Další zvýšení minimální mzdy

14.06.2006 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Minimální mzda od prvního července vzroste na necelých osm tisíc korun. Pro někoho je tato zpráva radostná, pro jiného přináší další problémy. Jaké základní výhody a nevýhody přináší pro běžného občana?

Něco málo přes dva týdny nás dělí od opětovného navýšení minimální mzdy. Na Nový rok došlo ke zvýšení o 385 korun na celkem 7.570 korun. Nyní byl stejný nominální nárůst na 7.955. Minimální hodinová mzda tak vzroste ze 44,70 Kč na 48,10 Kč. Dle současného daňového systému bezdětný člověk pobírající minimální mzdu od prvního července dostane „na ruku“ 6.720 korun. Tento krok doposud platné vlády měl směřovat k zatraktivnění pracovních příjmů před příjmy ze sociálních dávek.

Dříve než se začneme zabývat výhodami a nevýhodami minimální mzdy si přesně vysvětlíme tento pojem. Minimální mzda představuje nejnižší peněžité plnění, které je zaměstnavatel podle zákoníku práce povinen poskytnout zaměstnanci za vykonanou práci. Výši a podmínky pro její poskytování stanovuje vláda svým nařízením. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru samostatně. Nevztahuje se však na činnosti prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě a zpravidla je této možnosti využíváno.

Minimální mzda byla v České republice poprvé zavedena v roce 1991, a to v jednotné výši pro celé území republiky. Její výše tehdy činila 2.000 Kč měsíčně. Do mzdy se přitom zahrnují všechny složky mzdy, s výjimkou mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí, za práci v noci a za práci ve svátek. Do mzdy se nezahrnují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost, která se nepovažují za mzdu.

Počet příjemců minimální mzdy je p celou dobu od jejího zavedení poměrně nízký. Podle Informačního systému MPSV o ceně práce, který zahrnoval ve 4. čtvrtletí 2005 odměňování cca. 1,95 mil. zaměstnaných osob (tj. cca 48 % všech zaměstnanců ČR), pobíralo minimální mzdu pouze 0,59 % pracovníků. Přestože je odměňování minimální mzdou častější v menších podnicích, než zahrnuje uvedený systém, lze očekávat, že minimální mzdu budou i po jejím zvýšení pobírat pouze 2 – 3 % zaměstnanců. Jedná se především o pracovníky s nízkou kvalifikací, kteří vykonávají jednoduché práce.

Jak už bylo uvedené, minimální mzdu nejčastěji pobírají zaměstnanci v malých podnicích, kde se zaměstnavatelé snaží maximálně ušetřit na odvodech do státní kasy. V těchto případech by zvyšování této hranice znamenalo další nárůst nákladů na práci. Kromě avizovaných necelých čtyř stovek, dojde hlavně k dalšímu zvýšení odvodů. Ministerstvo to argumentuje tím, že zvýšení příjmu u těchto lidí, sníží výdaje v oblasti sociálních dávek, což by mělo umožnit postupné snížení daní zaměstnavatelů. Je ale otázkou, zda se toho drobní živnostníci dožijí. Navíc, jak už z definice vyplynulo povinnost dosáhnout minimální mzdy se týká všech pracovních poměrů, což je zejména nevýhodné v případě práce na poloviční úvazek, která je jedním z možných způsobů řešení vysokého procenta nezaměstnanosti žen.

Již avizovaným hlavním důvodem ke zvyšování minimální mzdy je motivace lidí odkázaných na sociální dávky. Zvyšování diference mezi životním minimem (které je základem pro stanovování výše sociálních dávek) a minimální mzdou by mělo povzbudit lidi bez práce k aktivnějšímu hledání zaměstnání. Tento důvod zní logicky, ale neřeší problém zneužívání dávek, kdy jsou lidé hlášeni na úřadu práce a zároveň ilegálně pracuji. Problémem je také to, že minimální mzda stále ještě nezabezpečí nezbytný základní životní standard čtyřčlenné rodiny.

Existence minimální mzdy není jednotná ve všech státech EU. Má spoustu odpůrců a příznivců. I přesto, že podoba budoucí vlády není zdaleka jasná, je zde předpoklad, že se dalších změn dočkáme v brzké době. Nechme se tedy překvapit.

Autor článku

Nadja Fehimovič  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU