Americká ekonomika sice v prvním čtvrtletí letošního roku nerostla tak bouřlivě jako v závěrečném čtvrtletí 1999, přestože je tempo růstu vyšší, než by bylo milé centrální bance. V prvních třech měsících expandoval HDP v ročním vyjádření reálně o 5,4 % v
porovnání se 7,3 % za poslední tři měsíce loňského roku a 4,2 % za celý uplynulý rok. Proti původnímu odhadu se privátní spotřeba nevyvíjela tak bouřlivě, nicméně její přírůstek ve výši 7,5 % (v předcházejícím čtvrtletí 5,9 %) byl přesto nejvyšší hodnotou za posledních téměř 15 let.Deficit obchodní bilance USA v březnu poprvé překonal hranici 30 mld. USD a kvůli růstu cen ropy vystoupil na rekordních 30,2 mld. USD, tedy 1,5 mld. nad revidovaný únorový schodek 28,71 mld. USD. Podle amerického ministerstva obchodu zvedal schodek již šestým měsícem za sebou rostoucí dovoz zboží. Míra nezaměstnanosti v dubnu poklesla na 3,9 % z březnových 4,1 % a dosáhla tak nového minima za posledních 30 let.
Objevuje se ale stále více obav ze zhroucení burzy a z dramatického
poklesu spotřebitelské poptávky. V průběhu dlouhého hospodářského růstu se vyvinuly nerovnováhy, které plní americké ekonomy obavami. Deficit běžného účtu by se mohl letos vyšplhat až na 4,5 % HDP. Zadlužení podnikové sféry činí 63 % v porovnání s 56 % v roce 1994. Úvěry, které Američané čerpali na nákup akcií, se ke konci roku 1999 zvýšily na 220 mld. USD, zatímco před čtyřmi lety činily ještě 76,7 mld. USD. Americká centrální banka (FeD) zvýšila 16. května 2000 základní úrokovou sazbu o půl procentního boru na 6,5 % s cílem působit proti přehřátí trvale silné americké ekonomiky. Od té doby představitelé centrální banky projevili nejistotu, zda byl tento krok dostačující. Četná rizika totiž vyvolávají oprávněnou otázku, zda nepředvídatelné šoky v USA - podobně jako tomu bylo v Mexiku v roce 1995 a v jihovýchodní Asii v roce 1997 - nerozpoutají finanční krizi a nepovedou k "tvrdému přistání" ekonomiky.Zdroj: Bankovnictví 6/2000