Ztráta roky budovaných pozic, nebo utužení dominantního postavení? Návrh amerického ministerstva spravedlnosti na rozdělení největší softwarové firmy Microsoft vyvolává mezi odbornou veřejností protichůdné reakce. Vytvoření jedné firmy na výrobu operačních systémů a druhé na tvorbu aplikací, jak navrhuje americká vláda, by totiž podle odpůrců tohoto postupu vytvořilo jen dva nové monopoly. V oblasti operačních systémů opanovaly windows od Microsoftu
82 procent trhu, přičemž se očekává, že rozšíření Windows 2000 tento podíl spíše zvětší. Na prodeji kancelářského softwaru má Microsoft podíl 94 procent. "Pokud by se tyto dvě nové firmy dohodly na spolupráci, mohly by nakonec jediným efektem být vyšší ceny pro spotřebitele," napsal list Economic Times.Proti tomu stojí argument, že každá ze společností by mohla růst pouze na úkor monopolního postavení té druhé. "Aplikační část by určitě chtěla nabízet programy i pro jiné platformy. A výrobce operačních systémů bude chtít co nejvíce firem, které pro něj budou vytvářet software," míní ekonom Stanfordovy univerzity Paul Milgrim. Microsoft minulý týden jednoznačně odmítl vládní požadavek s odůvodněním, že získal svou pozici přirozeným tržním procesem - vlastnos
tmi svých výrobků -, a nikoli pohlcováním svých konkurentů. "Jenomže nejde o přednosti, díky nimž si společnost dobyla monopol, ale o způsoby ochrany a rozšiřování těchto monopolních pozic," tvrdí vedoucí antimonopolního odboru ministerstva spravedlnosti USA Joel Klein.Podle Kleina používal Microsoft řadu monopolistických technik, jako je bránění důležitým dodavatelům a trhům v přístupu ke konkurenčním výrobcům nebo vázání různých produktů dohromady. Situaci kolem Microsoftu přirovnal k rozdělení amerického telekomunikačního monopolu AT&T v roce 1982. "Tehdy bylo ministerstvo také kritizováno za boj proti technologickému lídrovi a infrastruktuře. Nyní ovšem víme, že rozdělení AT&T nic nezhoršilo, naopak přineslo bezprecedentní konkurenci, inovaci a užitek p
ro spotřebitele," soudí Klein. V osm let trvajícím sporu s AT&T, počátkem osmdesátých let největší soukromé společnosti na světě, se podařilo americké vládě prosadit zrušení monopolu telefonních hovorů a jeho rozdělení na sedm regionálních společností. AT&T zůstala výroba telekomunikačního zařízení a výzkumná část včetně nabídky dálkových hovorů, které však vláda otevřela i pro konkurenci. "Důsledky rozdělení AT&T byly značné.Vzrostla konkurence, ceny spadly a služby se zlepšily," říká analytik Prudential Securities Guy Woodlief. Obdobně rozhodl soud i v roce 1911, kdy rozčlenil Standard Oil Johna Rockefellera na 34 samostatných firem, z nichž později vznikl například Exxon, Amoco či Mobil. Jednotlivé společnosti však stále vlastnili titíž lidé jako původní
koncern, a proto se situace na trhu nijak dramaticky nezlepšila. V p růběhu následujících deseti let vzrostla cena nových firem na trhu na pětinásobek. Rockefeller tak v důchodu vydělal více peněz než za celý svůj dosavadní život. Analogie mezi jednotlivými případy však není přesná. "AT&T i Standard Oil měly fyzický majetek - ropu či telefonní linky. Microsoftu patří intelektuální vlastnictví, značka, management, což po rozdělení může ztratit na hodnotě," míní ředitel Bank of America Securities Paul Dravis.Zdroj: MF Dnes z 15. 5. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
