Stát či Nomura musí nalézt řešení pro IPB do 26. června

Klíčovým datem pro další osud Investiční a Poštovní banky je 26. červen, den zveřejnění auditu hospodářských výsledků banky za loňský rok, které zřejmě potvrdí špatnou situaci banky. Řešení pro IPB je tedy třeba nalézt dříve, aby nemuselo dojít k případnému zásahu České národní banky. ČTK to potvrdily dobře informované zdroje.

Způsobů řešení je několik, od uvalení nucené správy po prodej podílu současného největšího akcionáře Nomury jinému vlastníkovi, který by do banky přinesl potřebný kapitál.

Jednou z možností je, že se stát dohodne s Nomurou, která kontroluje 46 procent akcií IPB, a podíl od ní za symbolickou korunu odkoupí, "bleskově" vyhlásí tendr a následně prodá novému investorovi. Jednání státu s Nomurou podle informací ČTK probíhají intenzivně, zatím však bez výsledků. Nomura totiž požaduje od státu minimálně stejnou cenu, za jakou podíl v roce 1998 koupila, tedy tři miliardy korun.

IPB evidovala ke konci loňského roku téměř 52 miliard klasifikovaných úvěrů z celkového objemu 178 miliard korun. Dalších zhruba 28 miliard špatných úvěrů se banka v posledních dvou letech zbavila, když je odprodala speciálně zřízeným komanditním společnostem. V rámci tržní sekuritizace IPB dále za poslední dva roky vyvedla 40 miliard cenných papírů a pohledávek na zahraniční fondy na Kajmanských ostrovech či v Nizozemsku. Některé z těchto operací prošetřovala ČNB v rámci tzv. dohlídky, ale její výsledky ještě nezveřejnila.

Očista banky od desítek miliard špatných úvěrů, což by případný investor určitě požadoval, by tak pořád ještě vyšla daňové poplatníky levněji, než nechat banku padnout, uvedl jeden ze zdrojů.

V případě krachu IPB by podle informací ČTK bylo pravděpodobně nutné vyplatit zhruba přes 100 miliard pojištěných vkladů, což by musel uhradit stát, protože ve fondu pojištění vkladů jsou zhruba tři miliardy korun. Sama IPB do fondu loni přispěla asi jednou miliardou korun (povinný příspěvek 0,5 procenta z průměrného objemu pojištěných pohledávek z vkladů). Objem primárních vkladů činil k březnu letošního roku 227 miliard korun.

Obecně management jakékoliv banky, který ji přivedl k úpadku, má povinnost podat návrh na konkurs, o čemž musí informovat ČNB, řekl ČTK náměstek ministra financí a bývalý auditor Ladislav Zelinka. Ta ji většinou před konkursem "zachrání" vyhlášením nucené správy, neboť na banku v nucené správě nelze vyhlásit konkurs. Banka může odvrátit hrozbu konkursu i podáním návrhu na vyrovnání s věřiteli.

Konkurs je podle Zelinky u banky nevratnou záležitostí, znamenal by útok klientů na banku, která však nemá na výplatu vkladů. "Nucená správa má smysl, když jsou jednání s potenciálním investorem v pokročilé fázi a hrozí nebezpečí, že v mezidobí banka zkrachuje," dodal.

I když nucená správa neznamená ze zákona zmrazení vkladů, jiná cesta, jak uchránit banku před útokem klientů, podle Zelinky není.

Konečný rozsudek auditora nad hospodařením banky může znít "bez výhrad", čímž auditor pouze stvrdí, že to, co je v účetní závěrce, je pravda, ať jsou výsledky sebehorší. Výrok "s výhradou" znamená například nutnost dotvořit opravné položky k úvěrům, uzavřel Zelinka. Auditované výsledky projednají akcionáři IPB na valné hromadě 28. června.

Zdroj: ČTK