Velká část firem v problémových oblastech ve snaze o "přežití" omezuje mzdové výdaje, čímž se jejich pracovní místa stávají pro řadu uchazečů nezajímavá. Více než 110 tisíc nezaměstnaných je bez práce déle než rok a stále přibývá těch, kteří jsou bez místa už dva nebo tři roky. Pouze asi každý třetí nezaměstnaný najde novou práci do tří měsíců po ztrátě předešlého místa. Většina z nich je odkázána často i se svými rodinami výlučně na sociální dávky. Průměrná podpora od úřadů práce za loňský rok přitom činila podle údajů Ministe
rstva práce a sociálních věcí 2529 korun, tedy zhruba o 1500 Kč méně než do ledna platná minimální mzda.Přestože odborníci uvítali, že v květnu nezaměstnanost opět poklesla, podle pracovníků příliš nepokročilo řešení problémů zejména krizových regiónů. Ředitel ostravského úřadu práce Zdeněk Prouza tvrdí: "I když se v ekonomice projevuje postupné oživení, problémy na Ostravsku a v celém regionu jsou natolik hluboké, že trvalejší změny lze očekávat až za několik let." Ministr práce a sociálních věcí Vladimí
r Špidla připouští, že řešení problému trhu práce na severu Moravy a Čech může trvat až 15 let a že řada 45letých nezaměstnaných tam nenajde práci možná už nikdy.Pracovníci úřadů práce v nejproblémovějších oblastech ale také uvádějí, že se mezi podnikateli projevují snahy využít vysoké nezaměstnanosti ke "sražení" mezd. "Samozřejmě, že je to k tomu láká a mnohdy je to i důvod, proč jsou najímáni cizinci. Je třeba ale také vidět, že mají i partnery, kteří jim neplatí," uvedla ředitelka mosteckého úřadu prá
ce Jana Šmejcová. Podobné trendy se projevují také na Ostravsku, kde připadá na jedno volné místo asi 45 uchazečů. Ostravské firmy ke snižování mzdových nákladů vede celková situace v tomto regionu a snaha o "přežití". Přitom jen od počátku letošního roku tam ukončilo samostatnou činnost více než 50 drobných živnostníků a podnikatelů."Dnes jsou nezaměstnaní v Ostravě v evidenci úřadu práce v průměru 14 měsíců a to už na hodně lidí dopadá. Okolo 35 procent uchazečů je bez práce déle než rok, přes 60 procent více než půl roku. Protože mnozí z nich jsou kvalitnější, dopadá na ně tíha nezaměstnanosti psychicky. A to je vede k tomu, že řada z nich slevuje ze svých požadavků a jsou ochotni přijmout i méně kvalifikovanou a méně placenou práci," uvedl Prouza. Podl
e něho však takový přístup se projevuje spíše u starších lidí, zatímco u mladých nezaměstnaných se zájem o získání pracovního míst příliš nelepší. "Ti mají zázemí doma a v řadě případů hrají špatnou roli i rodiče, kteří jim třeba říkají, když máš maturitu, nepůjdeš přece někam prodávat. Když ti dávají jenom šest tisíc, buď raději doma," poznamenal Prouza.Zkušenosti úřadů práce s přístupem určité části nezaměstnaných potvrzují i někteří zaměstnavatelé. Například Helena Motlová, vedoucí personálního oddělení pražské společnosti Schindler uvedla: "K náboru pracovníků využíváme rozličných firem, inzerce v tisku i na internetu a spolupracujeme s úřady práce i personálními agenturami. Úřady práce, kam hlásíme všechna volná místa, nám doporučují převážně uchazeče
na méně kvalifikované práce. Bohužel přicházejí i tací, kteří plní jen formálně povinnost navštívit firmu a zájem o práci pouze předstírají." Podle obchodního ředitele této firmy Petera Hawlana je však zřejmé, že uchazeči o práci postupně mění svá kritéria při shánění místa."Dříve se stalo, že někteří naši pracovníci odešli za příslibem poněkud vyššího platu. Mnozí z nich se však chtějí vrátit, protože brzy zjistili, že noví zaměstnavatelé sliby v mnoha směrech neplní. Zaměstnanci na všech úrovních začínají preferovat stabilitu, jistotu zaměstnání a solidnost," uvedl Hawlan. František Vladař z a. s. IPS uvádí, že řada uchazečů o práci přichází s příliš vysokými mzdovými požadavky. "Naše možnosti a požadavky lidí se postupně sbližují. Jsou i lidé, kteří v 5
0 letech jsou ochotni přes středoškolské vzdělání dělat dělníka," uvedl Vladař s tím, že pod tlakem nezaměstnanosti se u jejich firmy zajímají o práci už i lidé z Moravy a ze Slovenska.Šmejcová připouští, že někteří nezaměstnaní se "mezi řečí" netají tím, že nabízené místo kvůli platu odmítají. "Malý výdělek není kvalifikovaný důvod k odmítnutí místa. Oficiálně však uvádějí třeba, že mají dítě, o které se musí starat a zaměstnavatel je daleko, což zase už může být kvalifikovaný důvod," uvedla.
Zdroj: HN z 12. 06. 2000