Ve kterých zemích OECD jsou nejvyšší mzdy a jak si stojí Česko

24.04.2024 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Přestože jsou všechny členské země OECD při celosvětovém porovnání velmi vyspělé, jsou mezi nimi výrazné rozdíly ve výši mezd. Nejvyšší mzdy jsou ve Švýcarsku, na Islandu, v Lucembursku, v Norsku, v Dánsku, v Austrálii a v USA. Jak si stojí při mezinárodním srovnání Česko?

Za rok 2022 se průměrná roční hrubá mzda v zemích OECD pohybovala od 4443 amerických dolarů (v Kolumbii) po 103 142 amerických dolarů (ve Švýcarsku). Přepočet z národních měn na americké dolary byl ovlivněn aktuálním směnným kurzem, v tabulce níže je uvedena hodnota v dolarech publikována ve statistické databázi OECD.

Desítku zemí s nejvyšší průměrnou mzdou tvoří Švýcarsko, Island, Lucembursko, Norsko, Dánsko, Austrálie, USA, Kanada, Nizozemí a Belgie.

Desítku zemí s nejnižší průměrnou mzdou tvoří Kolumbie, Mexiko, Turecko, Chile, Kostarika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko a Česko.

Zdroj: Depositphotos

Proč bývá zveřejňována hrubá mzda?

Publikována bývá hrubá mzda, tedy částka sjednaná mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Hrubá mzda je částka mzdy před zdaněním. V Česku, stejně jako v ostatních členských zemích OECD, mohou mít dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou odlišnou čistou mzdu, důvodem je uplatňování daňových slev v závislosti na konkrétní životní a rodinné situaci zaměstnance.

Spočítejte si vaši mzdu v kalkulačce:

 

Mzdové náklady jsou vyšší než hrubá mzda

Ve většině členských zemí OECD odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance ještě povinné pojistné, proto mzdové náklady zaměstnavatele jsou vyšší, než je částka sjednané hrubé mzdy. V Česku odvádí zaměstnavatelé nad rámec hrubé mzdy ještě povinné pojistné v souhrnné částce 33,8 % (na zdravotním pojištění 9 % a na sociálním pojištění 24,8 %).

V evropských zemích je vyšší zdanění

Zaměstnanci v členských zemích OECD dostávají na účet čistou mzdu, tedy hrubou mzdu poníženou o daň z příjmů a povinné pojistné. V členských zemích Evropské unie je přitom zdanění práce značně vyšší než ve vyspělých mimoevropských zemích světa. Rozdíl mezi hrubou mzdou a čistou mzdou je tak v zemích EU vyšší než v ostatních členských zemích OECD.

 

Průměrná mzda je vyšší než medián mzdy

Ve všech členských zemích OECD většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, neboť hodnota průměrné mzdy je značně ovlivněna mzdami nejlépe hodnocených zaměstnanců. Zaměstnanci pracující za průměrnou mzdu tedy patří ve všech zemích OECD mezi lépe placené zaměstnance. Průměrná mzda je ve všech členských zemích významně vyšší než medián mzdy, což je hodnota mzdy ležící přesně uprostřed při seřazení všech mezd v národní ekonomice od nejvyšší po nejnižší.

Tip: Jak vysoká je minimální mzda v EU v porovnání s „běžnou“ mediánovou mzdou?

Vyšší mzdové rozdíly v mimoevropských zemích

Příjmové rozdíly jsou přitom z členských zemí OECD nejvyšší v mimoevropských zemích. Česko patří mezi země s nejnižšími mzdovými rozdíly, přesto medián mzdy dosahuje přibližně 88 % průměrné mzdy.

Průměrná roční hrubá mzda v zemích OECD

(za rok 2022, částky jsou v dolarech)

Země

Roční hrubá mzda v USD

Švýcarsko

103 142 $

Island

81 014 $

Lucembursko

73 913 $

Norsko

69 285 $

Dánsko

66 165 $

Austrálie

65 678 $

USA

64 889 $

Kanada

62 359 $

Nizozemí

60 564 $

Belgie

58 267 $

Německo

57 961 $

Irsko

57 548 $

Rakousko

55 460 $

Velká Británie

54 604 $

Finsko

53 468 $

Izrael

51 378 $

Švédsko

48 893 $

Nový Zéland

44 756 $

Francie

43 744 $

Japonsko

39 195 $

Korea

37 299 $

Itálie

35 651 $

Španělsko

29 865 $

Portugalsko

27 090 $

Slovinsko

24 569 $

Litva

21 763 $

Estonsko

21 057 $

Řecko

20 968 $

Česko

20 242 $

Lotyšsko

17 647 $

Maďarsko

16 984 $

Polsko

16 364 $

Slovensko

16 362 $

Kostarika

15 669 $

Chile

13 160 $

Turecko

8299 $

Mexiko

6962 $

Kolumbie

4443 $

Pramen: OECD, Pensions at a Glance 2023, Country Profiles (Average worker earnings, USD)

Autor článku

Petr Gola

Petr Gola  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3.5
Hlasováno: 25 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU