Investiční a Poštovní banka i dnes v popředí zájmu tisku

Především řešení současné situace třetího největšího peněžního domu v zemi, Investiční a Poštovní banky (IPB), zůstává v popředí pozornosti ekonomických komentářů dnešního tisku.

Stát by měl IPB pomoci, soudí Právo, podle kterého nejsou současné problémy IPB nějakého zvláštního druhu či dokonce s kriminálním pozadím, ale potíže, které roky charakterizují český bankovní systém. "Tedy naprosto stejné, které řešily a stále řeší i všechny ostatní velké banky: ochromující závaží špatných úvěrů poskytovaných především v době, kdy byly státní banky tlačené polistopadovými vládami k úvěrování průmyslových molochů," píše.

IPB se, podle autora komentáře, hlavní příčinou svých současných problémů neliší od ostatních finančních ústavů této země. Jediný rozdíl podle něj spočívá v tom, že IPB je v současnosti soukromou bankou, kde stát svůj podíl prodal, zatímco ostatní velké banky měly či stále mají podíl státu. Rozdíl v hospodaření bank a jejich problémech však není vůbec žádný, píše s připomenutím, že těmto finančním ústavům však stát zatím pomohl.

"Stát by měl tedy dát Investiční a Poštovní bance přinejmenším stejnou šanci k přežití, jakou dal ostatním českým finančním ústavům. Už i proto, že v současnosti ochotně pomáhá miliardovými částkami firmám, které drží tuto banku v problémech," podotýká.

Za nezbytnou označují státní pomoc k záchraně IPB a k získání důvěryhodného strategického investora, který by vystřídal nesolidní Nomuru, Hospodářské noviny (HN). Autorka komentáře ale upozorňuje, že stát u první privatizované velké české banky jako původní majoritní majitel naprosto zklamal, a že špatné tehdejší rozhodnutí se státu dnes vrací jako bumerang.

"Nejenže dokázal, že neumí dobře hospodařit, ale dopustil se kardinální chyby, když se nezúčastnil navyšování základního jmění, tak, že přišel o majoritu. To je v případě, že hodlal svůj státní podíl prodat, neodpustitelná chyba. Někdo o tom, jako zástupce Fondu národního majetku, musel rozhodnout a ten je také prapůvodcem i dnešních potíží," píše s tím, že i proto dnes stát, vědom si své tehdejší chyby, ústy vládních představitelů a guvernéra ČNB vyhlašuje, že nebudou-li jednání o razantním navýšení s Nomurou, která vlastní 46procentní podíl, úspěšná, jsou obě instituce připraveny stabilitu špatně hospodařící banky zajistit. "Není to tak dávno, co nynější premiér Miloš Zeman vyhlašoval, že do bank nedá už ani korunu. Nyní jeho vláda sype do polostátních bank desítky miliard, protože by jinak byly neprodejné. Sluší se však připomenout, že pod špatným obchodem s Nomurou v roce 1997 jsou podepsány bývalé pravicové vlády. Ty patrně počítaly s tím, že Nomura sice prodá nejlukrativnější akciové podíly v dobrých firmách, ale že je následně použije na vylepšení hospodaření samotné banky. Jenže Nomura prodala, co se dalo, a z banky s patrně ještě horším portfoliem úvěrů než v roce 1997 by ráda zmizela. Dnes by měla vláda rozhodnout o tom, jaké kroky učiní, když se s Nomurou na navýšení základního jmění nedohodne. Ve hře jsou varianty různé včetně nucené správy. Ve všech případech je ale státní pomoc k záchraně banky a k získání důvěryhodného strategického investora, který by vystřídal nesolidní Nomuru, nezbytná," míní Hospodářské noviny.

Lidové noviny (LN) v souvislosti s dosavadními vyjádřeními vlády a centrální banky upozorňují, že s Moravia Bankou, Pragobankou a dalšími soukromými ústavy, které měly stejné problémy jako dnes IPB, se tak nemazlila. "Prostě jim vzala licenci, a bylo. A to i přesto, že akcionáři těchto bank, stejně jako dnes pánové z Nomury, dokola ohlašovali navyšování kapitálu a vstup strategického partnera. Proč se v případě IPB píše jiný scénář?," táže se autor komentáře a vzápětí odpovídá: Zkuste odebrat licenci bance, která s třemi milióny klientů dokonale prorůstá celým hospodářstvím.

"Pro sociální demokraty skýtá navíc případná záchrana IPB skvělou příležitost, jak nasbírat politické body, které jim v poslední době žalostně scházejí. .... A k tomu všemu může Miloš Zeman připomenout, že za problémy IPB může zpackaná privatizace, jak ji naordinovala Klausova vláda. Tentokrát bude mít premiér- populista stoprocentní pravdu," komentují dění kolem IPB Lidové noviny.

Za vyčerpaného lva, o jehož potížích zatím víme jen to, že v podstatě má stejné problémy, jako ostatní, kdysi státní banky, označují IPB Zemské noviny (ZN) a České Slovo. "Rozpůjčovala peníze a nyní je nemůže dostat zpět. Převážnou část svých zisků proto nemůže rozdělit mezi akcionáře, protože musí vytvářet rezervy na ztráty. Zdálo by se tedy, že postižení jsou jen akcionáři," píší deníky ve společné poznámce.

Upozorňují ale na pokles důvěryhodnosti banky, jemuž nasvědčují zvýšené výběry vkladů zejména na severní Moravě, a varují před jejím krachem.

Zdroj: ČTK