Členství v Unii pomohlo zahraničnímu obchodu

09.06.2005 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Je to téměř měsíc, co jsme na tomto místě hodnotili rok našeho členství v Evropské unii. Zaměřili jsme se na ekonomické výhody a nevýhody, dnes se podrobněji podíváme na výsledky zahraničního obchodu po ročním členství v EU.

Text první zprávy najdete zde.

Zahraniční obchod provázely poslední rok podstatné změny. Padlo mnoho bariér, některé naopak vyrostly nově. Čísla statistiků však hovoří jasně a nekompromprisně: První rok členství České republiky v Evropské unii byl z pohledu přeshraničního obchodu rokem veleúspěšným.

První a podstatnou změnou bylo to, že se našim firmám zvětšil vnitřní trh, padly celní bariéry, byly odstraněny překážky při překročení hranic v rámci Evropské unie a snížily se transakční náklady. "To se pozitivně projevilo ve výsledcích zahraničního obchodu. O tom svědčí dosažená tempa růstu vývozu i dovozu, výrazné zlepšení obchodní bilance, posuny v teritoriální i zbožové struktuře zahraničního obchodu." píše se v nedávno zveřejněné zprávě Českého statistického úřadu (ČSÚ).
 
Charakteristika zahraničního obchodu (dle ČSÚ) v prvním roce členství:

  • vysoké tempo růstu vývozu i dovozu
  • zvýšení obratu zahraničního obchodu za období členství v EU o 20,6 %
  • obrat zahraničního obchodu dosáhl 3 569,2 mld. Kč
  • vývoz dosáhl 1 790,2 mld. Kč
  • dovoz dosáhl 1 779,0 mld. Kč
  • zahraniční obchod se zvýšil o 609,1 mld. Kč
  • vývoz se zvýšil o 23,8 % (o 343,8 mld. Kč)
  • dovoz se zvýšil o 17,5 % (o 265,3 mld. Kč)

Uvedená tempa růstu jsou podle statistiků vysoká i v porovnání s dynamikou zahraničního obchodu států celé EU. Údaje Eurostatu jsou zatím k dispozici za deset měsíců po rozšíření EU, přesto víme, že v tomto období (květen 2004 až únor 2005) vzrostl obchod proti stejnému období před rozšířením EU (květen 2003 až únor 2004) v průměru vývoz EU o 8,2 % a dovoz EU o 10,1 %. Tempo růstu je tedy v Česku podstatně vyšší než tempo celé pětadvacítky.

A jak jsou na tom další nové státy?
Vývoz a dovoz deseti států, které se staly členy společenství stejně jako Česko 1. května 2004, byl ve stejném období v průměru vyšší o 23,3 %, resp. 18,7 %. Na celkovém vývozu pětadvacítky se nové členské státy podílely 7,4 %  (ČR 1,9 %) a na celkovém dovozu jejich podíl činil 8,3 % (ČR 1,9 %). Podíl Česka na celkovém vývozu nových států EU dosáhl 26,0 % proti 24,4 % před vstupem do EU a zastoupení na celkovém dovozu představovalo 23,2 % proti 22,1 % před rozšířením EU. Česko si tak upevňuje pozici silného dovozce a hlavně exportéra na zahraniční trhy.

Tím nejpodstatnějším v celé bilanci obchodu je absolutní změna trendu ze země více dovážející na proexportně orientovanou. Vývoz významně posílil a byl v konečném součtu vyšší než dovoz. Celkové saldo bylo tedy kladné a to ve výši 11,2 mld. Kč. Záporné saldo v období před členstvím v EU ve výši 67,3 mld. Kč se změnilo v prvním roce členství na saldo kladné, zlepšení obchodu dosáhlo absolutní výše 78,5 mld. Kč.

Bohužel se naše firmy musely potýkat i s méně příjemnými "novinkami" souvisejícími se vstupem do Unie. Tyto změny byly převážně administrativní a podle dostupných informací je můžeme shrnout do několika bodů:

  • způsob sběru dat pro statistiky
  • nové zjišťování pro Intrastat
  • mimounijní obchod podléhá statistikám Extrastat

Nepotvrdily se obavy skeptiků, že Česko se stane místem, kam budou ostatní státy Unie vyvážet své přebytky. To dokazuje zvýšení našeho exportu i změna celkové bilance obchodu popsaná výše. Dokazují to i sami statistici. "Celkové tempo růstu vývozu do EU25 bylo odrazem rozdílné dynamiky vývozu do jednotlivých členských států. Nadprůměrný růst byl příznačný pro vývoz do Maďarska, Belgie, Švédska, Španělska, Slovenska, Francie a do Polska, mírnější dynamika provázela vývoz do Rakouska, Itálie, Německa, Spojeného království a Nizozemska." píší statistici ve své analýze. Z vývozu do států mimo EU rostl nejvíce vývoz do Ruska, na Ukrajinu a do Japonska a výrazně poklesl vývoz do Číny.

Celková obchodní bilance se Česku výrazně zlepšila, na celkovém obchodu v rámci Unie se to ale nijak neodrazilo. Téměř 74 % růstu dovozu celé Unie bylo realizováno zvýšeným dovozem z Unie samotné. Dynamika dovozu z jednotlivých členských států EU byla značně rozdílná. "Vysoce nadprůměrný růst vykázal dovoz z Nizozemska, Španělska, Polska, Slovenska, Švédska a Spojeného království, podprůměrný růst byl zřejmý  u dovozu z Rakouska, Německa, Itálie, Maďarska, Belgie a z Francie. U dovozu z dalších států (mimo EU) byl zřejmý výrazný růst dovozu z Japonska a ze Spojených států a nevýznamné zvýšení dovozu z Číny." uvádí závěrem zpráva ČSÚ.

Květen 2004 až únor 2005
Vývoz - index Dovoz - index
Státy EU25 108,2 110,1
v tom:
státy EU15 107,2 109,4
z toho:
Německo 109,6 109,9
Francie 103,3 107,1
Itálie 105,7 107,4
Nizozemsko 113,0 113,3
Rakousko 110,8 109,2
Spojené království 105,6 106,5
státy EU10 123,3 118,7
z toho:
Česká republika 131,4 124,6
Maďarsko 116,3 114,0
Polsko 128,9 118,7
Slovensko 112,0 120,7
Zdroj dat: analýza ČSÚ

Autor článku

Pavel Nesejt  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU