Důraz na ekonomickou stránku mezinárodních vztahů přivedl americké firmy i do střední Evropy. Když před více než sedmi lety nastupoval Bill Clinton do úřadu jako první prezident USA zvolený po studené válce, málokdo to zvažoval v intencích amerických firem a možností jejich vstupu na středoevropské trhy. Netrvalo ale dlouho a tento politik bez dlouhodobých koncepcí, což mu bylo vytýkáno, přišel se strategií "enlargement", ro
zšíření okruhu demokratických států s tržní ekonomikou. Při hodnocení končící "Clintonovy éry" na tento aspekt jeho aktivit poukazuje světový tisk.Prezident záhy pochopil smysl ekonomizace zahraniční politiky s tím, že rozvoj demokracií orientovaných na trh a navzájem provázaných obchodními dohodami prospěje bezpečnosti ve světě. "Nenajdete ve světě dva státy, které by spolu chtěly válčit, mají-li zároveň na svém území McDonald's," napsal na konci Clintonova prvního období list New York Times.
Politolog S
amuel Huntington si dovolil na stránkách prestižního čtvrtletníku Foreign Affaires shrnout cíle americké politiky takto: prosazovat americké zákony v zahraničí, podporovat zájmy firem USA pod heslem volného obchodu a otevřeného trhu, vést jiné státy k hospodářským rozhodnutím prospěšným pro Ameriku, propagovat vývoz zbraní z USA a zároveň totéž ztěžovat jiným zemím.Jestliže za časů studené války vládla strategie zadržování, teď jde o enlargement, neboli širší přístup firem USA na nové trhy. Zatímco dříve byl lotrem číslo jedna komunismus, teď se jím měl stát protekcionismus. Koncepce rozšiřování byla nejdříve zaměřena na asijské a latinskoamerické státy, později na střední Evropu, kde ale chvíli trvalo, než se ujala. Dokonale ovšem do této vize zapadlo ro
zšiřování NATO a někteří Američani dokonce Partnerství pro mír přejmenovali na Partnerství pro obchod.Přitom na počátku 90. let se zdálo, že střední Evropa zůstává mimo okruh zájmů USA, které jako by uvolnily místo Evropské unii. Americké politiky v podstatě probudilo až energické zapojení Německa v našem regionu. Do roku 1995 na sebe SRN strhla většinu obchodu EU se státy Visegrádu a Slovinskem, pro něž je hlavním zdrojem kapitálové a odborné pomoci.
Střední Evropa se sice ani poté nestala středem amerického zájmu, ale ten přece jen zesílil. V Maďarsku se Spojené státy staly investorem číslo jedna, do roku 1998 vedly také v Polsku, v ČR jsou třetí až čtvrté. Jsou to navíc pozice daleko významnější, než jaké vykazuje obchodní výměna USA s těmito státy. Ne
jdříve, již na počátku debaty o rozšiřování NATO, si našeho regionu všimly americké zbrojní koncerny. Přestože tu zatím žádné oslnivé obchody nenadělaly a ve výkonech je předběhly spotřební obory, věří, že jejich čas přijde brzy, s tím, jak noví členové NATO začnou přezbrojovat své armády.Zdroj: HN z 21. 08. 2000