Novela zákoníku práce zpřísňuje od počátku příštího roku podmínky pro přesčasovou práci. Právě toto ustanovení však může způsobit značné potíže ve zdravotnictví. Nový zákoník nekompromisně stanovuje, že od ledna mohou zaměstnanci odpracovat maximálně čtyři sta hodin přes čas ročně. Tento limit však mnozí lékaři v nemocnicích a záchranných službách překračují až trojnásobně, aby zajistili chod oddělení. Šéfové zdravotnických zařízení se na novou situaci přip
ravují různě. Někteří chtějí přijmout další lékaře, ale nevědí, zda je budou mít z čeho zaplatit, ani zda potřebné odborníky vůbec seženou. Jiní zvažují spolupráci s externisty nebo zavedení směnného provozu. "Záchranné služby na přesčasech stojí.S tak níz
kým počtem přesčasových hodin nebudeme moci zajistit provoz," obává se ředitel Záchranné služby hlavního města Prahy Zdeněk Schwarz. "Není to otázka peněz, ale odborníků. Už dnes máme problém sehnat lékaře, protože kvalifikovaní odborníci u záchranných služeb pracovat nechtějí," tvrdí. Podobné obavy má i ředitel Územního střediska záchranné služby v Ostravě Roman Gřegoř. "Chápu, že opatření má snížit nezaměstnanost. Ale tam, kde se jedná o specializované odborníky, nastanou potíže," míní. "Pro organizaci není nijak výhodné platit přesčasové hodiny a není problém vytvořit nová pracovní místa. Problém je sehnat kvalitní lékaře," potvrdil. Ředitel Městské záchranné služby v Ostravě Jaroslav Páník situaci tak dramaticky nevidí. "Nemocnice to postihne výrazněji než nás, protože tam pracují stovky lékařů.My stále hledáme a přijímáme nové lidi pro pohotovostní i rychlou záchrannou službu. Díky tomu jsme postupně snížili počty přesčasů u lékařů z dvanácti set na šest set hodin ročně," vysvětluje. Páník vylučuje, že by kvůli nižšímu limitu přesčasů sanitky zůstaly stát. "Spíš to bude nepříjemné pro lékaře, kteří si tak vydělají méně. Jsem však přesvědčen, že lékařům prospěje více odpočinku a času stráveného s rodinou." Také ředitelé nemocnic i sami lékaři vnímají snížení přesčasových hodin jako správný krok k ochraně zaměstnanců i pacientů. "Pacient netuší, že ho operuje unavený chirurg, který má za sebou náročnou noční službu, a proto se může snáze dopustit chyby," přiznal jeden z lékařů. Přesto se všichni obávají do
padu zákona na praxi. "Budeme mít problém nabrat nové pracovníky v některých oborech. V našem okrese je například relativní nedostatek očních i ušních specialistů či neurologů," uvedl ředitel Státní slezské nemocnice v Opavě Marián Staňo. "Zatím u nás lékaři slouží až dvanáct set hodin přesčasů ročně, a to mluvím jen o čisté práci. Je nutné počítat ještě takzvané čekání na práci, které tvoří více než polovinu času stráveného v pohotovostní službě. Ještě jsem zákon neviděl, ale mám dojem, že tyto hodiny z něj zcela vypadly," míní. "Počkáme, až dostaneme definitivní znění, pak budeme hledat možnosti řešení. Můžeme například navázat smlouvy s externími lékaři," naznačil.Předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger uvedl, že odbory na možné problémy upozorňovaly už při projednávání novely. "Ministerstvo zdravotnictví to podcenilo. Nám se podařilo prosadit některé pozměňovací návrhy, mezi nimi i čekání na práci neboli takzvanou pohotovost v rozsahu čtyř set hodin ročně. Dále je také možn
é sjednat pohotovost mimo pracoviště, jejíž limit lze upravit kolektivní smlouvou," vysvětluje. Dnes je celorepublikový průměr na lékaře asi 400 hodin přesčasů a 350 hodin čekání na práci ročně. "Statisticky se tedy do nových limitů lékaři vejdou, ale leckde problémy nastanou," netají Schlanger. Miloslav Pilař, ředitel zaměstnaneckého odboru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, řekl, že budou-li přesčasy natolik omezené, nebude nemocnice schopna na některých klinikách zajistit nepřetržitý provoz, a to ani za předpokladu, že by v novele bylo ještě 400 pohotovostních hodin. "Všechny nemocnice budou muset zvyšovat stavy, ale kde vzít kvalifikované lékaře? Řešením by byl jen dvousměnný nebo třísměnný provoz," míní. Tuto cestu volí i ředitel Městské nemocnice v Ostravě-Fifejdách František Jurek. "Musíme se vyrovnat s tím, že náš rozpočet zůstane stejný, proto nemůžeme zvyšovat počty lékařů, jejich příjmy ani rozšiřovat péči o pacienty.Musíme vše řešit vlastními silami, například zaváděním dvousměnného provozu v ambulancích, laboratořích či na rentgenu," řekl. "Abychom ušetřili náklady, budeme zřejmě nuceni částečně omezit péči. Budeme tedy striktně posuzovat, co je akutní, a ostatní pečlivě plánovat," dodal. Problémy, které novela zákoníku práce příští rok pravdě
podobně přinese, se zabývá i ministerstvo zdravotnictví. "Už jsme měli první jednání s představiteli Asociace nemocnic, ale vše je teprve v začátku," potvrdil mluvčí resortu Ota Černý. "Jsou různé možnosti. Lze přibrat lidi, ale problém je, z čeho je zaplatit. Víc peněz v resortu nebude a vnitřní rezervy v nemocnicích už nejsou nic moc, jedině v jejich hustotě. Lze například snížit počet nemocnic nebo omezit počet velkých oborů, jako je chirurgie či gynekologie. Ty by nemusela mít každá nemocnice," naznačil Černý.Zdroj: MF Dnes z 27. 4. 2000
Vedro dorazilo do českých končin. Kdo nezvládne všechny otázky našeho kvízu, ten může čekat se svým autem problémy
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
