Mimořádné výhody mají získat zahraniční investoři, přesáhne-li hodnota jejich kapitálového vkladu 50 a 100 miliónů kun. Blížící se letní turistická sezóna, která by podle odhadů měla Chorvatsku přinést kolem tří miliard amerických dolarů, je sice optimistickým výhledem, ale záhřebskou středolevicovou vládu budou ještě dlouho mrazit důsledky dlouhé zimy režimu prezidenta Franjo Tudjmana, která odpuzovala zahraniční investory. Byl to právě Tudjman se svou garniturou, kdo hospodářsky poškodil zemi pravděpodobně více než poslední válka, tvrdí někteří západní pozorovatelé a dodávají, že překonat neblahé důsledky jeho řízení ekonomiky si vyžádá značné úsilí. Součástí balíku problémů jsou na povrch vyplouvající aféry bývalého ministra financí B. Skegroa, jenž do jedné irské banky uložil kolem 100 miliónů USD, které měly být použity k předvolební kampani, či podivná privatizace nejsilnějšího deníku Vecernji list. Oba skandály odhalují propojenost politické a ekonomické m
oci a centralizaci hospodářství, s níž se nynější vláda musí vypořádat.Investorům jsou otevírány možnosti vstupu do země daňovými změnami a investiční klima má být vylepšeno privatizací. Minulý týden byl například vypsán tendr na monopolní Chorvatské telekomunikace (HT), přičemž akcie nového subjektu by se podle vyjádření ministra hospodářství Goranka Fizuliče měly dostat na burzu po květnu roku 2001. Během příštích let vláda plánuje privatizaci ropného a plynárenského monopolu INA a energetické společnos
ti HEP po jejím rozdělení do tří firem, ale i státních drah a přístavů. Experti nabádají také k tomu, aby konkurence byla vpuštěna i do maloobchodu. "Pokud v sezóně stojí láhev coca-coly tři USD, příčinou je absence zahraničních hypermarketů a konkurence v maloobchodní síti," domnívá se analytická skupina Economist Intelligence Unit. Poněkud zpochybňován je však záměr vlády prověřit některé privatizační projekty z dob Tudjmanovy vlády už vzhledem k administrativním a právním problémům.K získání investorů má přispět snížení cel v průměru o 20 až 40 procent, nižší daně z příjmů a snížení příspěvků zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. Nižší náklady na pracovní sílu by podle slov ministra financí Mato Crkvenace mělo vykompenzovat zvýšení daní z po
honných hmot. Poněkud posunuto má být plánované snížení 22procentní HDP, tvrdí Crkvenac s vysvětlením, že nejprve se musí alespoň částečně postavit na nohy státní rozpočet a dosáhnout zredukování dluhu. Má k tomu přispět několik opatření: reforma důchodového a zdravotního pojištění, omezení personálního stavu ve veřejné správě a zrušení státní pomoci pro bankrotující firmy. Takové drastické opatření ale zřejmě zvýší míru nezaměstnanosti, pohybující se oficiálně na úrovni 22 procent.Zdroj: HN z 13. 06. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
