České firmy hledají především zahraniční investory

12.04.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Strategičtí investoři mohou domácím koncernům nabídnout expanzi v zahraničí, moderní technologie a kapitálovou sílu, kterou by samy těžko získávaly

Strategičtí investoři mohou domácím koncernům nabídnout expanzi v zahraničí, moderní technologie a kapitálovou sílu, kterou by samy těžko získávaly. Společným charakteristickým znakem pro převážnou většinu akvizic v České republice je podobně jako v případě dalších středoevropských transformujících se států snaha tuzemských firem získat zahraniční kapitál. Nadnárodní koncerny s sebou přináší i tradiční kulturu, která fúze doprovází v podmínkách rozvinutých

ekonomik.

Především na straně domácích společností však existují určitá specifika, která mohou velmi výrazně ovlivnit celý akviziční proces. "Český management se poměrně dost často obává, že zahraniční investor hodlá firmu zničit," řekl našemu listu předseda představenstva společnosti M&A Service, jež se zabývá plánováním a organizací fúzí a akvizic, Vladimír Černý. Dalším mýtem, který svazuje českým manažerům ruce při jednáních s investory, jsou podle odborníků obavy o rychlou ztrátu zaměstnání. Praxe vš

ak ukazuje, že ke změnám ve vedení přistupují investoři až po podrobném personálním auditu.

ČSOB vede české fúze

Suverénní prvenství českých transakcí zaujímá prodej 66procentního státního podílu v ČSOB za více než jednu miliardu dolarů. Na druhém místě pak následuje privatizace dalšího bankovního ústavu, České spořitelny. Z prvního místa v dohledné době ČSOB pravděpodobně nikdo nesesadí. Cena za prodej Komerční banky (KB) by měla být ale podle dřívějšího prohlášení šéfa státní pokladny Pavla Mertlíka sro

vnatelná. Pokud by vláda prodala majoritní podíl se stejnou prémií jako v případě ČSOB, získala by za KB zhruba 32 miliard korun. Situace v českém finančním sektoru, kde mají tuzemským ústavům akvizice pomoci k ozdravení firmy, je v drtivé většině příznačná i pro řadu dalších oborů.

Prazdroj posunul SAB na třetí příčku mezi pivovary

Hlavním přínosem největší české pivovarnické fúze, ve které koupily Jihoafrické pivovary (SAB) skupinu Plzeňského Prazdroje, Radegastu a Velkých Popovic od japonského investičního domu Nomura vloni v říjnu, by měla být expanze skupiny na zahraniční trhy. České společnosti, jež dohromady ovládají čtyřicet procent tuzemského trhu se zlatavým mokem, tak znamenají pro zahraničního investora posílení jeho vlastní pozice, což není u

nás až na některé výjimky primárním charakteristickým znakem podobných operací. SAB se po transakci dostaly na třetí místo z předchozí čtvrté pozice mezi světovými pivovarnickými skupinami. Pilsner Urquell se stane hlavní značkou jeho produktového portfolia a měl by mu rovněž usnadnit expanzi na americké trhy. SAB se v poslední době orientovaly především na střední a východní Evropu, když rovněž získaly majoritu v největším maďarském pivovaru Kobanyai Sorgyar. Mimo jiné koupily i rozhodující balíky v několika polských pivovarech a v rumunském Vulturul.

Budoucnost obstarají technologické společnosti

Hlavní roli v příštích několika letech v rámci českých fúzí budou hrát především moderní technologické firmy. Nezanedbatelnou úlohu sehraje rovněž pokračování liberalizace v oblasti telekomunikací, která vyvolala v Evropě a Spojených státech několik masivních konsolidačních vln. Perspektivní domácí společnosti se v současné době stávají oblíbeným terčem zahraničních konkurentů i investorů. Česká softwarová firma

NetBeans spadla pod křídla světové jedničky síťových produktů Sun Microsystems. O nejnavštěvovanější český portál na internetu Seznam.cz se zase úspěšně ucházel švédský Spray.

Zdroj: HN z 12. 2. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU