Konsolidační banka už má 3813 klientů, jimiž jsou vedle malé hrstky známých velkých firem méně známé nebo neznámé střední a malé firmy. Je další očekávaná vlna bankrotů, k níž může dojít kvůli převodům firemních úvěrů z bilancí otřesených a restrukturalizovaných bank do státního dluhojemu, jen šířením poplašné zprávy?
Při pohledu na podrobnou strukturu zdrojů při analýze firemní klientely bank se ukazuje, že v posledních čtyřech letech závislost firem na cizích zdrojích například ve zpracovatelském průmyslu neklesla. Přetrvává nedostatek vlastního kapitálu. Snižuje se sice podíl bankovních úvěrů, které zde v současné době tvoří něco mezi čtvrtinou až pětinou zdrojů. Vě
tší roli začínají hrát ostatní cizí zdroje, ale tento růst se bohužel vysvětluje i tím, že firmy si zvykly opožďovat se čím dál víc v platbách svým obchodním partnerům. Snaha jít za zdroji na kapitálový trh je stále velmi malá. Na celkových zdrojích průmyslových podniků se zatím obligace podílejí necelými dvěma procenty.Na klesajícím vlastním jmění, které lze v průměru pozorovat, se podepisují firmy, které ma
jí jeho hodnoty zcela záporné. Objem poskytnutých úvěrů se v průběhu deseti let znásobil. Bohužel se však zmnohonásobily i špatné pohledávky. Vytvořené rezervy a opravné položky v celém bankovním sektoru svou výší na problematické úvěry pochopitelně nestačily. Zatímco v Polsku nebo Maďarsku představuje objem klasifikovaných úvěrů méně než 10 % všech poskytnutých úvěrů, ČR se už několik let potácí v číslech přesahujících 30 procent. Porovnáním s vytvořeným produktem v běžných cenách se dá říci, že každá stokoruna vytvořeného HDP je zatížena více než 13 korunami špatných úvěrů.Víme kdy a jak
Propletenec
firem a bank vznikl již v době kuponové privatizace. Banky tehdy ovládly značnou část podniků tím, že financovaly svými investičními fondy jejich nákupy. Na investiční bankovnictví pak nabalovaly další produkty, z nichž se úvěry jevily jako nejlogičtější. Jejich pomocí získávaly firmy kapitál. Výsledkem je přeúvěrovanost české ekonomiky, která nejprve neúměrně drahými cizími zdroji potopila značnou část podnikové sféry a její potíže pak logicky stáhly ke dnu i samotné banky. S ironií pak lze říci, že pomsta byla sladká. Převody špatných pohledávek z bilancí bank na Konsolidační banku znamenají pro firmy, jichž se týkají, stigma.Malých a středních firem má KoB nejvíce. Ty s obratem do pěti milionů tvoří asi 43 % z celkového počtu 3813 klientů KoB, podniky s obratem od pěti do 25 dalších 36 %. Podíl jejich úvěrové angažovanosti na bilanční sumě KoB je jen zhruba osm procent. Banky ovšem ze svých portfolií uvolňují stále "menší" špatné úvěry. Například Komerční banka při čištění své bilance v srpnu 1999 přev
edla do KoB 253 pohledávek, letos v březnu však už 4564 pohledávek.Jeden hot, druhý čehý
Mocenská struktura firem, jak lze s jistou nadsázkou charakterizovat management, majoritní a minoritní vlastníky, u nás vznikala nepřipraveně a neorganizovaně. Na jinou stranu táhl management, stimulovaný k tomu, aby vyšel vstříc hlavnímu vlastníkovi nebo naopak hrál svou vlastní hru. Majoritní vlastník se snažil poškozovat vlastníky minoritní. To vedlo k obecnému povědomí, že přijde-li někam většinový vlastník, je tř
eba utéct, protože minority budou ožebračeny a management zatčen.Může za to kapitálový trh?
Zahradníci českého kapitálového trhu na něj prostřednictvím kuponové privatizace vysadili asi 1600 emisí. Tímto množstvím titulů byla pražská burza cenných papírů zahlcena. Některé z nich byly v prvních letech velmi nadhodnocené a Česká republika se tak stala velmi atraktivním místem pro investování. Hodnota akcií na trhu nebyla nijak propojena s hodnotou podniku, který reprezentovala. O tom, že by trh vznikl prostřednictvím vydávání vlastního akciového kapitálu ze strany firem, nebyla vůbec řeč. Ještě donedávna se tímto způsobem financovala v zemi jediná společnost. Trh byl tedy velmi specifický.
Jak se půjčovalo
Při poskytování úvěrů často rozhodovala kvalita zpracovaných tabulek. V nich propočtená čísla o návratnosti úvěrový pracovník banky zkontroloval, na analýzu podnikatelského záměru jednoduše neměl čas. "Na posouzení jedné žádosti o úvěr nemám víc než dva dny," řekl v době vrcholícího úvěrového boomu referen
t-úvěrář jedné velké české banky.Potápějící se banky
Krize malých a středních bank nesouvisela bezprostředně s úvěrovým rizikem, i když podíl špatných pohledávek v jejich portfoliích byl také obrovský. Šlo spíš o krize likvidity. Selhání velkých bank však už znamenalo zcela nezvládnuté úvěrové riziko. Neměly to lehké, ale svádět na podnikovou sféru se to nedá. Rozdíly mezi nákladovými a výnosovými úroky byly podstatně vyšší než ve vyspělých zemích. Přesto docílené provozní zisky nestačily na tvorbu vlastn
ího jmění v rozsahu, který by kryl vznikající rizika. Příliš optimistické výhledy vývoje ekonomiky do ní vrhaly stamiliardové částky za úroky, které lze zvláště v některých obdobích označit za nekřesťanské.Vybírat rozinky ale možné bylo. V průběhu posledních více než dvou let, kdy domácí banky s problémovými portfolii přestaly úvěrovat, se zahraniční banky operující na českém trhu nijak neomezovaly. Jejich úvěry rostly při nižších docilovaných maržích. O zvládaném riziku říká cosi i porovnání podílu klasi
fikovaných úvěrů. Zatímco u velkých českých bank se pohybují v posledním roce okolo 40 procent, zahraniční banky u nás vykazují nejvýše 13% hodnoty. Je však pravdou, že segment, jemuž poskytují své úvěry, má v sobě zakomponována menší rizika (např. podniky s cizí kapitálovou účastí).Odstřiženy od financování
Restrukturalizace bank a revitalizační programy vybraných firem nyní nečekaně zatopí velkému okruhu dalších firem, které jsou za horizontem státní pomoci. Přesun špatných dluhů do státní KoB se děje šm
ahem, a tak podtrhává koberec pod nohama těm, kdo ještě stáli.V jednom městě, za několika horami, žila, byla a vyráběla jedna firma. Nebyla z největších, ale ani z nejmenších. Vznikla poměrně běžným způsobem - management státního podniku založil akciovou společnost a předložil nakonec vítězný privatizační projekt.K přežití v nových podmínkách firma potřebovala investice. Peníze na ně nemohla dát dohromady z vlastních zdrojů, když měla základní jmění jen málo přes milion korun. Takže byla financována z drtivé většiny bankou. Až dosud to není pohádka, ale běžná realita 90. let u velké spousty firem. A. s. Hard Jeseník měla ale svým způsobem smůlu. Její financující banka byla Česká spořitelna, jež byla před privatizací vyčištěna od pochybných úvěrů (viz rámeček převádění úvěrů z bank).
Firma
splácela řádně své závazky, přesto ji v bance klasifikovali jako pochybného či ztrátového dlužníka. Důvodem byla zřejmě špatná kapitálová struktura - firma byla od začátku velmi zadlužena (viz tabulku). V takové situaci bylo řešením jedině posílení vlastního kapitálu - po dohodě s bankou firma připravovala zvýšení základního jmění, resp. vstup strategického partnera.Žel převody úvěrů zastihly podnik v průběhu tohoto procesu. V rámci pochybných aktiv došlo i na úvěry poskytnuté společnosti Hard Jeseník. Největším dlužníkem firmy se tak stala Konsolidační banka, s. p. ú. neboli banka - nebanka.
Postoupením pohledávek na Konsolidační banku se výrazně zhoršily možnosti financování. Poskytnutí dalších úvěrů nebylo reálné, v úvahu připadalo nalezení strategického partnera. Podnik totiž pořád měl zakázky díky tradici podpořené referencemi. Za rok 1999 dosáhl při 400 zaměstnancích obratu přes 600 mil. korun.
Nalezení partnera ale není jen tak. Naopak ke zhoršení finanční situace stačí málo. Jestliže dodavatelé začnou cítit problémy, mohou požadovat placení v hotovosti. "Pokud máte platit za materiál hotově, ale sami dostanete úhradu až po 2-3 měsících, pak je platební neschopnost na spadnutí," hodnotí uplynulý půlrok M. Zlámal, předseda představenstva Hardu. "Pak
stačí nárůst pohledávek po splatnosti a nemáte peníze." Hard nakonec poslal jeden z věřitelů do konkurzu, který prohlásil Krajský obchodní soud v Praze 31. 5. 2000.Příběh manažerského odkupu, podkapitalizace a ztráty důvěry při převedení pohledávky na KoB má tedy konkurzní dohru. Ta vypadá poměrně nadějně. Přes ztrátu části zakázek a propouštění výroba úplně nepřestala. Zájem o značku a tradičního výrobce připravil pro správce konkurzní podstaty zajímavou možnost: Zachovat výrobní činnost v podniku Hard, což se zdařilo. Od 24.7. tohoto roku vyrábí v podniku jako nájemce firma Warex a otevírá se možnost zpeněžit podnik (rozhodující část konkurzní podstaty) jako funkční výrobní závod.
Zdroj: Ekonom 34/2000
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
Cupra Terramar VZ e-Hybrid (200 kW): Chce být za každou cenu originální
