Valná hromada Komerční banky nejen o loňském hospodaření

Zpráva představenstva o podnikatelské činnosti za rok 1999, roční účetní závěrka s návrhem na úhradu účetní ztráty za loňský rok a rozdělení zisku z minulých let a informace o zásadách ročního plánu na rok 2000 patří mezi hlavní body jednání středeční řádné valné hromady a.s. Komerční banka (KB).

Oproti původním záměrům by naopak nemělo dojít na otázku personálního rozšíření představenstva, které navrhuje jeho předseda a šéf KB Radovan Vávra. "Dohodli jsme se s Fondem národního majetku (FNM), že o rozšíření budeme jednat až v době prodeje státního podílu v bance," řekl nedávno Vávra s tím, že by uvítal představenstvo s více než sedmi členy.

Vedení KB v současné době pracuje na nápravě pověsti, kterou si ústav zle pošramotil v souvislosti se skandálem s porušováním vnitřních limitů při obchodech s rakouskou firmou B.C.L. Trading. Výsledky forenzního auditu společnosti Delloite&Touche prokázaly, že KB ze zmíněných obchodů hrozí až osmimiliardová ztráta. Jak šetření dále ukázalo, limit angažovanosti pro B.C.L. Trading byl u této operace překročen o 1,2 miliardy Kč.

KB koncem března oznámila, že na rakousku firmu podala žalobu kvůli dlouhodobému nesplácení závazků, které pro ni vyplývají z akreditivních obchodů. Vzniklá situace zapříčinila v KB nejen rozsáhlé personální změny na všech úrovních, ale i obvinění několika osob z porušování povinností při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku.

Jako první padla v únoru hlava tehdejšího "prvního muže" banky Jana Kollerta, který rezignoval na funkci předsedy představenstva, jež je v KB slučitelná s funkcí generálního ředitele. Analytici se shodli na tom, že Kollertův odchod umožní vládě vyčistit úvěrové portfólio banky, což je základní podmínkou pokračování její privatizace. Ve funkci jej v dubnu nahradil Radovan Vávra, dříve působící v představenstvu pražské pobočky americké Citibank.

Výběr osoby vhodné do nejužšího vedení banky se ukázal jako poměrně složitý problém. Náměstek ministra financí Jan Mládek v této souvislosti řekl, že nový šéf KB půjde do nepřátelského prostředí, kde na něho budou podnikány nejrůznější útoky všeho druhu. Média vyrukovala hned s několika kandidáty, mezi těmi "horkými" byli zmiňováni například bývalý předseda představenstva Credit Lyonnais Heinrich Sittler či ředitel firemních financí české větve Erste Bank Jan Vinter.

Banku muselo postupně opustit téměř celé představenstvo. Statutární orgán, který má být podle stanov KB sedmičlenný, funguje v současné době pouze v počtu pěti členů (Radovan Vávra, Peter Palečka, Radomír Lašák, Tomáš Spurný a David Svojitka). K uvolnění privatizačního procesu KB přispěla také vláda, když v únoru rozhodla o vyvedení aktiv v nominální hodnotě nejvýše 60 miliard Kč. Tato aktiva převzal stát se slevou 40 procent, tedy přibližně za 36 miliard Kč. Ztrátové pohledávky podle návrhu kabinetu odkoupila speciálně zřízená dceřiná společnost KB - Konpo, kterou následně převzala Konsolidační banka (KoB).

Stát pomohl KB již loni, když od ní KoB odkoupila špatné úvěry v nominální hodnotě 23,1 miliardy za 13,6 miliardy Kč. Prostřednictvím FNM se stát podílel také na navýšení základního jmění banky, když do ní vložil téměř sedm miliard Kč. Nyní KB připravuje hromadný odprodej pohledávek za rizikovými klienty. "Smyslem je jednorázově plošně snížit počet rizikových klientů a vytvořit si další prostor pro efektivní vyřešení zbytkového rizikového portfólia," uvedla mluvčí banky Marie Růžičková.

Podle původního harmonogramu privatizace měl být tendr na KB ukončen v září letošního roku, projednání konkrétních podmínek a posouzení nabídek v říjnu a konečné rozhodnutí měla vláda přijmout v listopadu. Nyní se však ukazuje, že rozesílání informačního memoranda zájemcům o koupi 60procentního státního podílu, které mělo původně začít již v polovině května, bude zpožděno přibližně o šest až deset týdnů. Důvodem jsou podle předsedy výkonného výboru FNM Jiřího Havla personální změny ve vedení banky. Jak se před časem vyjádřil šéf KB Vávra, důraz při prodeji by měl být kladen především na kvalitu, přičemž mírné zpoždění o dva až tři měsíce neuškodí.

V loňském roce hospodařila KB podle mezinárodních účetních standardů (IAS) se ztrátou 9,782 miliardy Kč proti ztrátě 9,5 miliardy v roce 1998. Zisk před tvorbou rezerv činil 7,62 miliardy, když v roce 1998 dosáhl 11,4 miliardy Kč. V letošním prvním čtvrtletí dosáhla KB podle IAS zisku před zdaněním 989 miliónů Kč. Po zaúčtování daně z příjmu 1,6 miliardy Kč vykázala banka čistou účetní ztrátu 611 miliónů Kč proti ztrátě 2,3 miliardy Kč ve srovnatelném loňském období.

KB je jednou z největších obchodních bank v zemích střední a východní Evropy. Vznikla oddělením od bývalé SBČS, od které 1. ledna 1990 převzala část obchodní činnosti. Jako akciová společnost byla do obchodního rejstříku zapsána v březnu 1992. Základní jmění KB činí 19 miliard Kč.

Zdroj: ČTK