Evropská centrální banka volá po mzdové zdrženlivosti, MMF po flexibilním pracovním trhu. Inflace spotřebitelských cen v jedenácti zemích Evropské měnové a hospodářské unie (EMU) dosáhla v červenci 2,4 procenta. Tento suchý fakt, o němž v těchto dnech informoval Evropský statistický úřad Eurostat, je dobrá i špatná zpráva. Dobrá v tom, že míra inflace se udržela na úrovni předchozího měsíce. Méně povzbudivé je, že dosáhla čtyřletého červencového maxima. P
odstatně horší je ale zjištění, že poprvé od zavedení jednotné měny na počátku roku 1999 byla ve všech jedenácti zemích eurozóny nad dvouprocentní hranicí, kterou za horní limit stanovila Evropská centrální banka (ECB).Hranice se pohybovala od nej
vyšších 5,9 procenta v Irsku až po dvě procenta v Německu, Francii a také Rakousku, kde bez ohledu na uvedený příznivý údaj nevládne spokojenost. Pohled na vývoj posledních let totiž zřetelně naznačuje trend narůstání cenové hladiny, který zesílil od počátku roku. Taková tendence je ovšem patrná takřka ve všech zemích Evropské unie. Výjimku tvoří Švédsko a Británie, tedy země, které nepřijaly euro. Londýnu k dobrému výsledku napomohl pokles průměrných příjmů, což je jeden z klíčových faktorů inflačních tlaků. Jak minulý týden uvedl britský statistický úřad ONS, za uplynulé téměř tři roky je to největší pokles dynamiky růstu příjmů, která se v posledních čtyřech měsících pohybuje mezi 4,1 až 4,6 procenta. Sami ekonomové jsou takovým obratem překvapeni a vždy ostražitý Výbor pro monetární politiku britské centrální banky zprávu přijal s uspokojením.Na rozdíl od zmíněných dvou nečlenských zemí eurozóny má daleko větší potíže Dánsko, kde se příští měsíc koná referendum o přistoupení k měnové unii. Na základě červencových údajů by se ale nekvalifikovalo, neboť jeho průměrná za posledních 12 měsíců je na 2,8 procenta. Od nového člena se přitom vyžaduje maximálně 2,6 procenta. Je otázka, nakolik tato skutečnost nahrává spíše odpůrcům eura.
Analytici se klo
ní k názoru, že v eurozóně zatím nedosáhla svého vrcholu, obnovilo se oslabování eura a pokračuje výrazný růst cen ropy. Nevylučuje se proto, že srpnová stoupne až na 2,5 procenta. To posiluje očekávání, že Evropská centrální banka na příštím zasedání 31. srpna opět zvýší hlavní refinanční úrokovou sazbu (pravděpodobně o čtvrt procentního bodu), která představuje 4,25 procenta a od loňského listopadu se měnila již pětkrát. Ekonomové Evropské komise tváří v tvář vývoji zpochybnili, že se vyplní její březnový odhad průměrné pro letošní rok na 1,8 procenta. Sama komise však v minulých dnech již oznámila, že připravuje tuto revizi.Zdroj: HN z 21. 08. 2000
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
Cupra Terramar VZ e-Hybrid (200 kW): Chce být za každou cenu originální
