Ještě před třemi lety patřili ekonomové na trhu práce mezi elitu. Zaměstnavatelé se předháněli, který z nich budoucím manažerům nabídne vyšší plat. Dnes se ekonomové mají co ohánět, aby vůbec našli práci. V kursu jsou absolventi technických škol. A s oživením ekonomik
y se obnovuje zájem i o řemeslné profese.Zahraniční zaměstnavatelé platí víc
"Největší zájem je v každém případě o informační technologie. O špičkové odborníky, kteří mohou kupříkladu spravovat sítě nebo vést různé projekty, se zaměstnavatelé doslova přetahují," říká Mária Sokolovská z pražské personální agentury A.L.P. "To je vidět i na finančních nabídkách," dodává. Počítačový specialista, který je schopen vést počítačový systém bank, si měsíčně přijde na 60 až 70 000 korun tedy pokud pracuje pro česk
ou banku. Ten, kdo má štěstí a všimne si ho některý ze zahraničních peněžních ústavů, dostává zpravidla dvojnásobek. Plat lidí, kteří jsou schopni vést různé počítačové projekty, dnes zpravidla neklesne pod úroveň 30 000 korun.Zaměstnavatelé většinou požadují po počítačových technicích vysokou školu, ale není to pravidlem. "Kupříkladu u nás v Ostravě je mezi skutečnými počítačovými odborníky jen malá část absolventů vysoké školy elektrotechnické. Důležité jsou znalosti," říká vedoucí střediska vzdělávání V
ysoké školy báňské Petr Červenka. Školení, po jehož absolvování studenti získají celostátní certifikát a mohou pracovat jako správci sítí či programátoři se znalostí počítačové angličtiny, trvá 500 hodin a vyjde zhruba na 26 tisíc korun. Návrat technických profesí vyvolal především příliv zahraničního kapitálu. Zahraniční firmy stále obtížněji hledají vedoucí projektů či výrob. Poptávka po absolventech ČVUT se neustále zvyšuje a jejich platy rostou. Personální agentury hledají po celé republice elektrospecialisty, strojaře i stavaře.Hledá se stavař s francouzštinou
Takřka nezbytností se v některých oblastech stává znalost světových jazyků. "Právě teď všemožně hledám stavebního inženýra francouzštináře. Tihle lidé jsou nedostatkové zboží, protože francouzština se na stavařině snad nevyučovala," stěžuje si Jaroslav Štybich z plzeňské agentury B.F. Kontakt. Jazykové znalosti požaduje řada zahraničních firem nejen od vrcholového vedení firmy, ale stále častěji i od vedoucích jednotlivých pracovišť či od mistrů
.Příležitost mají i šikovní dělníci bez vzdělání
Vedle technicky vzdělaných vysokoškoláků roste zájem i o kvalifikované dělníky, a to i ze strojírenských oborů. Největší šanci získat dobře placené místo dnes mají specialisté na obsluhu počítačově řízených strojů (MCM) a svářeči s euronormou. Stavební firmy stále hledají schopné zedníky, instalatéry, zámečníky a truhláře. O práci nemají nouzi ani manuálně zruční lidé bez vzdělání. "Nekvalifikovaní a pomocní dělníci dnes patří mezi profese, po kterých je největší poptávka," upozorňuje Zdeněk Procházka z Úřadu práce v Kladně.
Odborníci se shodují v tom, že kdo chce opravdu pracovat, má stále šanci. Problém je v tom, že lidé si stále ještě nezvykli za prací dojíždět. "Zrovna hledám tři valcíře. Byl jsem i na Ostravsku a nabízel jsem jim 15 tisíc korun. Myslíte si, že přijeli? Přitom v Plzni jsou ubytovny přecpané dělníky z Ukrajiny a ze Slovenska. Těm dojíždění žádné problémy nedělá," říká Štybich. Lidé, kteří nemohou najít práci ve svém oboru, mohou projít rekvalifikací. Seznam školících středisek v daném regionu má k dispozici každý úřad práce. Pokud nezaměstnaného k rekvalifikaci přihlásí pracovní úřad, je rekvalifikace bezplatná.
Zdroj: LN z 22. 05. 2000