MF: IPB není v tak kritické situaci, aby jí stát musel pomáhat

Investiční a Poštovní banka (IPB) není v tak kritické situaci, aby jí stát musel jakýmkoli způsobem sanovat. Pokud by v budoucnosti stát zvažoval případnou pomoc, musela by v bance nastat kritická situace, která by mohla ohrozit celou stabilitu bankovního sektoru. "Banka v takové situaci není a jakákoli státní pomoc IPB ani Nomuře není aktuální," řekl včera ČTK mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.

Mluvčí potvrdil, že stát nevede s IPB ani Nomurou žádná jednání o případné pomoci bance. "Žádná oficiální jednání se neuskutečnila a není to v současné době ani aktuální," zdůraznil Vacek.

Stát navíc nemá pro jakoukoli pomoc soukromé bance vyčleněny ve státním rozpočtu prostředky, dodal mluvčí. Podle vyjádření výkonného ředitele Nomury International Europe Randalla Dillarda Nomura doufá, že jí česká vláda umožní sloučit IPB s privatizovanou Komerční bankou (KB).

Ministerstvo financí však nyní podobnou fúzi nepředpokládá. Vacek k tomu uvedl, že platí vládou schválený harmonogram privatizace Komerční banky. "Není žádný důvod k tomu, aby se měnil," zdůzaznil. Pokud by měla Nomura či IPB po rozesílání informačního memoranda zájem účastnit se privatizace KB, nic jí v tom nebude bránit, dodal.

Státní pomoc IPB nepředpokládá ani Fond národního majetku. "Pochybuji o tom, že IPB a její akcionáři jsou v situaci, kdy by měli být závislí na pomoci českého státu," řekl ČTK předseda fondu Jiří Havel. Podle něj by se tak o vyřešení problémů IPB měli postarat především akcionáři v čele s Nomurou.

IPB trápí především klasifikované úvěry. Jejich podíl na všech poskytnutých úvěrech činil ke konci loňského roku téměř 30 procent. Zhruba 28 miliard korun špatných úvěrů se přitom banka v posledních dvou letech zbavila. V rámci tržní sekuritizace IPB za poslední dva roky navíc vyvedla 40 miliard cenných papírů a pohledávek na zahraniční fondy.

Kromě špatných úvěrů má banka potíže s tvorbou nového kapitálu. Menšinoví akcionáři totiž již podruhé zablokovali žalobou navýšení základního jmění. Valná hromada banky rozhodla o navýšení o 2,6 až 13,38 miliardy korun v únoru. První kolo úpisu nových akcií mělo původně začít letos 10. května, kvůli žalobě však bude zpožděno o dva až čtyři měsíce.

Největším akcionářem je v IPB se 46,16 procenta společnost Saluka Investments. Ta je kontrolovaná Nomurou, která drží hlasovací práva. Bankovní holding má v IPB 15,10 procenta, Česká pojišťovna 9,61 procenta a Restituční investiční fond 6,63 procenta.

Zdroj: ČTK