Dynamičtější rozvoj internetového obchodování v USA je často přisuzován převaze kreditních karet mezi občany. Ti mají možnost transakci, se kterou nesouhlasí, jednoduše nezaplatit a peníze jim nejsou strženy z účtu. U nás je praxe opačná - napřed zaplať a potom se bavme, zda se stala chyba.
Strach z uvedení čísla své platební karty při internetovém nákupu bude mít asi každý z nás, kdo začne uvažovat o nákupu přes web. Pokud by totiž číslo karty někdo zneužil, má po penězích. V lepším případě je dostane zpět nejdříve za několik měsíců, přesněji až poté, co proběhne zdlouhavé několikaměsíční reklamační řízení. "Reklamace těchto transakcí jsou velmi úspěšné - kolem 90-99,9 %," uklidňuje Ladislav Hozák, ředitel odboru
platebních karet v Komerční bance.Pravděpodobně by si však nikdo nepřál měsíce trnout a doufat, jestli banka nakonec reklamaci "milostivě" uzná. "V případě nesprávné či podvodné transakce se klient české banky stává prosebníkem, který se může jen kochat nadějí, že své peníze ještě někdy uvidí," říká Zbyšek Bahenský ze Sdružení pro informační společnost (SPIS). Pokud se vinou takové transakce dostane do "minusu" na účtu, banka na něj začne místo jako na zákazníka, kterému "vznikl problém", pohlížet jako n
a problémového klienta - dlužníka. Pokud reklamační řízení nedopadne dobře, klient o své peníze přijde, a to v plné výši. Zatímco v USA přejímá část rizika banka (popřípadě společnost, která se specializuje na pojišťování takových rizik), v ČR je riziko zcela na straně zákazníka. Není tedy divu, že se český držitel karty zdráhá použít moderní metody placení v obchodu na internetu.Obava ze zneužití čísla karty se však netýká jen plateb přes internet. Stejně tak může kartu zneužít kterýkoli číšník v restauraci. Téměř vždy si ji totiž při placení odnese "někam dozadu", kde má snímač a kde si rovněž může číslo poznamenat pro "pozdější použití".
Ručení omezené
Ve Spojených státech prolomila vlnu strachu elektronických transakcí legislativa. Tamní občané jsou chráněni tzv. Fair Credit Billing Act (součást federálního zákona Truth in Lending Act), který od roku roku 1975 jistí uživatele kreditních karet výslovným konstatováním, že jejich spoluúčast se v případě chyby nebo podvodu omezuje na padesát dolarů. "Příte
l z Chicaga mi k tomu řekl, že banky v USA si natolik váží dobrého zákazníka, že mu ani těchto padesát dolarů neodečtou," řekl Ekonomu Zbyšek Bahenský.Česká republika nyní připravuje tzv. zákon o bezhotovostním platebním styku, který má zakotvit spoluúčast ve výši 150 eur (trojnásobek oněch 50 dolarů). "České banky nyní zaujímají obranářský postoj typu dokud nemusím, tak se z místa nehnu, a v rámci svých tzv. všeobecných podmínek pro vedení účtu a poskytování s ním spojených služeb si diktují podmínky výh
odné především pro ně," řekl Bahenský a doplnil, že většina smluv, které s bankou sepisujete při založení účtu, by se dala stručně charakterizovat slovy: "Když se něco stane, za všechno ručí klient."Kreditky nás nespasí
Český občan vlastní v naprosté většině případů debetní kartu, což znamená, že veškeré transakce jsou zákazníkovi strženy z účtu on-line, tedy v momentě, kdy je transakce realizována. Naopak kreditní karty, alespoň ve Spojených státech, představují určitou formu bezúročného úvěru. Po skonče
ní určitého, zpravidla měsíčního období je klientovi bankou zaslán podrobný účet. Je tam uvedeno, aby buď některé transakce reklamoval, nebo účet do dalších 28 dnů zaplatil. Pokud nepřekročí tuto lhůtu, neplatí žádný úrok.Peníze za transakci tedy banka ne
jprve strhne ze svého účtu a na konci měsíce se vyrovná se svým klientem. Když ten s platbou nesouhlasí, banka reklamuje transakci na svůj účet. Do vyřízení jsou ve hře peníze banky, nikoliv klienta. Kromě toho nekupuje zákazník zajíce v pytli. Platí (podepisuje vyúčtování) až ve chvíli, kdy dostane objednané zboží domů, může je prohlédnout a v případě nespokojenosti je vrátí zpět a účet nepodepíše."Kreditní karty, které vydává Česká spořitelna a nově i Komerční banka, jsou o něčem jiném. V podstatě jde o tzv. kontokorentní účet s platební kartou a samozřejmě i s příslušným úrokem. Klient tedy může platit, jak se mu zlíbí, ale každá použitá částka je okamžitě zatížena přibližně 15% úrokem," vysvětluje Bahenský.
Reklamuj, ale na svůj účet
"Pokud by se kred
itní karty ve větší míře rozmnožily mezi občany v České republice, problém ručení klienta by to nevyřešilo," řekl Pavel Hrubý, marketingový ředitel Expandia banky. V případě, že by český klient s transakcí nesouhlasil, banka by mu totiž peníze stejně strhla i z kreditu. Do vyřešení reklamačního řízení by se bankou poskytnutý kreditní úvěr úročil na účet klienta. Například v České spořitelně platí zákazník za poskytnutý kredit úrok kolem patnácti procent.Obdivovaný americký systém kreditních karet se tedy
při implementaci do prostředí České republiky poněkud rozplývá. Nezáleží ani tak na tom, zda převládají kreditní či debetní karty, ale spíše na přístupu banky vůči klientovi.Chybějí informace
Americké banky si zákazníky chtějí udržet, proto je hýčkají. Daní však je poměrně vysoká ztráta soukromí. Každá americká banka zná finanční situaci zákazníka včetně jeho dluhu. Ví také, jaké zboží nejčastěji nakupuje, a to nejen přes internet.
Ještě chceme americký přístup? Pokud ano, je třeba vytvořit mezibankovní informační systém (v bankovních kruzích se o tom mluví už léta) a takové legislativní prostředí, ve kterém budou nejen české, ale i evropské banky ochotny zvýšit své riziko ve prospěch klienta.
V USA je mezibankovní informační systém propracovaný. Pokud by např. internetový obchodník zneužil platební kartu zákazníka, s velkou pravděpodobností se na něj přijde při reklamačním řízení. Podvodník potom musí počítat s tím, že mu již žádná banka nepůjčí peníze, neposkytne hypotéku, neuzavře s ním žádnou smlouvu
. Ostatní finanční domy si informace o podvodu, problémech či insolventnosti jednoho klienta mezi sebou velmi rychle vymění.České banky jsou tradičně konzervativní a proto není divu, že se přenosu objednávek, obchodních transakcí či dokonce peněz po internetu brání. První, kteří by jejich služeb začali využívat, by byli s velkou pravděpodobností podvodníci, neboť vědí, že se na ně bez funkčního informačního systému přijde jen těžko.
Další překážkou jsou rezervy či fondy na krytí ztrát z úvěrů. České banky je sice mají, ale v příslušných předpisech se nepraví, jestli je mohou či mají používat i pro krytí ztrát bezhotovostního platebního styku. Proto musí česká banka každou problémovou transakci vyšetřovat jako škodu. Často to přinese daleko vyšší náklady,
než kdyby si tuto ztrátu do určité výše mohly jednoduše odepsat a dále se jí nezabývat, jako to dělá většina bank v USA.Elektronickému obchodu a rozvoji platebních karet by velmi pomohlo zlepšení zákonné ochrany uživatelů platebních karet, popřípadě pojištění těchto transakcí či vstřícnější přístup ze strany bank. Pro banku představuje podvodná transakce sice nezanedbatelné, ale přece jen směšné procento z obratu, zatímco pro klienta to může být hotové jmění.
České banky internetové platby nedoporučují
IP
B donedávna na výpisech z účtu varovala své klienty, aby nepoužívali platební karty k placení přes internet. Dnes již má k dispozici tzv. HomeBanking, kde klient může přes internet komunikovat s bankou a uskutečňovat veškeré operace. Komerční banka se zase spolu zapojila s ISC MUZO, IBM a INET do pilotního projektu SET (Secure Electronic Transaction - společný standard VISA a Mastercard/Europay), který by měl zajistit bezpečné a nezneužitelné placení přes internet. Expandia banka nabízí služby po internetu i po mobilním telefonu.Nicméně české finanční domy jsou k uvádění čísla karty při internetovém obchodování zdrženlivé. Vesměs tuto operaci kvůli možnému zneužití nedoporučují. Stěžují si především na chybějící informační systém. V otázce ručení za podvodné transakce nám může být útěchou připravovaný zákon.
Zdroj: Ekonom 20/2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
