Kdo neplatí na dani ničeho? Do jakého příjmu efektivní zdanění roste a kdy začíná naopak klesat? Proč je v Česku zdanění vyšší než na Slovensku, kde mají 19% sazbu daně z příjmu?

V Česku je sice zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzických osob, ale na rozdíl od odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, se efektivní zdanění (kolik skutečně odvedeme na dani z příjmu fyzických osob v porovnání s naší hrubou mzdou) pohybuje od 0 % do téměř 20 %.

Rovná sazba daně je i na Islandu

Jinou vyspělou západoevropskou zemí, kde je zavedena rovná sazba daně z příjmu fyzikých osob, je Island, kde rovná sazba daně činí 24,10 %. Se započtením 12,97% daně z příjmu plynoucí do místních rozpočtů, činí souhrnná sazba daně z příjmu fyzických osob 37,07 %. Současně je však zavedena vysoká nezdanitelná položka na poplatníka a nízké pojistné. Celkové zdanění na Islandu je ze zemí OECD mírně podprůměrné. Rovná sazba daně z příjmu je tak zavedena především ve východní Evropě (v Bulharsku 10 %, Černé Hoře 15 %, Estonsku 20 %, Gruzii 19 %, Litvě 15 %, Lotyšsku 23 %, Makedonii 10 %, Rumunsku 16 %, Rusku 13 % a Slovenskou 19 % a Ukrajině 15 %).

Jak je možné, že efektivní zdanění je vyšší než rovná sazba daně?

Přestože to na první pohled vypadá nelogicky, je celkové zdanění občanů s nadstandardními příjmy vyšší než 15% rovná sazba daně. Důvodem je skutečnost, že zatímco ve většině zemí se daň z příjmu fyzických osob počítá s hrubé mzdy zaměstnance, tak v Česku se daňová povinnost počítá ze superhrubé mzdy zaměstnance (tj. hrubé mzdy zvýšení o odvody zaměstnavatele na sociálním a zdravotním poijštění). Superhrubá mzda činí 1,34násobek hrubé mzdy (25 % činí odvody zaměstnavatele na sociálním pojištění za svého zaměstnance a 9 % na zdravotním pojištění) a zaokrouhleje se při výpočtu daně na celé stokoruny nahoru. Právě výpočet daně ze superhrubé mzdy je důvodem, proč odvodou Slováci na dani efektivně méně, přestože mají vyšší rovnou sazbu daně o 4 %.

Kde neplatí žádnou daň?

Protože od daňové povinnosti se odečítá sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, tak občané s nízkými příjmy neodvedou na dani ničeho.

• Bezdětný občan neodvede na dani z příjmu ničeho do měsíčního příjmu ve výši 10 290 Kč.

Výpočet
Superhrubá mzda:   10 290 x 1,34 = 13 798 Kč
Daň:     13 800 x 0,15 = 2 070 Kč
Daň po slevě na poplatníka:  2 070 Kč – 2 070 Kč = 0 Kč (tj. 0 % z hrubé mzdy)

• Občan se dvěmi dětmi neodvete na dani z příjmu fyzických osob ničeho do příjmu ve výši 19 920 Kč měsíčně. Důvodem je uplatnění daňového zvýhodnění na každé dítě žijící s poplatníkem v jedné domácnosti ve výši 967 Kč měsíčně (na 2 děti tedy 1 934 Kč).

Výpočet
Superhrubá mzda:   19 920 x 1,34 = 26 693 Kč
Daň:     26 700 x 0,15 = 4 005 Kč
Daň po slevě na poplatníka:  4 005 Kč – 2 070 Kč = 1 935 Kč
Daň po zvýhodnění na děti:  1 935 Kč – 1 934 Kč = 1 Kč (tj. 0 % z hrubé mzdy)

• Efektivní zdanění 18,51 %
  Při měsíčním příjmu 130 000 Kč odvede bezdětný zaměstnanec na dani z příjmu 24 060 Kč. Efektivní zdanění tak činí 18,5 %.

Výpočet
Superhrubá mzda:   130 000 x 1,34 = 174 200 Kč
Daň:     174 200 x 0,15 = 26 130 Kč
Daň po slevě na poplatníka:  26 130 Kč – 2 070 Kč = 24 060 Kč (tj. 18,51 % z hrubé mzdy)

Kdy začíná být sazba daně degresivní?

V Česku je zaveden strop pro platbu sociálního a zdravotního pojištění. Pokud v průběhu roku zaměstnanec dosáhne stanovené hranice, tak se přestane již od tohoto měsíce odvádět ze mzdy zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Naposledy se pojistné zaplatí za měsíc, ve kterém bylo této hranice dosaženo. V letošním roce je strop pro odvod pojistného 1 707 048 Kč. Jakmile zaměstnanec dosáhne této hranice, začíná jeho efektivní zdanění opět klesat. V tomto případe je sazba daně dokonce degresivní.

Příklad
V našem ilustrativním a nadneseném příkladě měl ředitel firmy Novák v měsíci lednu 2010 příjem ze zaměstnání 1 707 048 Kč. Stejný příjem měl i v následujících měsících roku. Jak se liší efektivní zdanění v lednu a v dalších měsících?

• Výpočet v lednu 2010
  Superhrubá mzda:   1 707 048 x 1,34 = 2 287 444 Kč
  Daň:     2 287 500 x 0,15 = 343 125 Kč
  Daň po slevě na poplatníka:  343 125 Kč – 2 070 Kč = 341 055 Kč (tj. 19,98 % z hrubé mzdy)
• Výpočet v dalších 11 měsících roku 2010
  Superhrubá mzda:   1 707 100 Kč
  Daň:     1 707 100 x 0,15 = 256 065 Kč
  Daň po slevě na poplatníka:  256 065 Kč – 2 070 Kč = 253 995 Kč (tj. 14,88 % z hrubé mzdy)

Shrnutí
V lednu činí efektivní zdanění u pana Nováka téměř 20 %. Protože je však dosaženo stropu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění, tak je efektivní zdanění v dalších měsících o 5 % nižší.