Největší problémy s odměňováním se projevují už řadu let ve zdravotnictví a školství. Zájem o studium na lékařských a pedagogických fakultách ani zdaleka neklesá, což signalizuje, že profese lékaře nebo učitele je stále považována veřejností za vysoce prestižní. Potvrzují to také výzkumy veřejného mínění. Adepty neodradí ani známý fakt, že finanční ocenění této prestiži neodpovídá.
Lékaři několik let bezvýsledně usilují o to, aby dosáhli trojnásobku průměrné mzdy v zemi, což je stav obvyklý ve vyspělých západních zemích. Zatím se přibližují k dvojnásobku. Pedagogové dopadají při srovnání s průměrnou mzdou ještě hůře. A tak si učitelé, lékaři a vědci ke své pravidelné mzdě zcela běžně přivydělávají. Počet přesčasů odpracovaných lékaři se pohybuje ve stovkách hodin. Učitelé a vědci překládají zahraniční odborné stati, publikují v novinách a časopisech.
Rozšíření platové tabulky na 16 tříd podle předsedy Lékařského odborového klubu Milana Kubka nějaké výraznější zlepšení finanční situace lékařům nepřinese. "Pokud je však rozhodnuto zachovat jednotný systém odměňování ve veřejném sektoru a nezavést pro zdravotnictví samostatnou mzdovou formu, jak chceme my, pak je pochopitelně lepší rozšířený tarifní systém než
současný," uvedl. Problém je však, jak řekl, v tom, že rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší třídou je z jejich pohledu velmi nízký. "My bychom navrhovali, aby ta diferenciace měla podobu pětinásobku, jako je třeba v Německu. Návrh schválený sněmovnou počítá s násobkem 3,8. V současnosti je poměr mezi první a dvanáctou třídou 1:3,07. Pracovníci, kteří jsou dnes v osmé třídě, se sice posunou do desáté, ale prakticky za stejné peníze. Nárůst bude 200, 300 korun. To nic neřeší," zdůraznil Kubek.Upozornil, že v Německu také platí jednotný systém odměňování v celé veřejné sféře. Jsou v něm ale větší rozdíly a kromě toho existuje možnost uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně pro jednotlivé resorty, o což lékařský klub několik let rovněž usiluje. "V Německu také
existuje tzv. příplatek k místu. To znamená, že když vykonáváte jako lékař nebo učitel stejnou práci na venkově, máte nižší plat, než když ji děláte třeba v Kolíně nad Rýnem, kde jsou velké životní náklady. U nás má učitel stejný plat ve Lhotě jako v Praze, přitom v hlavním městě platí za nájem nesrovnatelně více," vysvětlil Kubek.Lékařský klub se bude podle něho snažit prosadit zdravotníky v katalogu profesí co nejvýše. Už prý jen proto, že při stejném vzdělání mají při srovnání s jinými absolventy vysokých škol mnohem větší odpovědnost po stránce trestní. "Za neúmyslné poškození pacienta může jít lékař do kriminálu, zatímco v bance, když někdo neúmyslně pustí osm miliard, snese se na zlatém padáku někam za vodu," dodal Kubek. Lékaři absolventi by měli bý
t podle LOK zařazeni minimálně do 10. třídy, lékaři s jednou atestací minimálně do 12. třídy a plně vzdělaní do 15. až 16. třídy.Nové východisko se rýsuje pro pedagogické pracovníky. Novela zákoníku práce, kterou nedávno schválili poslanci, by měla umožnit zavedení kariérního systému. Představa Ministerstva školství odpovídá těmto principům:
nultý ročník - začínající učitel po dobu asi jednoho roku
1. stupeň - výkon samostatných činností včetně třídnictví (odhad MŠ - zpočátku až 95 % pedagogů),
2. stupe
ň - zvláštní kvalifikační znalosti (např. speciální pedagogika, logopedie - asi 40 % pedagogů),3. stupeň - větší pedagogické znalosti a schopnosti, předpoklady pro řízení školy, činnost v okresním měřítku (zhruba 5 %),
4. stupeň - předpoklady pro práce v klíčových funkcích, např. školských úřadech, v inspekci.
Určitou "nadějí" pro kvalitnější státní zaměstnance v jednotném a plošném systému je, že nová úprava zákona má umožnit rychlejší "přeskakování" do vyšších platových tříd.
Zdroj: HN z 21. 4. 2000