Počet lidí v sociální tísni se během posledního roku výrazně zvýšil. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí se kategorie sociálně potřebných rozrostla o více než třetinu. Na úrovni životního minima nebo dokonce pod ní žije u nás podle průzkumů agentury Media Projekt více než 10 procent občanů. Údaje Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o počtu sociálně potřebných občanů však hovoří o tom, že v loňském roce to byla v ČR "jen" necelá dvacetin
a obyvatel. I statistika ministerstva však signalizuje, že do chudoby se propadá stále více lidí. Jejich počet se podle údajů MPSV zvýšil z 370 842 osob v roce 1998 na loňských 490 598, tedy o 32,3 procenta.Průzkum Media Projekt i údaje MPSV se však shodují v tom, že nejsložitější situace je na severu Moravy. Podle agentury, která provedla průzkum letos v prvním čtvrtletí mezi 7600 respondenty, žije v tomto regionu na úrovni životního minima nebo pod ní , okolo 14 procent lidí. V obcích s méně než 5000 ob
yvateli se jejich podíl pohybuje okolo 20 procent. Na druhé straně nejlépe se jeví situace v Praze, kde žijí na úrovni životního minima asi "pouze" čtyři procenta osob.Za alarmující však považují pracovníci Media Projekt zejména to, že značná část rodiny se třemi a více dětmi do 18 let je na tom ještě hůře než nezaměstnaní. Životní standard domácností s dětmi se totiž pohybuje v průměru na úrovni 1,1násobku životního minima, zatímco u uchazečů o práci dosahuje asi 1,3násobku životního minima. Přitom okolo
37 procent rodin s dětmi je podle průzkumu pod životním minimem. To do letošního dubna činilo například pro domácnosti s nezaopatřenými dětmi ve věku 10, 15 a 18 let 12 660 korun."Všeobecně se ve světě považuje za určitou hranici chudoby 50 procent průměrného příjmu. Ve srovnání s jinými státy máme úroveň životního minima pro jednotlivce ve vztahu k výdělkům zhruba stejný. Lišíme se ale u životního minima pro rodiny s více členy. My v něm nemáme určité úspory společných nákladů domácností, které se v naš
em životní minimum neodráží," poznamenal k oficiálně stanovené hranici pro stanovení chudoby náměstek ministra práce a sociálních věcí Jiří Rusnok.Průměrná domácnost měla loni měsíční příjem podle údajů MPSV 16 760 korun, což představuje průměrně 6 731 Kč na každého svého člena. V případě rodin s dětmi však příjmový průměr na člena rodiny dosahoval 5990 Kč a u "nízkopříjmových" domácností dokonce jen přes tři tisíce korun. Ministerstvo sice zaznamenalo mírný pokles podílu výdělkově podprůměrných rodin, al
e fakt, že roste počet oprávněných nároků na sociální dávky, potvrzuje, že stále více domácností se bez státních dávek neobejde.Zdroj: HN z 15. 5. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
