Vklady klientů u bank loni reálně klesly

Hlavní zdroj monetární politiky bankovního sektoru, jímž jsou přijaté vklady klientů, v loňském roce prakticky přestal růst. Vyplývá to z analýzy makroekonomického vývoje ČR za rok 1999, kterou publikoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle ní stavy vkladových účtů v domácí i cizí měně v úhrnné výši 1200,3 miliardy Kč vykázaly v roce 1999 přírůstek pouze půl procenta, což je v dlouhodobé časové řadě vůbec nejnižší nárůst.

Zastavení růstu nominální hodnoty se týká především korunových depozit, která vykázala minimální přírůstek 0,2 procenta. Devizové vklady v přepočtu na koruny se v roce 1999 zvýšily o 2,2 procenta a předstihly mírně růst roku předcházejícího.

"V reálném vyjádření vychází u vkladů v korunách po odpočítání inflace a průměrných ročních úrokových výnosů, které se připisují automaticky, pokles o 6,4 procenta. Také zdánlivý růst devizových úložek se po započtení růstu kursu dolaru a inflace jeví reálně jinak. Ve skutečnosti tedy bylo v roce 1999 nově uloženo na korunových účtech u komerčních bank o 66 miliard korun méně, než kolik bylo vyzvednuto," upozorňuje ČSÚ s připomenutím, že v roce 1997 vykázaly vkladové účty meziroční přírůstek téměř pět procent, v roce 1998 1,6 procenta.

Největší část peněžních prostředků uložených rezidenty u bank připadala na konci loňského roku obyvatelstvu - 64,1 procenta. Na bankovních účtech drželi občané zhruba stejný obnos jako před rokem (743 miliardy Kč), takže další jejich úspory podle ČSÚ směřovaly do jiných produktů peněžního a kapitálového trhu a do hotovostí držených mimo bankovní účty. Tomu podle ČSÚ nasvědčuje nebývale vysoký meziroční nárůst oběživa (o 24,1 procenta, tj. o 31 miliard Kč), z něho značná část zřejmě představuje tzv. domácí peněžní spoření.

Postoj veřejnosti k nynější situaci v bankovnictví naznačil i i bleskový exkluzivní průzkum společnosti Sofres Factum pro ČTK, podle něhož občané nevěří, že IPB byla poslední bankou, která měla problémy. Zatímco do banky by si uložilo peníze 29,5 procenta dotázaných, 42,2 procenta z celkového vzorku 502 dotázaných obyvatel považuje za nejvhodnější způsob uložení peněz nákup nemovitostí. Téměř 13 procent by si úspory ponechalo doma a jen malá část občanů by řešila nejistotu nákupem spotřebního zboží (6,0 procenta), popřípadě uložením hotovosti do fondů (4,0 procenta).

Druhý největší sektor podle objemu uložených peněz v hodnotě téměř 230 miliardy Kč, sektor nefinančních organizací, snížil podle analýzy ČSÚ v důsledku zhoršené ekonomické situace v roce 1999 své vklady o šest procent, tedy o 14,5 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK