Stát je špatný zaměstnavatel, když nevyužívá výhod ke mzdě

Nefinanční zvýhodňování zaměstnanců je teprve na začátku, zatímco v Evropě je standardním nástrojem. Zemanův kabinet sice prosadil zvýhodnění podmínek pro podnikatele, kteří budou pracovníkům přispívat na sociální zabezpečení, ale stát se dál chová jako špatný zaměstnavatel. Zatímco řada soukromých firem přispívá svým zaměstnancům vedle přidělení auta pro služební i soukromé účely například na důchodové nebo životní připojištění už řadu let bez ohledu na nedávnou novelu zákona, s

"Nejsme si vědomi, že by se ve státní sféře něco takového dělalo," řekl včera HN mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Václav Svoboda. Předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová zdůraznila, že státní instituce přispívají na penzijní zabezpečení svých zaměstnanců jen ojediněle a velmi málo. "Stát by si měl vyjasnit, jak bude postupovat jako zaměstnavatel, protože v tomto směru má stejnou úlohu jako zaměs

Poskytování sociálních služeb například ve stavebních firmách, které patří k pilířům české ekonomiky, je velmi rozdílné. "Situace ve stavebnictví v posledních letech není vůbec příznivá. Snažíme se, aby jak penzijní připojištění a sociální služby, u kterých si mohou firmy výdaje odečíst z nákladů, fungovalo," uvedl Karel Zíb z od

Největší český stavební podnik IPS podle personálního ředitele Tomáše Kotouče nečekal na novelu a svým zaměstnancům přispívá na důchod už přes pět let. "Teď je to pro firmu příjemnější, protože jí to stojí méně. Máme tyto příspěvky samozřejmě v kolektivní smlouvě, ale jejich výši nebudu říkat, protože to je otázka konkurenční výhody," poznamenal. Podle něj jde o podstatně vyšší sumy než 100 Kč, které dávají na připojištění některé státní instituce.

Od zaměstnavatelů však podpora budoucnosti jejich pracovníků není pouze vyjádřením zájmu o zaměstnance, ale zejména pro obě strany výhodnou možností, jak zvýšit příjmy pracovníka a přitom ho nedostat do daňové pasti. Požadované zvyšování platů se často rozplývá ve zvýšených odvodech sociálního a zdravotního po

Z tohoto důvodu jsou častěji využívány příspěvky na penzijní připojištění, které lze zahrnout do nákladů, než například podpora životního pojištění. "Zaměstnavatel životní pojištění jednak platí z čistého zisku, zaměstnancům roste o pojistné daňový základ a zdaněno je navíc i samo plnění, tedy peníze, které zaměstnanec obdrží po doběhnutí smlouvy," vysvětluje mluvčí pojišťovny Kooperativa Martin Diviš. Průzkum firmy Stem/Mark naznačuje, že jen tři z 38 manažerů hromadné životní pojištění zaměstnan

Také v penzijním připojištění by se měl model pro výpočet daňových úlev zjednodušit na maximální odečitatelnou částku 12 tisíc ročně. Zaměstnavatel může v současné době zahrnovat do nákladů příspěvek do výše 3 % hrubé mzdy pracovníka. "Zaměstnanci, který spoří alespoň 100 Kč měsíčně a odpracuje minimálně den v měsíci, náleží

Velké finanční instituce a podniky možnost takové podpory zaměstnanců hojně využívají. Prakticky všechny firmy a podniky, které svým zaměstnancům přispívají, mají však určité podmínky: Především počet let odpracovaných v podniku a uzavření připojištění u fondu, se kterým bývají propojeny.

Zdroj: HN z 23. 08. 2000