Investoři do Ruska zatím nespěchají

05.04.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách nutí potenciální přímé investory znovu vážit nesporné přednosti obrovského ruského trhu proti jeho stejně očividným záporným rysům

Vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách nutí potenciální přímé investory znovu vážit nesporné přednosti obrovského ruského trhu proti jeho stejně očividným záporným rysům. Většina z nich bude nejspíš ještě pár měsíců vážit. Tento názor převládá mezi zahraničními analytiky, kteří upozorňují na stále netransparentní prostředí v Rusku včetně toho, že dosud nevědí, kdo je vlastně Vladimir Putin a co od něj lze čekat. Na druhé straně si ale všímají i jasně pozitivních signá

lů z reálného hospodářského života.

V letošním prvním čtvrtletí se tamní ekonomika skutečně dostala do obrátek a potvrdila optimistické trendy z konce loňského roku. První místopředseda ruské vlády Michail Kasjanov, nejčastěji zmiňovaný jako pravděpodobný příští premiér, na pondělní tiskové konferenci, o níž informovaly agentury, líčil nový vývoj v tom nejlichotivějším světle:

"V prvním čtvrtletí jsme dosáhli vyšší úrovně makroekonomické stabilizace, která je nutným předpokladem pro trvalý ekonomický růst. Pozitivní tendence nastoupená loni teď dále zesílila," řekl.

Ruské ekonomice nahrávala dosud drahá ropa, jejímž vývozem se podařilo naplnit státní pokladnu natolik, že rozpočet vykazuje přebytek v hodnotě 0,7 procenta HDP. Devizové rezervy stouply na rekordní úroveň za celé období od finanční krize v srpnu 1998 a domácí průmyslová výroba hlásí oživení. Kasjanov se přitom neobává ani dopadů očekávaného zlevnění ropy v průběhu roku, i když zároveň připouští, že druhé čtvrtletí bude obtížné. Připadají na ně

totiž další splátky úroků jak Pařížskému klubu věřitelských vlád, tak Londýnskému klubu komerčních bank, a to vyšší než na začátku roku.

Četní zahraniční i domácí odborníci ale stavějí proti "chvilkovému optimismu" dlouhodobě neřešené strukturální problémy - dosud nereformované bankovnictví, dlouze odkládanou daňovou reformu, pokračující únik kapitálu a fakt, že se nedaří nastolit vládu zákonnosti a chránit práva investorů. Ekonomika je navíc pod tlakem rozsáhlé korupce a nekompromisní soutěže finančně průmyslových a regionálních "klanů". Všechny tyto jevy odrazují potenciální investory, jaké Rusko potřebuje, to jest dlouhodobé a přímé. Jak napsal včera list Financial Times, podle oficiálních údajů dosáhly loni přímé kapitálové vstupy v celoruském měřítku

hodnoty 4,2 miliardy dolarů, čili ani ne poloviny toho, co například v Polsku. Byly sice vyšší než v krizovém roce 1998 (3,3 mld. USD), ale menší než v rekordním roce 1997, kdy do Ruska přišlo 5,3 miliardy dolarů.

Zatímco portfoliové investory dnešní vývoj

ruské ekonomiky již silně přitahuje, dlouhodobí uchazeči o ruský trh stále váhají. Mnozí se obávají opakování některých nepodařených privatizačních kauz, jiné odpuzují docela prozaické nešvary jako pomalost úředního jednání, nepořádek a byrokracie. Vzhledem ke kulturně zvyklostním rozdílům a častým rozporům s místními partnery tak řada zájemců vidí jako nejschůdnější zapojení na ruském trhu investice "na zelené louce".

Zdroj: HN z 5. 4. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU