Třebaže se v Polsku od roku 1989 vystřídalo do dnešního dne deset vlád nejrůznějšího politického zaměření - od levostředé přes centristickou až po pravostředou -, nemělo to dosud výraznější negativní vliv ani na ekonomickou transformaci ani na tempo hospodářského růstu. Průměrným ročním přírůstkem HDP mezi 5 až 6 % v uplynulé dekádě se Polsko umístilo ve skupině postkomunistických zemí na prvním místě
.Po mírném zpomalení tempa v loňském roce, způsobeném mj. ztrátou ruského trhu, nabrala polská ekonomika v prvním pololetí letošního roku opět vyšší obrátky, když její vykázal přírůstek 6 %, zatímco loni ve stejném období vzrostl jen o 2,3 %. Hnacím motorem se stal export, který díky dobré konjunktuře zejména v zemích Evropské unie, kam směřuje na 70 % pols
kého vývozu, vzrostl za prvních pět měsíců o 12,3 % při růstu dovozu o 9,8 %. Pokud se tento trend v druhém pololetí udrží, schodek obchodní bilance by tak neměl překročit loňský. Tak by se podle ekonomů mohlo podařit udržet i schodek běžného účtu platební bilance (kromě výměny zboží zahrnuje i pohyb kapitálu) na 8 % HDP, což je považováno za kritickou hranici, jejíž překročení v minulosti v Mexiku nebo v Thajsku vedlo k vážné finanční krizi. Černými body na jinak celkově příznivé pololetní bilanci je přetrvávající vysoká nezaměstnanost - 13,5 % práceschopného obyvatelstva, proti prvnímu pololetí loňského roku vzrostla o 17,5 % na 2 437 000 osob - a dvouciferná inflace (10,2 % v červnu).Politika a ekonomika
Otázka, kterou si dnes v Polsku klade většina domácích i zahraničních pozorovatelů, zní, zda tento celkově příznivý makroekonomický vývoj bude pokračovat a zda se nastávající politické otřesy nepromítnou negativně i do dalšího ekonomického vývoje přinejmenším zprostředkovaně, ať již poklesem důvěry tolik
potřebných zahraničních investorů nebo oslabením pozice Polska v závěrečné fázi vyjednávání o vstupu do Evropské unie.V červnu se totiž rozpadla koalice pravého středu vzešlá z voleb v roce 1997, když z vlády odešla liberálně orientovaná Unie svobody (UW) vedená architektem polských hospodářských reforem a dosavadním ministrem financí Leszkem Balcerowiczem. Polsko tak má poprvé od roku 1989 menšinovou vládu jedné strany, jíž je národovecká pravicová strana Volební akce Solidarita (AWS). Ta má ve 460členn
ém Sejmu, dolní komoře parlamentu, 201 poslanců, takže při prosazování svých návrhů zákonů je odkázána na podporu jiných stran.Pro další vývoj bude zvlášť důležité, jak dopadne hlasování o vládním návrhu státního rozpočtu na příští rok (viz tabulku). Pokud by se vládě nepodařilo získat potřebnou většinu poslanců a rozpočet nebude přijat, pak podle polské ústavy musí být parlament rozpuštěn a vypsány předtermínové volby. Ty by se mohly konat nejdříve v březnu a vláda z nich vzešlá by mohla převzít otěže pr
avděpodobně v červnu. Do té doby by zemi spravovala dosavadní Buzkova vláda, která by hospodařila podle tzv. rozpočtového provizoria, tj. návrhu rozpočtu, který parlament odmítl schválit.Za těchto okolností nepřekvapuje, že návrh státního rozpočtu vyvolal živé reakce, a to ještě dříve, než vláda začátkem července schválila jeho hlavní obrysy. Hlavní bitva o něj proběhne přirozeně v Sejmu, až se koncem srpna poslanci vrátí z dovolené. Již nyní se většina pozorovatelů kloní k názoru, že rozpočet nezíská v S
ejmu podporu poslanců Balcerowiczovy strany ani levicové opozice, takže zemi čekají předčasné volby. Funkční období parlamentu by jinak končilo až na podzim příštího roku.I když mezi polskými ekonomy nechybějí hlasy, že vládní návrh státního rozpočtu sice nikoho neuspokojuje, ale na druhé straně nijak nezvětšuje hrozbu finanční krize, analytici při svých úvahách o jeho odmítnutí se opírají hlavně o Balcerowiczowo vyjádření, že jde jen o "obratný předvolební rozpočet", který ochudí státní pokladnu. Ani pod
le šéfky Polské centrální banky Hanny Gronkiewiczové-Waltzové není rozpočet dostatečně restriktivní a "střednědobě zvyšuje pravděpodobnost hospodářské nestability v roce 2002 a v nadcházejících letech".Šance má opozice
Jak už v jistých říjnových prezidentských volbách, tak v dosud hypotetických předtermínových parlamentních volbách na jaře příštího roku má podle nejrůznějších průzkumů voličských úmyslů největší šance na úspěch levicová opozice.
Na pozadí příznivých makroekonomických výsledků v poslední dekádě se tak výrazný příklon voličů k levicovým opozičním stranám může zdát nepochopitelný. Určité vysvětlení nabízí minulý týden ve Varšavě zveřejněná zpráva Diagnóza polské společnosti 2000, kterou si nechala vypracovat týmem nezávislých sociologů součas
ná Buzkova pravicová vláda, která hledala odpověď na otázku, proč tolik ztrácí v průzkumech veřejného mínění. Z obsáhlého empirického výzkumu, při němž na tři tisíce polských rodin odpovídalo na desítky otázek pracovníků statistického úřadu, vyplynulo, že polovina Poláků hodnotí dosavadní výsledky hospodářské transformace negativně a že od roku 1997, kdy byl prováděn obdobný výzkum a kdy se k moci dostala současná vláda pravého středu, vzrostl počet nespokojených o 20 %.Hlavní příčinou nespokojenosti je materiální situace polských rodin. Osm z deseti rodin uvedlo, že nemá žádné úspory, víc než polovina rodin neposílá z finančních důvodů děti o prázdninách na letní tábory a 64 % si letos muselo odřeknout dovolenou. Přibližně 46 % respondentů přitom uvedlo, ž
e jejich situace se v posledním roce zhoršila nebo nezlepšila. Nejhůře se v roce 2000 vede v Polsku rolníkům a rodinám s více dětmi. Z výzkumu dále vyplynulo, že sociální ovzduší v zemi se výrazně zhoršilo od loňska, kdy proběhla reforma zdravotnictví a důchodového zabezpečení.Preference
Ve světle těchto údajů pak výsledky posledních červencových průzkumů voličských úmyslů už tolik nepřekvapují. Pětiprocentní práh by při nastávajících parlamentních volbách překročilo pět politických stran. Bezkonkurenčně první je Svaz demokratické levice (SLD), pro který chce hlasovat 44 % voličů. Na druhém místě, ale daleko za SLD, je s 21 % současná vládní strana Volební akce Solidarita (AWS), na třetím s 10 % rolnická Polská lidová strana (PSL), na čtvrtém s 9 % Balcero
wiczova Unie svobody (UW) a na pátém se 6 % socialistická Unie práce (UP). Dvě levicové strany - SDL a UP - by tak získaly polovinu všech míst v Sejmu, kdyby se konaly volby nyní.Pokud jde o prezidentské volby, které se budou konat 8. října, pak z třinácti politiků, kteří se chtějí ucházet o úřad hlavy státu, favoritem číslo jedna je současný prezident Aleksander Kwasniewski. Jestliže tento politik patřící k polské levici, zvítězil ve volbách v roce 1995 až v druhém kole poměrně těsně nad tehdejším prezid
entem Lechem Walesou - 51,72 % hlasů proti 48,28 % -, tentokrát se očekává jeho vítězství hned v prvním kole, v němž by měl podle průzkumu z konce července získat 54 % hlasů. Dva jeho hlavní političtí protivníci, nezávislý kandidát Andrzej Olechowski a kandidát vládní AWS Marian Krzaklewski, jsou každý s 8 % hlasů podle tohoto průzkumu až daleko za ním. Žijící legenda Solidarity Lech Walesa by měl dostat jen 3 % hlasů. Kolik kandidátů se bude ucházet v říjnových volbách o hlasy voličů, budeme vědět až 24. srpna, kdy volební komise ukončí jejich registraci. Každý kandidát musí komisi předložit i archy s podpisy sto tisíc voličů, kteří jeho kandidaturu podporují.Projednávání tzv. lustračních osvědčení A. Kwasniewského a L. Walesy minulý týden před Lustračním soudem ve Varšavě - každý kandidát je povinen podle polského lustračního zákona z roku 1997 uvést, zda v minulosti spolupracoval nebo nespolupracoval s tajnými službami a soud ověřuje pravdivost jejich prohlášení - jen znovu vyvolalo pochybnosti o tom,
zda je to věrohodný způsob vyrovnávání se s minulostí, neboť údajné důkazy z archivů bezpečnosti se nepotvrdily. Žádnému nebyla prokázána vědomá spolupráce s někdejší tajnou komunistickou bezpečností. Celá záležitost se tak stala jen součástí politického boje před nastávajícími volbami. Zda poškodila prestiž obou politiků, na čemž měli jejich protivníci zájem, to se ale teprve ukáže. První reakce veřejnosti ukazují spíše opak, definitivní odpověď dají voliči 8. října.Zdroj: Ekonom 33/2000