Nejnovější ukazatele nasvědčují, že se Kubě letos nejspíše podaří překonat průměrné tempo růstu, které vykazuje od poloviny desetiletí ve výši 4,4 %. Za letošních prvních šest měsíců se její hrubý domácí produkt zvýšil o 7,7 % ve srovnání se stejným obdobím roku 1999, přičemž vláda stanovila jako cíl pro tento rok hospodářský růst v rozmezí 4,0 - 4,5 %.
Viceprezident Carlos Lage, jeden z architektů nynější kubánské ekonomické politiky, v rozhovoru pro celostátní televizi konstatoval, že tento výsledek "potvrzuje tendenci k ozdravení, nastoupenou v roce 1995". Loni docílila ostrovní republika meziročního růstu ve výši 6,2 %, přičemž většina z něj připadla na první pololetí. V letošních výkonech zatím vedl r
opný průmysl (+32 %) a cukrovarnický (+18 %).Na druhé straně ale zpomalilo odvětví turismu, považované vládou za motor ekonomiky, když zaznamenalo za leden až červen zvýšení obratu o šest procent proti průměrným 15 % v několika posledních letech. Nepříjemné dopady bude mít pro kubánské hospodářství zdražení ropy, které si zřejmě vynutí mimořádný výdaj asi půl miliardy dolarů na její dovoz a nejspíš i souběžná úsporná opatření ve spotřebě paliv.
Vláda pokládá růst za relativní ukazatel, který celkový stav země a společnosti plně neobráží. Jak řekl Lage, o jejím vzestupu svědčí zlepšení dodávek elektřiny a potravin, pokrok v telefonizaci a zásobování vodou, ale i podstatné rozšíření televizního vysílání. K negativním jevům přiřadil na-opak skutečnost, že se
stále nedostává léků a nemocničního vybavení, přetrvávají problémy v dopravě a bytové politice, i zde však poukázal na pozitivní trendy.Z makroekonomického hlediska spočívá hlavní problém Kuby v jejím obrovském obchodním deficitu. Viceprezident Lage v této souvislosti označil ekonomické embargo za anachronickou a stupidní politiku a zároveň ocenil sílící snahy amerických politických a podnikatelských kruhů umožnit přímé zásobování Kuby potravinami a léky.
Američtí obchodní experti odhadují, že pět let po případném zrušení blokády by výměna s Kubou mohla činit tři až pět miliard dolarů a každoročně by ostrov mohlo navštívit několik miliónů občanů USA. Političtí analytici ovšem zdůrazňují, že evidentní zájem amerických podnikatelů o tuto destinaci je jedna
věc a ochota kubánského režimu otevřít ekonomiku a přiblížit ji k trhu věc docela jiná.Zdroj: HN z 07. 08. 2000