Češi jsou nespokojení se svou životní úrovní. Vyplývá to z průzkumů veřejného mínění. Jejich někdejší spoluobčané Slováci však mohou obyvatelům České republiky sedm let po rozdělení Československa většinou jen závidět. Životní úroveň v České republice a na Slovensku je diametrálně odlišná, a to ve prospěch Čechů. Prakticky ve všech základních parametrech, určujících ekonomickou kvalitu života obyvatel, Slováci proti Čechům zaostávají. Markantní rozdíl je hlavně ve mzdách. Průměrný český výdělek 12 658 Kč je totiž
o třetinu vyšší než na Slovensku (10 728 Sk).Ceny rostou před očima
Pro většinu obyvatel Slovenska je deset let po pádu komunismu obtížné pochopit, že vlastně vydělávají méně než v roce 1989. Přestože měl totiž tehdy průměrný zaměstnanec příjem 3142 Kčs, to znamená, že za deset let jeho měsíční plat vzrostl o 340 %, reálně dnes jeho mzda dosahuje sotva 88 procent tehdejší hodnoty (přestože v roce 1998 byla už na úrovni 92 % a o rok dříve činila 90 %). Důvodem nepříznivého vývoje jsou ceny. Jejich růst
totiž způsobil, že běžné životní náklady vzrostly o 390 %. Prudký růst cen na počátku 90. let tak způsobil, že většina obyvatel Slovenska sáhla na úspory a použila je na pokrytí nejnutnějších potřeb.Rozčarování Slováků pak umocňuje pohled za řeku Moravu, kde k výši celkového rozdílu v příjmech do značné míry přispívá i kursový rozdíl mezi českou a slovenskou korunou. Středový kurs (průměr mezi nákupem a prodejem cizí měny) činí totiž zhruba 85,50 Kč za 100 Sk. Slováci podle něho v průměru vydělávají 9172 Kč. I přes tento kursový rozdíl se však Slovákům vyplatí jezdit nakupovat zboží do České republiky. Tisíce z nich tak také činí ať už organizovaně, nebo individuálně.
Ceny většiny zboží jsou totiž na české straně v mnoha případech podstatně nižší než na Slovensku. Tato výhoda se může zvětšit ještě tím, že při dražších nákupech mohou požádat o navrácení daně z přidané hodnoty. Velký rozdíl je přitom hlavně u potravin, jejichž cena loni na Slovensku vzrostla v průměru o 2,7 procenta, zatímco v České republice
klesla o pět procent. Levnější než u východních sousedů je však v ČR prakticky veškeré spotřební zboží a tento rozdíl se stále zvyšuje. To potvrzuje i vysoký růst inflace na Slovensku, která loni překročila 10 procent, zatímco v Česku se pohybovala slabě nad dvouprocentní hranicí.Mzdy zřejmě dále poklesnou
Dalším problémem, který Slováky trápí, je vysoká míra nezaměstnanosti. Zatímco v České republice je bez zaměstnání téměř každý desátý člověk v produktivním věku a průměrná nezaměstnanost je okolo devíti procent, na Slovensku je nezaměstnaných přibližně dvakrát tolik, okolo 19 procent. To je zhruba o jedno a půl procenta méně než v okrese Most, který je v Česku nezaměstnaností postižen nejvíce. Nejhorší na Slovensku je v tomto směru okres Rimavská Sobota, kde je bez práce téměř dvakrát tolik lidí skoro 39 procent. Tato neúprosná statistika se těžce projevuje v běžném životě většiny Slováků. Jejich životní úroveň klesá stejně jako loni, poprvé od roku 1989 poklesl průměrný příjem na jednoho člena rodiny (na 4876 Sk).
Mnohé ze slovenských rodin přitom v poslední době více peněz utratí, než vydělají. Téměř polovinu svých výdělků pak vydají jen za potraviny. Odborníci ale upozorňují, že většina Slováků nemá prakticky žádné úspory, takže nemůže dlouho tento životní styl vydržet. Vyhlídky do budoucna přitom nejsou nijak růžové. Ekonomové odhadují, že v první polovině tohoto roku reálné mzdy klesnou o dalších osm procent. Prakticky jediné, v čem se Slovensko může před Českou republikou pochlubit, je růst hrubého
domácího produktu. Zatímco Praha vykazovala loni i předloni jeho pokles, Bratislava hlásila růst. Letos by se podle odhadů měla ale i Česká republika znovu vrátit do kladných čísel.Zdroj: LN z 13. 06. 2000