Evropskou ústavu nahradí unijní smlouva

Sedmadvacet členských zemí Evropské unie se na summitu, který se konal od čtvrtka 21.6.2007 v Bruselu, po tvrdých dvoudenních jednáních na základních obrysech nové unijní smlouvy nakonec dohodlo. Německo se jako předsednická země v Radě Evropské unie osvědčila, neboť dokázala jednotlivým členským zemím vyhovět a zároveň zajistila, aby novou unijní smlouvy uznaly všechny státy EU. Nejhorší situace nastala, kdy souhlasu stálo v cestě pouze Polsko. Kancléřka Německa Angela Merkelová nejprve zkoušela vystrašit Polsko hrozbou, že vyhlásí mezivládní konferenci bez souhlasu Varšavy. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy se spolu s britským premiérem Tonym Blairem rozhodli začít polského prezidenta Lecha Kaczyňského a polského premiéra Jaroslawa Kaczyňského přemlouvat. Do debaty se přidal také španělský premiér José Luise Zapatera a následně i lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Kancléřka Angela Merkelová vyřešila situaci tím, že pohrozila Polsku izolací. Díky tomuto tvrdému kroku summit nakonec skončil dohodou.

 
Na čem se evropští politici dohodli

Ústava to nebude

Zástupci členských zemí Evropské unie se dohodli na základních obrysech nové stručnější unijní smlouvy. Detaily této smlouvy by měly být doladěny na říjnovém summitu EU a smlouva schválena parlamenty jednotlivých zemí do června 2009. Nová smlouva však již nebude mít ústavní charakter a také nebude obsahovat zmínky o vlajce či hymně.

Institucionální změny

Na summitu se rozhodlo o zavedení úřadu stálého prezidenta EU, který bude volen stejně jako v případě euroústavy na dva a půl roku (maximálně na pět let). Místo unijního ministra zahraničí se nakonec rozhodlo o zavedení funkce s názvem vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Změna hlasování

Hlasování bude do roku 2014 probíhat na základě hlasovacího uspořádaní podle smlouvy z roku 2000 z Nice. Toto uspořádání je výhodné především pro Polsko a pro menší státy Evropské unie. Následně bude platit systém dvojí většiny předpokládaný v euroústavě. Tento systém vyžaduje souhlas 55 procent členských zemí EU, které zároveň představují 65 procent obyvatel Evropské unie.

Platnost občanských práv

Na základě dohody platí i nadále právní návaznost Charty základních práv EU pro všechny členské země. Velká Británie si však vymohla výjimku, že tento dokument nesmí zasahovat do britského práva čili jinými slovy že Charta základních práv pro Británii neplatí.

Posílení národních parlamentů

Nový návrh také obsahuje posílení role národních parlamentů. Tyto parlamenty mohou nově zvrátit ty návrhy Evropské komise, které by výrazně zasahovaly do národních kompetencí. Pro zvrácení návrhu se však na tom musí shodnout 55 procent národních parlamentů.

Konec svobodné konkurence

Podle návrhu Francie byl z textu vyjmut pojem svobodná konkurence, který je jedním z hlavních cílů Evropské unie.

Zmenšení Evropské komise

Členské státy Evropské unie se na summitu dohodli také na zeštíhlení Evropské komise ze současných 27 komisařů na pouhých 17.

Česká republika je spokojená

Nová unijní smlouva již nebude mít ústavní charakter, bude stručnější a nebude obsahovat jakékoliv zmínky o evropské vlajce nebo evropské hymně.Hlavním požadavkem České republiky bylo zavedení mechanizmu, prostřednictvím kterého by bylo možné převádět pravomoci nejen z členských zemí do Bruselu, ale také naopak (tzv. oboustranná flexibilita). Tento požadavek však byl splněn bez práce, neboť Německo jako předsednická země vyjasňující formulaci zařadilo do návrhu usnesení ještě před summitem. Další požadavek ČR týkající se zvýšení role národních parlamentů vybojovali s českou podporou Nizozemci. Ti zajistili, že když nebude s návrhem nějakého unijního zákona souhlasit 55 procent parlamentů, vystaví zákonu oranžovou kartu a Evropská komise bude muset daný zákon přepracovat nebo zavrhnout.

Češi se na summitu nejvíce zasloužili především o udržení Polska u jednacího stolu, když navrhli Polsku kompromisní řešení. Odměnou za pomoc je pro Česko například  úspěšný polský boj o změnu hlasovacího systému při jednání členských zemí. Tento nový hlasovací systém je totiž výhodnější nejen pro Polsko, ale také pro Českou republiku. Česko však muselo také ustoupit Velké Británii, když dohodu nevetovalo kvůli výjimkám týkajícím se neplatnosti Charty základních práv ve Velké Británii.