Třetina Čechů je závislá na sociální podpoře státu. Studie Světové banky, která zkoumala tuzemský sociální systém, došla k závěru, že sociální dávky neplní svůj původní účel, tedy pomáhat chudším lidem. "Hranice příjmů, při níž má člověk ještě nárok na sociální dávky, je relativně vysoká, a příjemců těchto dávek je proto příliš mnoho. V květnu 1999 to bylo 3,37 milionu lidí. Jelikož tento počet představuje třetinu obyvatel země, původní cíl, zaměřit dá
vky na chudší rodiny, nebyl prosazen," hodnotí zpráva Světové banky.Okruh příjemců sociálních dávek je široký především kvůli přídavkům na děti. Ty může v současné době získat každá rodina, jejíž příjem nepřekročí trojnásobek životního minima. Například u čtyřčlenné domácnosti se dvěma dětmi představuje trojnásobek životního minima téměř 35 tisíc korun měsíčně. Podle studie Sociologického ústavu Akademie věd přitom jen necelých deset procent rodin má vyšší příjmy než 30 tisíc korun měsíčně. Ministr práce a
sociálních věcí Vladimír Špidla navíc hodlá předložit návrh, aby přídavky na děti pobíraly všechny rodiny bez ohledu na výši příjmů. Navíc chce zavést plošné příspěvky na vzdělání, které by dostali rodiče všech školou povinných dětí. "Jsou to dávky určené dětem a výška příjmu rodičů by neměla hrát roli.Tím, že budou dětské přídavky plošné, se naopak ušetří tím, že odpadnou náklady na administrativu spojenou s ověřováním výše příjmů," hájí svůj návrh Špidla. Na to, že je systém sociálních dávek v domácích poměrech příliš velkorysý, upozorňuje nejen Světová banka, ale i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Takto nastavený sociální systém nemotivuje lidi, kteří pobírají průměrnou nebo nižší mzdu, do práce. Zároveň je výraznou zátěží pro státní pok
ladnu, kde sociální výdaje polykají rok od roku výraznější díl financí. Právě rozsáhlé přerozdělování je podle mezinárodních institucí důvodem k tomu, že Čech musí státu zaplatit téměř 48 korun z každé vydělané stokoruny. Odvody a daně z příjmů patří k nejvyšším v Evropě.Zdroj: MF Dnes z 7. 4. 2000