Za třináct korun nedělám

Minimální mzda začíná růst. Od 1. července je navrhováno 4500 Kč. Odborníci tvrdí, že motivace k práci začíná od 6000 Kč výše.

"Takto stanovená minimální mzda byla faktorem generujícím sociální nezaměstnanost nebo sociální parazitismus," tvrdí Milan Štěch, místopředseda ČMKOS, a pokračuje: "Je-li lidem nabízena pracovní odměna, která je pod či blízko úrovně životního minima, je zcela jasné, že ji nepřijmou. A pokud ji přijmou, ocitnou se pod úrovní životního minima a oprávněně budou žádat o dorovnání. Pokud jde o živitele rodiny, diferenciace mezi mzdou a sociálními dávkami bude stoupat."

Mi

"Všeobecně se tvrdí, že většina sociálních dávek je zneužívána," řekl ministr financí Pavel Mertlík, "zatím to však není nikdo schopen dokázat, protože chybí právní úprava, která by umožnila důslednější provázanost informací Ministerstva financí, sociální správy a zdravotních pojišťoven."

Za kolik se dělá ve světě

V západoevropských zemích je oficiální minimální mzda většinou konstruována tak, aby její příjemce byl schopen uživit čtyřčlennou rodinu na úrovni životního minima. Tím je podporována sociálně ekonomická motivace osob s nižší kvalifikací, aby usilovaly o zajištění obživy především prostřednictvím pracovních příjmů. Je stanovována zákonem, jako například ve Francii, nebo zakotvena v kolektivním vyjedná

Aby se minimální mzda stala motivací pro hledání zaměstnání, musela by se zvyšovat rychleji a v kratších intervalech než částky životního minima. Od svého zavedení v listopadu 1991 bylo životní minimum valorizováno už osmkrát, zatímco minimální mzda od února 1991 pouze šestkrát. V současné době činí minimální měsíční mzda před zdaněním 4000 korun, životní minimum 3770 korun. Pokles pod životní minimum znamená nár

Nelze se potom pozastavovat nad skutečností, že stoupá počet osob odmítajících pracovat za minimální mzdu. Důvodů, které uvádějí, je více:

- ztráta volného času (pod tímto pojmem se velmi často skrývá čas pro práci načerno),

- neochota za tak málo peněz podávat odpovídající pracovní výkon,

- dopravní obslužnost a zvýšené výdaje na cestu do zaměstnání,

- možnost umístění dětí do sociálních zařízení a výdaje s tím spojené,

- nejistota zaměstnání na podřadných pozicích trhu práce a obavy z dočasné ztráty sociálních dávek.

Zvýšení minimální mzdy o pět set korun na tom moc nezmění. Překročí sice po prvé úroveň životního minima, ale o pouhých 13 korun. A navíc, jen na přechodnou dobu, do další valorizace životního minima, kterou vláda chystá pravděpodobně od 1. 7. 2001. Zásadní změnu v motivaci nekvalifikovaných pracovních sil očekávat nelze.

V březnu letošního roku si 15 úřadů práce v okresech s různou mírou nezaměstnanosti udělalo průzkum, za jakou mzdu lidé pracují. V malých organizacích - do 100 zaměstnanců, jich pracovalo pouze 7 % za 4500 korun. Sami zaměstnavatelé považovali za optimální výši minimální mzdy pět až šest tisíc korun.

K zajímavým výsledkům dospěli i pracovníci úřadů práce. Podle nich by se měla MM pohybovat v rozmezí 4500 až 7000 Kč. Nekvalifikovaní nezaměstnaní mají však požadavky vyšší: muži až 9000, ženy se smíří s platem o tři tisíce nižším.

Důsledky protichůdné

Kladem navrhované změny je skutečnost, že vyšší minimální mzda alespoň částečně sníží počet zaměstnavatelů, kteří svým zaměstnancům vyplácejí minimální mzdu a další část v

Finanční dopad zvýšení minimální mzdy v podnikatelské sféře uhradí zaměstnavatelé. Pokud někteří vyplácejí tuto mzdu pouze formálně, přinese její zvýšení vyšší sociální a zdravotní pojistné i vyšší daň z příjmu. Takže: na jedné straně více peněz do státního rozpočtu, na druhé straně ale nárůst mzdových nákladů.

V rozpočtových organizacích je navržená částka vyšší než tarify 1.-4. platové třídy. Od 1. července do konce roku bude třeba dotovat tyto platy částkou zhruba 70 milionů korun. Pokud by ale minimální mzda rostla rychleji a ohrozila další platové tarify, znamenalo by to zvýšit platovou stupnici, což by ukrojilo z rozpočtu dalších 10 až 20 mld. korun.

Zdroj: Ekonom 22/2000