Bosenští Srbové privatizují strategické firmy

03.04.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Konsolidace centrální banky a zavedení stabilní měny vytváří nezbytné předpoklady pro pokračování obnovy válkou zničeného hospodářství v Bosně a Hercegovině

Konsolidace centrální banky a zavedení stabilní měny vytváří nezbytné předpoklady pro pokračování obnovy válkou zničeného hospodářství v Bosně a Hercegovině. Pět miliard dolarů, které světové společenství přislíbilo a postupně poskytlo na obnovu Bosny a Hercegoviny po občanské a mezietnické válce, dalo vzniknout základně pro fungující ekonomiku neodkázanou výhradně na zahraniční pomoc. Zda se nově vybudované struktury osvědčí, ukáží už nejb

ližší měsíce a roky.

Trvalý pokles tempa hospodářského růstu (viz tabulka) považují experti Mezinárodního měnového fondu za zákonitý; poukazují zejména na nízkou výchozí základnu a na zpřetrhání vnitřních i vnějších ekonomických vztahů. Válka poškodila nej

více výrobní kapacity, bytový fond a infrastrukturu (s výjimkou energetiky).

Obnovu v prvních poválečných letech brzdily prakticky nepřekonatelné rozpory mezi etniky, která si vytvořila národnostně prakticky homogenní muslimsko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny (BaH) a Republiku srbskou. Vytváření důvěry nepomáhal ani nevyvážený přístup světového společenství, které výraznější podíl pomoci distribuovalo do bosenskohercegovské federace, zatímco srbské části republiky si začalo všímat

až v poslední době.

Příznivé příznaky oživení výroby a obchodu spatřují analytici Mezinárodního měnového fondu spíše v muslimsko-chorvatské federaci. Oceňují zvláště pokles inflace a pokrok ve strukturálních reformách. Rozhodující představovaly konsolidace centrální banky a zavedení nové měny místo běžně používané německé marky. Tzv. konvertibilní marku fixovanou na DEM a fungující v režimu měnového výboru (emise peněz se váže na množství devizových rezerv) obyvatelstvo republiky akceptovalo velice rychle.

Hrozbou pro budoucí vývoj zůstává oficiálně přiznávaná čtyřicetiprocentní nezaměstnanost (ve skutečnosti mnohem vyšší) a problém uprchlíků. Současná nedostatková ekonomika navíc plodí korupční praktiky. Její nynější podoba omezuje rozvoj soukromého sektoru a odrazuje příliv přímých zahraničních investic. Jejich nedostatek může vzhledem k slabosti domácího kapitálu zkomplikovat a dokonce i znemožnit pokračování hospodářské, a tedy i politické obnovy.

Překonání této hrozby si vyžádá mnohaleté úsilí. Předpokládá se, že posílení veřejných financí zvýší domácí úspory a pomůže vytvářet zdroje potřebné pro zvýšení sociálních výdajů. Na program dne se dostává dlouhodobá fiskální reforma. Její součástí by se mělo stát snižování vojenských výdajů a reforma daňového

systému. Na pořad dne se dostává také privatizace, která se už rozběhla v Republice srbské.

Důkladně se na ni připravili investoři, podnikatelé a bankéři. Po rozsáhlých rekonstrukcích silnic, mostů, škol, nemocnic, telekomunikační a další infrastruktury, na které poskytly měnové instituce v uplynulém roce miliardu dolarů, se plánují velké investice do zpracovatelského průmyslu a energetiky; předcházet jim bude prodej jednotlivých podniků do soukromých rukou. Připraven už je privatizační projekt na vodní e

lektrárnu Bug-Bijela na řece Drině nedaleko Srbinje. Pokročily přípravy projektu na rekonstrukci železnorudného dolu Ljubija. Na prodej budou doly ve Stanari, státní železnice a obě tepelné elektrárny Ugljevik a Gacko včetně dolů, které je zásobují palivem, informoval vicepremiér Republiky srbské Djuradj Banjac.

Na každý úvěr poskytnutý Světovou bankou, americkou organizací USAID, německou a švýcarskou vládou a dalšími institucemi (úroky se pohybují mezi sedmi a 16 procenty) nabízí vláda vždy celou řadu - průměrně čtyřicet - podniků. Ve dražbách se prodá tři sta z celkem 1347 podniků. Jako první se obálkovou metodou draží nakladatelství Oslobodjenje v Pale. Soutěž má uzávěrku začátkem června. Mezitím probíhají místní dražby v Pale a neformální metropoli Rep

ubliky srbské Banja Luce.

Značnou část podílu na státním majetku získají prostřednictvím privatizačních kupónů, kterých bylo vydáno za 15 miliard konvertibilních marek, občané Republiky srbské. K účasti v kupónové privatizaci, která se rozběhne tento měsíc, se jich přihlásilo více než 80 procent.

Zdroj: HN z 3. 4. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU